9 - Archeologická

  1. Sbírkalupa Sbírka Národního muzea
    Číslo podsbírky829
    Odkaz na www stránkyhttp://forum.nm.cz/prehistorie/index_ph.php
    ÚzemíČeská republika, zejména oblast Čech
    ObdobíVe sbírce jsou zastoupeny předměty z období před asi půl milionem let až do 11. století našeho letopočtu. Zpočátku vlastnilo muzeum jen velmi málo archeologických nálezů různé hodnoty, většinou ojedinělých a náhodných, které nebylo možné roztřídit a chronologicky uspořádat. K výraznému rozmnožení sbírky došlo za působení univ. prof. dr. J. L. Píče (1893-1911) a jeho četných spolupracovníků. Tehdy započal systematický terénní archeologický výzkum Čech, který pomohl získat četné ověřené a spolehlivé nálezové celky. Byl tak nastolen směr, který pod vedením dalších reprezentantů prehistorického oddělení (V. Fabian 1912-1913, A. Stocký 1913-1929, J. Schránil 1929-1935, J. Neustupný 1935-1978, J. Břeň 1978-1993, M. Lička 1993-2004, P. Sankot od r. 2004) trvá vlastně až dodnes. Dary, nákupy, převody a vlastními terénními výzkumy vzrostl postupně počet sbírkových předmětů z několika kusů v době J. E. Vocela (v pol. 19. století) a z asi 50 000 kusů za J. L. Píče na současných přibližně 500 000 předmětů. Část nálezů byla využita i k výstavní prezentaci, jejíž výraznou kapitolou jsou stálé expozice. Nejstarší předměty ve sbírce zastupují paleolitické nálezy valounů a odštěpků kamene z Prahy-Sedlce a Mělníka-Mlazic. Časem je nahradily dokonalejší výrobky, štípané a do různých tvarů jemně opracované z pazourku či křemence. Vynikají zde nálezy ze sídlišť v Praze-Jenerálce, Lubné u Rakovníka či v Řevnicích u Prahy. Převážnou část poměrně bohaté neolitické sbírky tvoří keramika, v menší míře broušené kamenné nástroje a kamenná štípaná industrie. Významné soubory nálezů byly získány např. ze sídliště kultury s lineární keramikou v Kosoři (Praha-západ) nebo ze žárového pohřebiště kultury s vypíchanou keramikou v Praze-Bubenči. Tento soubor je cenný mj. tím, že tvoří jeden ze základních kamenů pro stanovení chronologického vývoje zmíněné kultury. Jiné významné soubory nálezů byly získány na sídlišti v Hlubokých Mašůvkách (Znojmo) a ve Mšeně (Mělník). K nejvzácnějším nálezům pocházejícím z této lokality nepochybně patří kopytovitý klín, plochá sekyra a dva kopytovité sekeromlaty rozdílné velikosti (obr.1). Pozdní dobu kamennou vyplňuje v Čechách především kultura nálevkovitých pohárů, kterou ve sbírce reprezentují dva význačné soubory nálezů. První pochází z výšinného sídliště v poloze Hrada pod vrchem Mužským (Mnichovo Hradiště) a druhý ze sídliště u obce Makotřasy (Slaný). Do středního eneolitu jsou řazeny zejména: kultura s kanelovanou keramikou, kultura s kulovitými amforami a kultura řivnáčská. Doklady o materiální náplni této kultury pocházejí z opevněného pahorku Homolka u Stehelčevsi (Kladno). Pro tuto kulturu jsou specifické džbánky a hrnky s uchy protaženými v jejich horním oblouku do dvou výčnělků. O mistrovství kovolitců starší doby bronzové svědčí např. bronzové dýky z hromadného nálezu na Kozích hřbetech v Praze-Suchdole (obr.4). V hrobech Únětické kultury byly hojně uloženy předměty ze zlata a jantaru. Z období kultury mohylové nad jiné vyniká dvojice zlatých manžetových náramků s plastickou výzdobou z Kralup n. Vltavou – Minic. Vzácný depot kultury knovízské z Jenišovic (Mělník) obsahoval 205 bronzových předmětů, 3 jantarové korálky a železný kroužek. Dva dlouhé, štíhlé bronzové meče (pravděpodobně jezdecké) byly objeveny v Rymáni u Svárova (Kladno). Jeden z nejbohatších hrobů 13. století př. n. l. ve střední Evropě je spjat s mohylou objevenou u Milavčí na Domažlicku. Kromě