25 - Asijská NpM

  1. Sbírkalupa Sbírka Národního muzea
    Číslo podsbírky855
    ÚzemíAsie
    Období2. - 20. Století
    PředmětyAsijské sbírky Náprstkova muzea tvoří přibližně 52 000 předmětů, což představuje téměř polovinu muzejních sbírkového fondu Náprstkova muzea. Přední východ, Střední Asie a KavkazPrvní přírůstky islámské sbírky se dostaly do muzea jako příležitostné dary krátce po jeho založení. Mezi dárci je v historickém inventáři uveden i zakladatel muzea Vojta Náprstek se svou manželkou Josefou a celá řada soukromých osob. Některé z nich, jako např. malíř Antonín Chittusi (1847 - 1891), patřily k významným osobnostem veřejného a kulturního života minulého stol. Tyto dary byly většinou náhodného charakteru. Jednalo se o jednotlivé předměty - koberce, vzorky látek a oděvů a jejich doplňků. První větší sbírku daroval muzeu Alois Kašpar, kapelník, který pobýval na Krymu a ve Střední Asii. K rozšíření sbírky také přispěli tehdy významní cestovatelé. Josef Wünsch (1842 – 1907), Josef Kořenský (1847 - 1938) , ale i básník a spisovatel Julius Zeyer (1841 - 1901).Významnou část islámské sbírky tvoří předměty z kovu určené k běžnému dennímu užívání, jako jsou konvice, mísy, podnosy, talíře. Menší skupinu tvoří nádoby z arabských zemí, převážná část pochází z oblasti Íránu a Střední Asie, a to především z období od poloviny 19. stol. do začátku 20. stol. Běžnou íránskou produkci poloviny až konce minulého stol. dokládá soubor nůžek a dalších nástrojů z prolamované oceli a řada mosazných vykuřovadel a mešitních lamp nejrůznějších tvarů zdobených rovněž prolamováním nebo rytím. Postupně se také vytvořil reprezentativní soubor kovových nádob pocházejících zejména z oblasti Bucháry a Samarkandu z období 17. - 19. stol. Základem sbírky jsou předměty pozdní, přesto se v ní setkáme také se vzácnými předměty ze starší doby. Součástí islámské sbírky jsou zbraně. Většina z nich pochází z 19. stol., vzácněji se objevují zbraně starší. Mezi palnými zbraněmi jsou zastoupeny pušky a pistole především z Turecka, Balkánu, Afgánistánu a Íránu. Chladné zbraně dokumentují islámskou produkci 19. stol. v širším rozsahu jak typově, tak geograficky. Sbírka obsahuje různé typy dýk a nožů /džambija, handžár, péškabz, kindžál/, šavle /šamšír, kilídž, jatagan/ a meče. Do sbírky také patří součásti zbroje, ochrany předloktí, hrudi, přilby, štíty a prachovnice a další typy zbraní, jako jsou palcáty, kopí a bojové sekery. Šperky představují relativně malou část sbírky. Škála jejich typů však dokumentuje šperkařskou tvorbu z různých částí islámského světa. Sbírka zahrnuje náušnice, náramky, prsteny a pečetní prsteny a dále náhrdelníky, závěsy, ozdoby hlavy, paží a oděvu, spony k opaskům. Tyto předměty jsou vyrobeny z obecných nebo drahých kovů, z pocínované mědi, mosazi a stříbra, vzácněji ze zlata a jsou zdobeny např. mořskými korály, jantary, tyrkysy, perletí, perlami, rubíny a opály. Sbírka islámské keramiky není počtem rozsáhlá. Kromě nádob ze začátku 20. stol. a z nedávné současnosti, jsou zde zastoupeny i starší a cennější předměty: fajánsové kachle s listrovou malbou a reliéfním nápisem z Koránu pocházející ze 14. stol. z Kášánu /Írán/, soubor kameninových nádob s modrobílou malbou pod polevou z Íránu 17. - 18. stol. a několik talířů iznické produkce /Turecko/ z 18. - 19. stol. Ve sbírce také