11 - Etnografická

  1. Sbírkalupa Sbírka Národního muzea
    ÚzemíSbírka pochází převážně z České republiky, menší část tvoří sbírky evropských národů, především národů slovanských.
    ObdobíNejvětší množství sbírek pochází z 19. století, menší soubory z 20. století, vyjimečné kusy ze 17. a 18. století.Etnografické sbírky NM se hromaždovaly od kone 19. století.První je tzv. Náprstkova sbírka, obsahující český a slovanský materiál, dále sbírka Muzea Království českého vázaná na národopisnou expozici v Národním muzeu od roku 1894 do roku 1923. Největší historický fond se váže na sběratelství k Národopisné výstavě českoslovanské v Praze roku 1895 a posléze na Národopisné muzeum českoslovanské z let 1896 - 1922. Poté se zmíněné fondy postupně spojily do sbírky Národopisného oddělení Národního muzea. Po celé 20. století byly sbírky bohatě doplňovány sběratelskou a akviziční činností a zároveň prezentovány především v Národopisném muzeu v Kinského zahradě v Praze na Smíchově.
    PředmětyOkruhy předmětů se týkají hlavních oborů lidové kultury:textil a oděv - krojové celky, výšivky, oděvní doplňkybydlení a hospodářství - nábytek, bytové doplňky, modely lidové architektury, zemědělské a řemeslné nářadí, doprava, výbava domácnosti - keramika, kuchyňské náčiní, předměty osobní potřeby, hračkylidové umění - sochy, sklomalby, obrazyzvykosloví - betlémy, kraslice, zvykoslovné předměty, maskysbírkové archiválie - tištěné a ručně psané písně, modlitby, vzpomínky, dopisy. Menší část podsbírky je též věnována projevům současného folkloru, především trampskému hnutí (písemnosti, dřevořezby a další výtvarné umění, hudební nástroje, oděv a oděvní doplňky, výstroj).
    Obor11 - Etnografická
    Počet předmětů147583
      Spona s perletí, stříbrná, 2. polovina 19. století, tvoří ji dvě poloviny listovitého tvaru. Zapínání je kryto obdélným článkem ze dvou trojlistů. Na jedné polovině je na perleťové desce postava muže. Plena vyšívaná hedvábím a zlatými penízky, plátno, 80. léta 19. století. Vzor se skládá z  vrstevnatých květů růží, k okraji paličkovanou vložkou připojen vyšitý pruh s tylovými výplněmi a s krajkou. Vyobrazení selského svatebního průvodu z Chrudimského kraje. Namalován u příležitosti korunovace císaře Ferdinanda V. českým králem v roce 1836 v Praze. Malba ze čtyř částí, spojených v jeden pás. 1.č Vyobrazení selského svatebního průvodu z Chrudimského kraje. Namalován u příležitosti korunovace císaře Ferdinanda V. českým králem v roce 1836 v Praze. Malba ze čtyř částí, spojených v jeden pás. 2č Spona, 2. polovina 19. století, k ženskému pásu, zhotovená ze slitiny stříbra, bohatě zdobená na obou částech filigránem. Obě části zdobí perleťové destičky. Spona, 1854,  zhotovená ze stříbra, litá, v podobě ulity hřebenatky jakubské, zakončené jednotlivé paprsky s třásněmi a mezi nimi malá mušle. Vyobrazení selského svatebního průvodu z Chrudimského kraje. Namalován u příležitosti korunovace císaře Ferdinanda V. českým králem v roce 1836 v Praze. Malba ze čtyř částí, spojených v jeden pás. 3č Spona ve tvaru dvou ryb, stříbrná, 2. polovina 19. století. Ve tvaru dvou ryb. Ryba ražená, dodatečně ciselovaná. Rybky jsou obě stejné, co do tvaru i výzdoby, obrácené hlavami k sobě. Náhrdelník granátový, stříbrný, 1818,, řetízkový s granáty a granátovou rozetou, se stříbrnou mincí, s granátovým přívěšek a granátovým křížkem. Spona s perletí, stříbrná, 2. polovina 19. století, tvoří ji dvě poloviny listovitého tvaru. Zapínání je kryto obdélným článkem ze dvou trojlistů. Na jedné polovině je na perleťové desce postava muže. Louskáček, dřevo, 