jiného vydal zcela ojedinělý čtyřkolový vozík s kotlem. K jiným mimořádným předmětům můžeme přiřadit i zlatou sekerku nalezenou na poli u Sokolče (Nymburk), svitky zlatých drátů svinutých do tvaru osmičky (Černilov u Hradce Králové) nebo depot bronzových labutěk ze Svijan u Turnova, které mohly být původně součástí kultovního vozíku zhotoveného ze dřeva.Z následující doby železné je v expozici Národního muzea „Pravěké dějiny Čech, Moravy a Slovenska“ vystavena součást koňského postroje pocházející z „knížecího“ hrobu pod mohylou z Lovosic. Z výzkumu hradiště u Kralup n. Vltavou – Minic pochází např. podélně provrtané výhonky červeného mořského korálu středomořského původu, z hrobu z Platěnic (Hradec Králové) zase vzácný bronzový meč s jablkovitým ukončením jílce a konečně z Rovné (Strakonice) tzv. „turban“, tj. velký kruh, snad náramek nebo nánožník, vyrobený z velmi tenkého bronzového plechu stočeného do rozevřené trubky a zdobený bohatou a velmi jemně rytou výzdobou. Souvislost s kultem naznačuje unikátní bronzový závěs s kolem se čtyřmi špicemi, nalezený v Nemějicích (Strakonice). Na každé špici je připevněna kachnička napodobující pití z misky umístěné ve středu kola. Další čtyři kachničky a závěsky jsou na obvodu kola. Podobný kultovní význam měly zřejmě i drobné keramické nálezy z nedalekého vrchu Burkováku – korálky, cívky, ozubená kolečka, koníčci, lidské figurky.Mladší doba železná je zastoupena četnými keltskými památkami zachovaných např. v mohyle z Hradiště u Písku, která vydala doklady kontaktu s civilizacemi u Středozemního moře – 2 bronzové mísy etruské výroby, 2 páry náušnic etruského původu, 2 masivní kruhy ze zlata ad. Z pohřebiště Manětín-Hrádek (Plzeň-sever) pochází spona, jejíž lučík je tvořen poloplastikou figurky muže, přehnutou v oblasti kolen a hrdla (obr.7). Vyvrcholení vývoje keltského osídlení představuje pozdně laténské období, v němž vzniklo oppidum Třísov u Českého Krumlova, které zaujímá pro svoji polohu na bohatých ložiscích tuhy mimořádné postavení v síti středoevropských opevněných sídlišť. Nejen u nás, ale i v celé Evropě jsou známy objevy (mj. zlatých mincí – duhovek) z dalšího oppida, z Hradiště u Stradonic (Beroun). Světově proslulým nálezem v archeologické sbírce Národního muzea je provedením jedinečná opuková hlava boha-héroa ze Mšeckých Žehrovic (Rakovník), objevující se ve všech významných publikacích o Keltech (obr.8).Mezi nejcennější předměty z doby římské patří nálezy z Dobřichova-Pičhory na Kolínsku. Na této lokalitě se podařilo identifikovat téměř 200 žárových hrobů převážně z období Marobudovy říše. V šesti hrobech byly pozůstatky uloženy do bronzových nádob, které byly do Čech dovezeny ze vzdálenějších oblastí Římské říše – z Itálie a Galie (obr.9). Období markomanských válek dokumentuje nález depotu zbraní ze Sendražic (Hradec Králové). Mezi množstvím různých železných předmětů (kopí, meče, kování opasku atd.) se našlo také rostlinným motivem krásně zdobené a technikou tauzování provedené železné kování pochvy meče. Jedná se o západořímskou práci 2. pol. 2. století, která se do Čech mohla dostat jako válečná kořist Germánů. Vinařickou skupinu památek reprezentuje mj. i bohatý kostrový hrob z lokality Úherce (Louny) párem stříbrných pozlacených spon, stříbrnou přezkou, skleněnými korály, deseti zlatými závěsky, skleněnou a keramickou nádobou a dalšími nálezy. Zlaté závěsky různých tvarů tvořily překrásný náhrdelník. Období raného středověku ovlivňují od 6. století svými výrobky Slovanské kmeny. Zachovaly se především v řadě hrobových celků (např. velmožské hroby z Kolína, Želének a Staré Kouřimi) a patří