najdeme soubor kameninových reliéfních kachlů malovaných v kádžárském stylu /19. stol./. Zvláštní skupinu předmětů představují perské laky z kádžárského období /18. - 19.stol./. Sbírka islámské knižní kultury a malířství je ve srovnání s ostatními částmi sbírky počtem malá. Tvoří ji rukopisy, listy z rukopisů někdy doprovázené malbou, tisky a miniatury. K tradičním islámským řemeslům patří práce se dřevem na němž se uplatňuje technika intarzie. Pro Írán typickou výzdobnou a výrobně složitou technikou je tzv. chátamkárí, mozaika tvořená přírodní a barvenou kostí, dřevem a drátkem. Islámská textilní tvorba, která si získala ve světě významné postavení, je ve sbírce Náprstkova muzea zastoupena širokou škálou textilních druhů. Nejvýznamnější z nich jsou koberce vázané nebo tkané goblénovou technikou. Původní muzejní nepříliš rozsáhlá sbírka dokládá kobercovou produkci 19. - 20. stol. několika islámských oblastí - Turecka, Íránu a Střední Asie - doplněnou o nejrůznější doplňky nomádského způsobu života, jako jsou stanové pásy, závěsy, tašky, pokrývky na jízdní zvířata a párové kabely na zavěšení k sedlu. Dnes je tato sbírka nepatrnou součástí neobyčejně bohaté kolekce koberců, která vznikla díky daru Rainera Kreissla. Indická sbírka Indická sbírka zahrnuje předměty z Indie, Pákistánu, Nepálu, Bhútánu a Šrí Lanky. První předměty této sbírky se do muzea dostaly zásluhou Otokara Feistmantela (1848 - 1891), geologa a paleontologa , který patřil k přátelům manželů Náprstkových. Na jejich popud zasílal do muzea předměty nashromážděné během svého pobytu v Indii v letech 1875 - 1883. Další rozsáhlejší soubor asi dvou set předmětů ji obohatil až v 50. letech 20. stol., kdy muzeum obdrželo dar Celoindického výboru uměleckých řemesel (All India Handicraft Board), který obsahoval ukázky současné umělecké tvorby ve všech tradičních materiálech, ale i hračky, masky, loutky a jiná etnografika. Podstatnou část souboru tvořily textil a oděvy. Od 60. let do sbírky přispívali svými dary i indologové, kteří přiváželi z Indie předměty jak etnografického, tak uměleckořemeslného charakteru.Sochařství je v indické sbírce zastoupeno fragmenty reliéfů gandhárské školy, která se vyvíjela pod vlivem helénismu v 1. pol. 1. tisíciletí n. l. v severozápadní Indii na území dnešního Pákistánu. Malířství patří k výrazným uměleckým projevům ve sbírce zastoupeným širokou škálou typů, stylů a technik. Umění miniatury bylo dovedeno do vysoké dokonalosti v mughalské škole, kterou ve sbírce reprezentují dva vzácné listy z Džahángírova alba. Portrétní umění zpodobující indické panovníky a indickou architekturu je ve sbírce zastoupeno malbou na kosti z 19. stol.. Vedle oficiálních malířských dílen se vyvíjela volná tvorba lidového charakteru, zvláště poutní obrázky z různých částí Indie ztvárňující místní božstva a mytologické příběhy. Ve sbírce se nacházejí proslulé kálíghátské obrázky, prodávané na Kálíghátu u chrámu bohyně Kálí v Kalkatě a uríské obrázky, zářící jasnými barvami. Obrázky v tzv. stylu Východoindické společnosti z 2. pol. 19. stol. pocházejí z Patny v Biháru. Umělecká řemesla tvoří podstatnou část indické sbírky a jsou zde zastoupena v reprezentativním výběru materiálů i výzdobných technik. Rané ukázky mughalského uměleckého řemesla tvoří pouze několik předmětů. Těžiště sbírky představují předměty z 