20. stol. Antropomorfní louskáček na ořechy, vzadu s pákou. Polychromně malovaný. Dětská spona k dívčímu pásu, stříbrná, 2. polovina 19. století, tepaná. S motivem okrasného ptáčka v rostlinném květinovém ornamentu  na obou částech. Ozdoba na šaty, stříbrná, 2. polovina 19. století, zdobená filigránovou prací, v podobě rovnoramenného kříže, s kameny. Na horním ramenu háček s postavou muže v klobouku s puškou. Náramek, stříbrný, 2. polovina 19. století, tepaný ručně, s perličkovou výzdobou, mezi jednotlivými motivy křížící se ramena ve středu s větší perlí a kolem do tvaru růžice. Skříň lidová empírová, dřevo, Sobotka, Pojizeří, 1837, z dílny Vincence Hořejšího. Zobrazeni Kristus, sv. Josef s Ježíškem a sv. Anna Učitelka, v poli ve věnečcích je jméno nevěsty Anna Slawykova. Křížek stříbrný,  80. léta 19. století, závěsný, zdobený rytím, stříbrným  kvítkem (rozetkou) s kamínky, uprostřed Kristus. Přeslice stojánková, dřevo, kov, Jindřichohradecko, 19.-20. stol. Přeslice z tvrdého dřeva bohatě zdobená vylévaným olovem a červenými sklíčky. Panna Maria, obrázek malovaný na skle. V Bavorsku došlo k  rozmachu malby na  skle v 18. a 19. století. Impuls k rozvoji podmaleb na skle  vyšel z vesnice  Raiumundsreutu. Tisk ze sbírky Ignáce Tabarky, papír. Tisk ze sbírky Ignáce Tabarky (český, kolorovaný, dolní část tisku nedochována, bez uvedení místa a data vydání). Masopustní maska z jižních Čech, látka. Panna Maria Zellská, obrázek malovaný na skle. Nejstarší obrázky  vznikaly od poloviny 18. století především činností hutnických zušlechťuvačů, kteří působili v oblasti České Kamenice. Panenka krojovaná, bakelit, 1932, oblečená v chodském dětském kroji. Na hlavičce tzv. Láhev fajánsová, habánská keramika. Láhev fajánsová, šestiboká, s cínovým šroubením, zdobená kobaltem, poutní madona korunovaná anděli, figurální a architektonické výjevy, 2. polovina 17. století. Část plachty koutní, konec 17. století, síťovaný pruh s prošívaným figurálním vzorem, s motivem: pán s dámou v renesančních kostýmech. K pruhu přišita paličkovaná krajka, s motivem: stromu života. Kamenný brousek na kosu, Lužná u Rakovníka, 20. stol. Zdoben nápisy – „Spomeň si častokrat na mně V. J. Neu. Vilhemína Drahníková. Sv. Veronika, obrázek malovaný na skle. Sklářská oblast severních Čech se považuje za kolébku výroby obrázků na skkle. Nejstarší obrázky  vznikaly od poloviny 18. století. Roucha vyšívaná barevným hedvábím, plátno, 80. léta 19. století,  s motivem kytice. Výšivka je doplněna zlatými kovovými penízky, s motivem blatských růží a tulipánů. Lemována bílou krajkou. Sponka stříbrná,  80. léta 19. století, uprostřed  srdce a kolem něho dírky, s květem (rozeta) skleněnými kamínky. Křeslo s figurkami, dřevo, Dolní Žandov (Amonsgrün), Chebsko, 1849. Sedací křeslo (Rundstöl) zdobené vyřeznávanými figurkami. Sponka stříbrná, 80. léta 19. století, dvoudílná, litá, se sklíčky, ve středu je větší kovový květ se vsazeným zeleným sklíčkem, po stranách kvítka se sklíčky, uprostřed visí krátký stříbrný řetízek. Ježíš s říšským jablkem, obrázek malovaný na skle. Sklářská oblast severních Čech se považuje za kolébku výroby obrázků na skle. Nejstarší obrázky  vznikaly od poloviny 18. století. Srostlík fajánsový, habánská keramika. Srostlík fajánsový (habánská keramika), pozůstávající ze tří džbánečků vzájemně propletených oušky, stylizované žluté tulipány, 2. polovina 17. století. Plachta koutní, lněné plátno, začátek 19. století,  červeně vyšívaná. Motiv: řada beránků s korouhvičkou, kalich, okřídlení draci, váza s květinami, dvouhlavý orel s panenkou, kytice. Krajka. Drancovní