sem unikátní objevy importovaných předmětů (např. třmen ze Zbečna u Rakovníku, skvostnou vikingskou práci 10. století), významné kolekce nálezů z výzkumů českých hradišť, obsáhlé soubory z pohřebišť 8. až 11. století. Dvojhrob, který můžeme spojovat s rodící se českou aristokracií, byl odkryt v Kolíně. Zde byl „knížecí“ pár na poslední cestu vybaven nebývalým množstvím předmětů. Většina z nich byla do Čech dovezena z franské říše (jde o největší soubor karolinských památek nalezený na našem území), část pochází z Velké Moravy a jen malá část byla vyrobena v Čechách. Hrobovou výbavu tvořily zbraně (meč, sekera), výstroj (kování a ozdoby opasků, ostruhy), šperky (náušnice, gombíky, zlacené perly), amulety (zlomek slonoviny obložené zlatem, zlacená schránka) i skleněné a kovové nádoby. Nejpozoruhodnějším předmětem z kolínského hrobu je stříbrný pozlacený kalich. Podobné společenské postavení zastával také knížecí rod z největšího českého hradiště ve Staré Kouřimi (Kolín), kde se mj. dochovalo zlatem a stříbrem zdobené spodní zakončení („botka“) slavnostního kopí či dřevce, zlatým plechem plátované ostruhy a stříbrem vykládanou malou sekerku, která se sem dostala snad díky obchodnímu spojení s Blízkým východem, a to prostřednictvím Velké Moravy. Období českých dějin 10. století uzavírají nálezy archeologického výzkumu slavníkovského hradiště v Libici nad Cidlinou. Text převzat z publikace Průvodce. In: Historické muzeum, Praha 1999 (obr.10).
    Předmětyviz období. Komplexní seznam obsahuje veřejně přístupná databáze archeologické sbírky na https://www.nm.cz/historicke-muzeum/oddeleni-praveku-a-antickeho-staroveku/archeologicka-sbirka
    Obor9 - Archeologická
    Počet předmětů419570
      Čepcovitý kamenný sekeromlat, sloužící jako zbraň. Tento typ broušené kamenné industrie je typický pro starší období eneolitické kultury nálevkovitých pohárů. Nález pochází z roku 1884 z Drínova. Zlaté náramky z Libčevsi. Náramky jsou zhotovené z plechu zdobeného vytepávaným ornamentem. Konce náramků jsou zakončeny dvěma spirálkami. Datace střední doba bronzová. Zlaté náramky z Libčevsi. Náramky jsou zhotovené z plechu zdobeného vytepávaným ornamentem. Konce náramků jsou zakončeny dvěma spirálkami. Datace střední doba bronzová. Unikátní nákrčník čili pektorál vytepaný z měděného plechu. Pochází z výbavy skříňkového hrobu z období eneolitické badenské kultury, nalezeného náhodně na poli u Velvar v roce 1889. Kulovitá nádobka neolitické kultury s lineární keramikou, unikátně zdobená třemi rytými stylizovanými lidskými postavami. Předmět byl nalezen v Praze-Podbabě. Tzv. brusle, vyrobená z lidské stehenní kosti. Skutečný účel tohoto předmětu je zatím neznámý. Předmět, datovaný obecně do eneolitu, pochází z hradiště Slánská hora u Slaného. Situla s atašemi ve tvaru Mainady. Luxusní bronzová situla z germánského pohřebiště. Pohár z období eneolitické kultury zvoncových pohárů, červeně natřený a bohatě zdobený kolkovaným ornamentem. Předmět byl nalezen v Praze-Hloubětíně, patrně někdy před r. 1922. Torzo hliněné sošky sedící ženy, datované do období kultury s vypíchanou keramikou. Jako místo naleziště je uveden Slavětín. Horní část hliněné ženské sošky, datované do období kultury s vypíchanou keramikou. Předmět byl nalezen v kulturní jámě v Molitorově u Kouřimi. Dýka ze souboru bronzových dýk z Prahy 6 - Suchdola (Kozí hřbety). Unikátní soubor  mistrně zdobených dýk a pochvy byl objeven náhodně v roce 1928 ve skalní rozsedlině. Datace starší doba bronzová. Dýka ze souboru bronzových dýk z Prahy 6 - Suchdola (Kozí hřbety). Unikátní soubor  mistrně zdobených dýk a pochvy byl objeven náhodně