19. a počátku 20. stol. Sem spadá řezba do ušlechtilých dřev, zvláště do santalu, do kosti a do kamene, především mramoru a jejich vykládání kovem, kostí, perletí a polodrahokamy, ale také emailování a zdobení barevnými laky. Součástí sbírky jsou také řezby do bílého, černého či růžového mramoru z džajpurských dílen. K působivým ukázkám řemeslné výroby patří předměty zdobené barevnými laky a malbou. Patří k nim nejrůznější schránky, pouzdra na vizitky a psací potřeby, nože na papír, misky, podnosy a lžíce. Ukázkou obliby karetní hry zv. gandžífa jsou soubory kruhových karet uložených v obdélníkové skříňce. Keramika je zastoupena ve sbírce v reprezentativním výběru a zahrnuje tak výrobky hlavních dílen, které se nacházely v Paňdžábu ve městech Multán a Péšávar, v Bombaji a v Dillí. Práce v kovu zahrnují předměty kovolijeckého a kovotepeckého umění, které jsou v indické sbírce zastoupeny jak předměty dekorativními tak užitkovými i rituálními. K typickým uměleckým předmětům patří kovové plastiky bohů používané při domácím i chrámovém rituálu, olejové lampy, rituální lžičky a razítka s různými šivaistickými či višnuistickými symboly. Typicky indickou a vysoce dekorativní výzdobnou technikou je tzv. bidrí. K dekorativním kovovým předmětům patří především šperky zastoupené poměrně rozsáhlou sbírkou prstenů, náramků, nánožních kruhů, náhrdelníků, závěsů, čelenek, spon, broží, jehlic, přívěsků a medailonů, knoflíků, opasků ap. provedených jak z drahých tak především z obecných kovů, tepaných, ale i litých, zdobených drahokamy, polodrahokamy, skleněnými korálky i emaily. Práce v kovu představují také zbraně, především chladné, jako jsou dýky, zvláště kuttary neboli pěstní dýky, meče, šavle, sekery, ale i přílby, štíty a bodce k ovládání slonů zv. ankuš. Mezi tradiční řemesla, která proslavila Indii již v nejstarších dobách, patří tkaní, předení a dekorování textilií barvením, potisky a především výšivkou. Sbírka Náprstkova muzea zahrnuje ukázky těchto technik jak v textilu, tak na tradičních oděvech. Zadní Indie a jihovýchodní AsieIndický vliv se projevil na umění sousední Barmy i v ostatních státech jihovýchodní Asie - v Thajsku, Kambodži, Laosu a v Indonésii. Tyto země, s výjimkou Indonésie, jsou reprezentovány poměrně malou sbírkou, která má ovšem svoji vypovídací hodnotu. Vznikala postupně, obdobně jako významnější muzejní sbírky, od dob Vojty Náprstka z darů jeho známých a přátel. Nejstarší akvizice pocházejí od lékaře a cestovatele Jana Viléma Helfera (1810 - 1840), který z Barmy dovezl mramorové sošky Buddhy a terakotové votivní stély s buddhistickou tematikou. Do sbírky přispěl také Joe Hloucha (1881 - 1957), např. barmskou dřevořezbou sedícího mnicha polychromovanou červeným a zlatým lakem, velkými thajskými plastikami sedícího a stojícího Buddhy provedenými v mramoru. Josef Kořenský obohatil sbírku o dva thajské obrazy malované kvašovými barvami na bavlněné tkanině, zobrazující bitevní a dvorskou scénu. Jeden ze dvou kambodžských rukopisů pochází od E. S. Vráze. Barmská sbírka zahrnuje plastiky provedené v kovu, mramoru i dřevě. Figurální dřevořezba je zastoupena soškami sedícího Buddhy, božských natů i démonů, krytých zlatým lakem a zdobených zrcátky a barevnými sklíčky. Polychromované postavy tanečníků, mnichů a dvořanů pocházejí z výzdoby místních chrámů. Kovolijectví