truhla, dřevo, Sokolovsko, záp. Čechy, pol. 19. stol. Malovaná truhla s figurálními výjevy, lidové baroko. Vyobrazeni muži se ženou v krajině, taneční scéna v hostinci a selská svatba. Čepeček vyšívaný zlatou nití, plátno, 60. léta 19. století, s motivem větvičky, kytice, vyrůstající ze srdce s karafiátovými květy. Na okolku je vyšita lodyha s karafiátovými kvítky s drobnými lístky. Nanebevzetí P. Marie, obrázek malovaný na skle, konec 18. století. Džbán fajánsový, habánská keramika. Džbánek fajánsový, kulovitého tvaru, v zeleném věnci protknuté srdce, pod ním rozdělený letopočet 1702, pod hrdlem jméno F.RITERICH, montované cínové ucho. Šněrovačka zelená, hedvábná, damašková, 40. léta 19. století, zdobená výšivkou zlatou kovovou nití, zlatými penízky a českými broušenými granátky. Náhrdelník s pamětní stříbrnou medailí Františka Josefa a Alžběty z r. 1879, ze skleněných barevných korálků a  skleněných perliček. Džbán fajánsový, habánská keramika. Džbánek fajánsový, kulovitého tvaru, v zeleném věnci protknuté srdce, pod ním rozdělený letopočet 1702, pod hrdlem jméno F.RITERICH, montované cínové ucho. Korunka pro nevěstu, z  hedvábí, penízků, korálků, 2. polovina 19. století. Vyšita stříbrným boullionem, s motivem větvičky s lístečky. Na vrcholu květy z boullionu. Na vrcholu  hedvábné stužky. Džbán fajánsový, habánská keramika. Žebrovaný džbán se znakem lva a po stranách s květinovým dekorem, s rozděleným letopočtem 1687. Čepeček dětský křticí, zlatý, okolo roku 1870, pošitý  zlatými penízky,  červenorůžovými skleněnými kamínky. Motiv výšivky stonky a květy.  Výšivka je doplněna zlatými kovovými kuličkami. Džbán fajánsový, habánská keramika. Žebrovaný džbán se znakem lva a po stranách s květinovým dekorem, s rozděleným letopočtem 1687. Sv. Jan Křtitel, obrázek malovaný na skle. Sklářská oblast severních Čech se považuje za kolébku výroby obrázků na skle. Nejstarší obrázky  vznikaly od poloviny 18. století. Ptáčnická klec, proutí, 19.-20. stol. Ptáčnická klec používaná při lapání ptáků. Depozitáře sbírky Etnografická. Mísník pultový, dřevo, Hořovice 1755. Mísník z tvrdého dřeva, zdobený kováním a intarzií. Pruh z plachty koutní, plátno, konec 18. století, vyšívaný barevnou vlnou, s motivem amfory s kyticí, Beránci Boží s korouhví. Depozitáře sbírky Etnografická. Loď – monokl, dřevo, Chlumec při Žilině, Slovensko, 1. pol. 20. stol. Loď vytesaná z jednoho kusu dřeva (monokl). Náhrdelník stříbrný, 1. polovina 19. století, tzv. Depozitáře sbírky Etnografická. Čutora, dřevo, kůže, 19.-20. stol. Dřevěná polychromně zdobená čutora s motivy květiny a odbobným koženým opletem. Ukřižovaný Kristus, obrázek malovaný na skle. V jihozápadních Čechách v  Pošumaví se v  18./19. století objevila varianta  založená na technice rytí do zlaté nebo stříbrné folie. tzv. eglomise. Depozitáře sbírky Etnografická. Džbánek fajánsový, habánská keramika, 1654. Džbánek fajánsový (habánská keramika), kulovitého tvaru s cínovým víčkem, polévaný kobaltem, renesanční, bílý rostlinný motiv s děleným letopočtem 1654. Láhev fajánsová, habánská keramika. Láhev fajánsová (habánská keramika), kobaltový vzor, architektury, konvalinky, cínové kování a šroubení, konec 17. století. Depozitáře sbírky Etnografická. Spona, stříbrná, 2. polovina 19. století, litá, tepaná. Má dvě části listového tvaru. Zapínání je kryto polodlouhou destičkou. Výzdoba filigránového charakteru. Plena vyšívaná hedvábím a zlatými penízky, plátno, 80. léta 19. století. Vzor se skládá z  vrstevnatých květů růží, k okraji paličkovanou vložkou připojen vyšitý pruh s tylovými výplněmi a s krajkou.