v roce 1928 ve skalní rozsedlině. Datace starší doba bronzová. Jantarový náhrdelník z Únětic. Dvojřadý náhrdelník složený z jantarových soudečkových perel a jedné ploché perly. Součást hrobové výbavy na eponymní lokalitě Únětice. Datace starší doba bronzova. Picí servis - cedník a naběračka. Bronzová souprava cedníku s naběračkou, určená pro nalévání a míšení vína. Z bohatého mužského pohřbu z Řepova. Pochva ze souboru bronzových dýk z Prahy 6 - Suchdola (Kozí hřbety). Unikátní soubor mistrně zdobených dýk a pochvy byl objeven náhodně v roce 1928 ve skalní rozsedlině. Datace starší doba bronzová. Gynekomorfní nádoba se zvýrazněnými pohlavními znaky a rukama, vycházejícíma z těla nádoby, zdviženýma v adoračním gestu. Patří do neolitické lengyelské kultury a byla nalezena r. 1931 ve Svodíně . Kamenný buben, patrně obřadní hudební nástroj, jeden z mála nalezených na našem území. Datován do eneolitické kultury kulovitých amfor. Pochází z Brozan nad Ohří a nalezen byl někdy před rokem 1925. Část bronzového meče s jazykovitým řapem a rukojetí, 7. st. př. Kr. Čepel je zdobena tenkým plastickým žebérkem na každé straně při okraji. I bronzové zbraně si tehdy uchovaly svou pozici. Platěnice. Bronzový vozík z Milavče  s připevněnou velkou nádobou - kotlíkem - z bronzového plechu,  nalezen v mohyle v roce 1883. Zemřelý význačný válečník  byl dále vybaven bronzovým mečem. Ml. doba bronzová. Mamutí žebro s rytinou ryby, představující vzácnou ukázku paleolitického umění na území Čech. Předmět byl nalezen v roce 1912 na mladopaleolitickém sídlišti ve spraši cihelny v Holedči. Pohár z období eneolitické kultury zvoncových pohárů, červeně natřený a bohatě zdobený kolkovaným ornamentem. Předmět byl nalezen v Praze-Hloubětíně, patrně někdy před r. 1922. Picí servis - cedník a naběračka. Bronzová souprava cedníku s naběračkou, určená pro nalévání a míšení vína. Z bohatého mužského pohřbu z Řepova. Třmen skandinávského původu. Je na krčku zdoben motivy ptáčků a geometrickými motivy, ramena s ornamenty tvořenými stříbrnou tausií a niellem (železo, zlacený bronz, stříbro). Zbečno  - 10. stol. Luxusní litá garnitura řemení meče s trojlistým kováním, přezkou a oválnými kováními, zdobená bohatou rostlinnou ornamentikou.  Pocází z knížecího hrobu. Zlacené stříbro, niello. Kolín, 9. stol. Stříbrné ouško nádoby ve tvaru kozlí hlavy. Část nádobky pocházející z římských dílen z pohřebiště na DobřichověPičhoře. Masivní náramek z období kultury s vypíchanou keramikou, vyrobený z krystalického vápence. Předmět byl nalezen v Praze-Troji v lokalitě U Lisu. Botka velitelské hole nebo standarty franské provenience, skládající se z bronzové  tuleje nasazené na kamenném bodci.  Bronz, kámen, zlacené stříbro, nielo. Stará Kouřim, 1. pol. 10. stol. Náušnice ze souboru unikátních šperků z hrobu tzv. „kouřimské kněžny“, převážně stříbro,  Kouřim,(Kolín), hradiště Stará Kouřim, pohřebiště „U Libuše“, hrob 106b, 1. polovina 10. stol. Bronzová plastika trubače. Jedna z drobných plastik z keltského oppida Stradonice u Berouna (1. století př. Kr.), z kolekce drobných symbolických předmětů. Pro muzeum ji získal již J. L. Píč. Perla ze souboru unikátních šperků z hrobu tzv. „kouřimské kněžny“, převážně stříbro, Kouřim (Kolín), hradiště Stará Kouřim, pohřebiště „U Libuše“, hrob 106b,  1. polovina 10. stol. Závěska ze souboru unikátních šperků z hrobu tzv. „kouřimské kněžny“, převážně stříbro, Kouřim (Kolín), hradiště Stará Kouřim, pohřebiště „U Libuše“, hrob 106b,  1. polovina 10. stol. Gombík ze souboru unikátních šperků z hrobu tzv. „kouřimské kněžny“, převážně stříbro, Kouřim (Kolín), hradiště Stará Kouřim, pohřebiště „U Libuše“, hrob 106b,  1. polovina 10. stol. Hruškovitá nádoba neolitické kultury s vypíchanou keramikou, po celém povrchu zdobená složitými vzory. Předmět byl nalezen v Buštěhradu u Kladna a pochází ze sbírky K. Žebery. Masivní dutý kruhový šperk, tzv. turban,  z bronzového plechu, halštatská mohylová kultura, 6. st. př. Kr. Zdoben rytými pásy po šesti liniích postavených do krokvic. Průměr 175 mm. Rovná u Strakonic. Bronzová plaketa se stříbřitým povrchem potažená zlatým plechem.  