reprezentují závaží v podobě zvířat, zvonce, ale i zbraně, např. šavle dhá. Stříbrotepectví představují nádoby pokryté jemně tepanými ornamenty a scénami z palácového života. Součástí sbírky jsou také ukázky oděvů a textilií, hračky a marionety známých postav loutkového divadla. K typickým ukázkám řemeslné dovednosti patří předměty z přírodního laku - nádobky a schránky na obětiny či betel zdobené proškrabáváním jednotlivých lakových vrstev do vzorů, zpodobujících palácové scény či výjevy z Buddhova života.Thajská sbírka obsahuje figury Buddhy z různých období thajských dějin, od drobných hlaviček po velké sochy sedícího a stojícího Buddhy, provedené v mramoru. Typický "věžičkový" styl, který ovlivnil v polovině 19. stol. i sousední Barmu, reprezentuje např. dřevěná schránka, krytá zlatým lakem. Otisky z kamene na papír zobrazují postavy z hinduistické mytologie, tanečnice a hudebnice. Kambodžská a laoská sbírka, které patří k početně nejmenším, se představují několika kovovými, hliněnými a dřevěnými skulpturami Buddhy, Višnua a apsaras - nebeských tanečnic, obrazy nebeských bytostí malovaných kvašovými barvami na bavlněné tkanině, soškou bohyně ze slonové kosti, dechovými varhánky khen a předměty etnografického charakteru. Indonéská sbírkaIndonéská sbírka Náprstkova muzea se začala utvářet již za života Vojty Náprstka. Jednak náhodnými sběry, jednak ucelenými sbírkami darovanými cestovateli a přáteli Vojty Náprstka. K nim patřili i dva čeští lékaři, František Czurda (1844 - 1886) a Pavel Durdík (1843 - 1903), kteří pracovali v 70. a 80. letech 19. stol. na Celebesu, Sumatře a Niasu. Další předměty indonéské sbírky pocházejí ze sběrů Josefa Kořenského, který muzeu věnoval soubor kožených loutek k javánskému stínovému divadlu. Od cestovatele E. Stanka Vráze (1860 - 1932) muzeum získalo významnou sbírku indonéských dýk, zv. kris. Sbírku textilií obohatila malířka Růžena Charlotta Urbanová (1888 - 1978), která v období mezi dvěma světovými válkami žila v Indonésii a sběru textilu věnovala mimořádnou pozornost. Další přírůstky do sbírky představují dary a nákupy od jednotlivců. K posledním velkým nákupům z 90. let 20. stol. patří ucelená sbírka dajacké kmenové kultury z Kalimantanu, zakoupená od cestovatele a podnikatele Miloslava Šulce (1922). Podstatnou část indonéské sbírky tvoří předměty denní potřeby i dekorativního charakteru představující kmenové kultury indonéských ostrovů. Díky Pavlu Durdíkovi se dostala do muzea řada předmětů z ostrova Nias jako např. dřevěné sošky předků, zv. adu, čelenky, nástroje na rozdělávání ohně, různé schránky z přírodních materiálů, kabátce ze stromové kůry, zbraně a válečnické štíty. Ke kulturně vyspělým patří kmeny Bataků na střední Sumatře, ve sbírce zastoupenou např. čarodějnickými hůlkami a knihami zv. pustahy, které jsou psány batackým písmem, které je patrně indického původu. K téže kultuře se řadí tkané textilie, zvláště ikaty, a krisy s dřevěnými či kostěnými jílci zdobenými řezbou stylizované figury předka v zoomorfní či antropomorfní podobě. Dajakové, lovci lebek z Kalimantanu, jsou zastoupeni rozsáhlou sbírkou zbraní, např. foukaček na otrávené šípy, mečů s asymetrickou čepelí, válečnických štítů, ale i textilií, bederních roušek zdobených korálkovou výšivkou, nosítek na děti a hudebních nástrojů. K mimořádným ukázkám jejich mistrovství patří monumentální sochy předků v nadživotní velikosti a masivní mísy z tvrdého dřeva s reliéfně provedenými motivy mytických zvířat. Z tradičních indonéských řemesel je v muzejní sbírce zastoupeno indonéské zbrojířství celou škálu zbraní - dýk, nožů, mečů a sekáčů. Nejreprezentativněji je zastoupen kris - typická indonéská dýka. K tradičním řemeslům patří také výroba textilií dovedená právě v Indonésii k vysokému stupni dokonalosti. Muzejní sbírka obsahuje ukázky proslulých indonéských textilních technik - batiku a ikatů. Nedílnou součástí indonéské sbírky jsou kožené loutky k javánskému a balijskému stínovému divadlu zv. wajang purva či wajang kulit. Sbírka obsahuje také ukázky dřevěných loutek s koženými končetinami zv. wajang klitik. Tradiční indonéské divadlo rovněž používá loutky spodové. Loutkové představení doprovází gamelanový orchestr tvořený různými hudebními nástroji. V r. 1990 Náprstkovo muzeum získalo darem osmnáct hlavních gamelanových nástrojů. Japonská sbírka Sbírka japonského umění, uměleckého řemesla a etnografického materiálu je největší ucelenou sbírkou Náprstkova muzea a v současné době obsahuje 22 000 exponátů. Její základy položil sám Vojta Náprstek, který společně se svojí ženou Josefou. První předmět japonské provenience byl získán do muzea již v r.1863. Pozoruhodné japonské přírůstky byly získávány především od obchodníků s uměním z Prahy, Vídně, Hamburku, Lipska a Brém. V tomto nejranějším období přispívali k obohacení sbírek také známí čeští umělci a spisovatelé, jako byl Julius Zeyer. Významnou skupinu přátel muzea tvořili též cestovatelé, jako byli Josef Kořenský či Enrique Stanko Vráz, kteří často sbírky muzea doplnili i o didaktický materiál nashromážděný během cest po dalekých krajích. S prvním odborným uspořádáváním japonské sbírky je spjat zakladatel české orientalistiky, sinolog dr. Rudolf Dvořák, jiným přispěvatelem do sbírek Náprstkova muzea byl Karel Jan Hora, český inženýr, který po studiu v Americe odešel na konci 19. stol. do Japonska, kde pracoval nejprve v Ósace, později v oblasti Jokohamy a Tokia. Joe Hloucha (1881-1957), český japanofil a spisovatel cestoval do Japonska celkem dvakrát, poprvé na pět měsíců v r.1906, dva roky po vydání úspěšného románu Sakura ve vichřici, a podruhé na čtyři měsíce v r.1926. Velká část sbírky přešla v letech 1943 a 1955 do Náprstkova muzea a se svými téměř 8.000 položkami zahrnuje asi dvě pětiny japonské sbírky muzea(cca 4.000 ks grafik, 530 ks fotografií, 85 ks knoflíků necuke, 77 ks mečových záštit cuba, více než 100 ks keramiky atd.). v r.1930 získalo Náprstkovo muzeum část kolekce japonských dřevořezů Josefa Martínka (1888 - 1976). V 60. letech 20. stol. muzeum nakoupilo velmi kvalitní soubor japonské grafiky ze sbírky grafika Františka Ketzka (1906 - 1978), který se intenzivně zajímal o japonský dřevořez. Jiným českým umělcem, jehož zájem byl upřen k japonskému umění, především k japonskému dřevořezu, byl Sigismund Bouška (1867 – 1942). Více než 300 japonských grafických tisků zakoupilo Náprstkovo muzeum v 80. letech z Bouškovy pozůstalosti díky systematické obětavé práci tehdejší kurátorky japonské sbírky Phdr. Libuše Boháčkové. Kolekce japonské grafiky je velmi obsáhlá, čítá přes 7.000 exponátů. Je zde několik vynikajících tisků raného japonského dřevořezu pocházejících od mistrů