Zhotovena ve 2. pol. 5. století př. Kr.  ve stř. Evropě a uložena s pohřební výbavou do mohyly. Objevena v roce 1904  u obce Chlum. Želenická bronzová spona, 5. st. př. Kr. Z vrchu je šperk zdoben hlavičkou zvířete, terčovitým diskem a řadou závěsků. Spona není asi výrobek domácích dílen, jedná se o import. Želenice, okr. Kladno. Opuková plastika hlavy keltského héroa či druida ze Mšeckých Žehrovic. Unikátní plastika ze 3. století př. Kr. Součást kultovního okrsku, s doloženým dvorcem.  Nalezena  v místní pískovně roku 1943. Koflík ze Střešovic. Bronzová miska z tenkého plechu, patrně součást honosného picího servisu, 7. st. př. Kr. Praha - Střešovice. Náhrdelník se závěskem zdobeným antickou kamejí ze souboru honosných šperků z hrobu tzv. „želénecké kněžny“,  zlato, stříbro.  Želénky (Teplice), mohyla,  2. polovina 9. stol. Kaptorga ze souboru honosných šperků z hrobu tzv. „želénecké kněžny“, zlato, stříbro. Želénky (Teplice), mohyla,  2. polovina 9. stol. Bronzová nožka nádoby (pyxidy) v podobě bojovníka s přilbou byla nalezena na hradišti Vladař. Pochází ze severoadriatické oblasti, popř.  sev. Itálie z 6.-5. století př. Kr. a k nám byla importována. Soubor honosných šperků z hrobu tzv. „želénecké kněžny“ –hrozníčkovité náušnice, zlato, stříbro. Želénky (Teplice), mohyla, 2. polovina 9. stol. Soubor honosných šperků z hrobu tzv. „želénecké kněžny“ –dvouplášťové gombíky,  zlato, stříbro. Želénky (Teplice), mohyla,  2. polovina 9. stol. Zoomorfní nádoba s hrotitým ocasem a původně čtyřmi nožkami, pocházející z období kultury s lineární keramikou. Nalezena byla v Ervěnicích u Mostu. Depot hřiven z Hořoviček. Depot složený ze 79 hřiven s očky byl nalezen v roce 1983 při stavebních pracích. Datace starší doba bronzová. Malovaná nádoba, Straškov u Litoměřic. Zdobená široká mísa se zalomenou výdutí, 7. st. př. Kr. Na plecích černá malba sestávající z trojúhelníků a šrafur - jedná se  geometricky malovanou keramiku. Soubor ozdob z období kultury s lineární keramikou, skládající se ze závěsků, kroužků a korálků, vyrobených z lastur středomořských mlžů spondylů. Soubor byl nalezen v severočeské Kadani. Keramická nádoba v podobě boty se vzhůru vytaženou špičkou, se znázorněním šněrování je dokladem typu obuvi z počátku mladší doby železné. Pochází z 5. století př. Kr. a byla nalezena u obce Jíkev. Bronzová antropomorfní maskovitá spona v podobě mužské postavy. Byla původně doplněna kruhovými vložkami (jantar?). Vyrobena v 5. století př. Kr. v oblasti střední Evropy. Lokalita Manětín-Hrádek. Dvě loďkovité náušnice z tenkého zlatého plechu, zdobené souvislým pásem rýh pocházejí z 2. pol. 5. století př. Kr. Byly nalezeny v Hradišti u Písku v jedné z mohyl, zkoumaných již roku 1858. Skleněná nádoba. Vysoký pohár ze zelenavého skla, doba stěhování národů. Tišice. Unikátní zoomorfní nádoba, určená patrně k obřadním účelům, z období kultury nálevkovitých pohárů. Její zlomky byly nalezeny v Makotřasech  roku 1961  Archeologickým ústavem AV v Praze  při výzkumu. Depozitář archeologické sbírky NM Depozitář archeologické sbírky NM Depozitář archeologické sbírky NM Depozitář archeologické sbírky NM