školy Torii. Mezi výjimečné ukázky japonské grafiky patří portrét herce se jménem Bandó Hikosaburó od výjimečného malíře Tošúsaie Šarakua (činný 1794 - 95). Také grafické dílo 19. stol. je ve sbírce Náprstkova muzea velmi kvalitně zastoupeno. Rovněž malba je v japonské sbírce zastoupena. V prvé řadě je nutno zmínit šestidílný paraván z počátku 17. stol. nebo stejně velkou zástěnu od anonymního autora z počátku 19. stol. Ukázky zenistické malby na tzv. paravánku ve stylu Harimaze pocházejícího z dílen několika japonských autorů 2. pol.18. století.Dalším uceleným souborem je kolekce japonské keramiky, která celkem obsahuje asi 1600 exponátů. Z tohoto množství zaujme především asi sto exponátů pocházejících z porcelánových pecí v Aritě na ostrově Kjúšú, které spadají do období konce 17. až počátku 19. stol.Kromě starého aritského porcelánu nalezneme ve sbírce též ukázky mladší porcelánové aritské produkce, práce firem Kóranša a Fukagawa a také jiná keramická díla z 2. pol. 19. a počátku 20. stol. V Náprstkově muzeu objevíme asi 100 předmětů dekorovaných technikou cloissone. Asi 400 exponátů tvoří malou, ale ucelenou kolekci uměleckých lakových prací, kterou doplňuje stejný počet lakovaného nádobí denní potřeby. Nejstaršími exponáty jsou dvě truhly a dvě šperkovnice vyrobené v tzv. nambanském stylu v období Momojama. Ke sbírce laků patří i soubor krabiček na medikamenty a osobní razítko inró a knoflíky necuke..Jiným výborně zastoupeným odvětvím japonského uměleckého řemesla je mečířství a mečové ozdoby. Zvláště sbírka mečových ozdob, mečových záštit cuba, nákončí pochvy kašira a rukojetí malých nožíků kozuka, zaujme svým dobrým zmapováním rozličných zdobných proudů a škol. K japonské kolekci je nutné přiřadit rovněž menší sbírku starších tradičních dřevěných hraček, více než 2000 kusů japonského textilu včetně ucelené sbírky japonských typů látek a asi 800 barvířských šablon katagami, na kterých můžeme obdivovat především dokonale propracovanou dobovou ornamentiku. Korejská sbírkaKorejská sbírka Náprstkova muzea patří k nejmenším asijským sbírkám. Korejské umění i korejské řemeslo je zastoupeno velmi nerovnoměrně. Sbírka vznikala především z darů. V 50. letech KLDR věnovala soubor tradičních oděvů, především ženských a dětských, a ukázek replik tradiční korejské keramiky, dále pak ukázky lidového umění, loutky a masky. Jednotlivými nákupy byl získán malý soubor seladonové vypichované keramiky z dynastie Korjo z 10.-14.stol. a keramiky z 15.-16. stol. Sbírka obsahuje i ukázky dalších uměleckých řemesel, a to práce v laku a vkládání perletí z konce 19. a začátku 20. stol. Z korejského sochařství stojí za zmínku plastika bódhisattvy Kwan-se-um ze zlaceného bronzu ze 16.-17. stol. Tušové malířství je reprezentováno několika ukázkami tvorby 20. stol. Čínská sbírkaVznikala zprvu nesystematickými prostřednictvím darů a nákupů na evropském starožitném trhu (Vojtěch Náprstek) a na Světové výstavě r.1874 (J. Zeyer). Jiné předměty přivezli ze svých cest cestovatelé, jako např. J. Kořenský, který navštívil Čínu v letech1893-4, E. S. Vráz, který byl v Číně v r. 1896 a na začátku 20. stol. Systematické budování čínské sbírky nastalo po 2.světové válce. Mezi první sběratele a dárce patří pan Antonín Römer, který na konci 19. stol.pracoval v Šanghaji a věnoval muzeu sbírku lidových barevných dřevořezů, dále prof. Rudolf Dvořák (1860-1920). Sbírky se rozšířily i o nákupy předmětů od významného sběratele Joe Hlouchy. Mezi významné dárce patří právník L. M. Kuba, který muzeu věnoval úplnou sbírku malíře, muzikologa a etnografa Ludvíka Kuby ( 1863-1956).Sbírka obsahuje ukázky uměleckého řemesla, hrobovou keramiku dyn. Tchang, nástěnnou malbu 13.-14. stol., lidový barevný dřevořez atp. Významný je dar R. Kreissla, jenž do sbírky věnoval ukázky chanské hrobové keramiky, sungskou kameninu a porcelán,. Rovněž Muzeum provincie Jün-nan v ČLR věnovala NpM soubor ukázek lidového umění. Čínská sbírka se dělí do několika souborů. Je to sbírka obrazů na hedvábí či papíru, ve formě vertikálních či horizontálních svitků, listů z alba nebo malby na vějířích. Podle tradice se dělí na figuralistiku, krajinářství, malbu květin a ptáků a náboženskou tematiku, přiřazovanou povětšině k lidovému umění. Nejstarší obraz je datován do 13.-14. stol. Řada svitků je přisuzována malířům dynastie Ming (l368-l644), jako byli např. Čchiou Jin,. Wen Ming-čeng atd. Nejhojněji je zastoupena tvorba dynastie Čching (1644-1911), především 18. a 19. století. 20. století je zastoupeno díly Čchi Paj-š´a, Fu Pao-š´a, Chuang Pin-chunga, Lin Feng-miena, Li Kche- žana a dalších autorů. V grafické sbírce jsou tisky s buddhistickými náměty, s náměty protijaponské války a revoluce. Kromě toho jsou menší soubory maleb na různých materiálech a podmalby na skle. Sochařská sbírka je tvořena souborem figurální hrobové keramiky dynastií Chan (206 před n.l.-220 n.l.) a Tchang (618-907) , Jüan (1278-1368) a Ming. Poměrně rozsáhlá je sbírka buddhistického sochařství od 6. stol. až do konce 19. stol. Taoistické náměty se objevují v bronzu a dřevě a to od dyn. Ming až po 19. stol.Ukázky uměleckého řemesla představují největší část sbírky. Významná je sbírka keramiky od chanské polévané hrnčiny, tchangských a sungských jednobarevných polev na kamenině a malovaný porcelán z doby dynastie Ming až po začátek 20. stol. Sbírka bronzových předmětů je poměrně malá, významnou část tvoří cloisonné a champlevé –nejstarší je z dynastie Ming. Malba emaily na kovu je zastoupena především předměty z 18.-19. století. Další skupinu tvoří řezby do různých materiálů - měkkých i tvrdých kamenů a slonoviny, převážně z 18.-19. stol. Sbírka předmětů z laku není veliká, ale dostatečně reprezentuje základní techniky. Rovněž tak i sbírka lahviček na šňupavý tabák z nejrůznějších materiálů.Textilní sbírka zahrnuje tradiční oděvy - především z 19. století, jako jsou divadelní oděvy, oděvní doplňky (přívěsky, kapsičky, peněženky, pouzdra atd.), včetně obuvi. Dále jsou to závěsy, přikrývky atd. Jedná se o brokáty, hedvábný gobelín a výšivky. Samostatným souborem jsou ukázky lidového umění. Na prvním místě lidový barevný dřevořez, dále lidové výšivky, hračky, vystřihovánky a lidové náboženské sochařství.Vietnamská sbírkaVznikala především v posledních desetiletích. Hlavním sbírkovým souborem jsou lidové barevné či černobílé dřevořezy. Mezi první sběratele patří lékař A. Kolek a malíř a grafik P. Sivko. Dřevořezy jsou listy tištěné ze starých desek, které získali v 60.-70. letech během svých pobytů ve Vietnamu. Zajímavý je soubor grafik s buddhistickými náměty aráhatů, bódhisattvů a buddhů. Reprezentativní, byť rozsahem nevelký, je soubor keramiky od 12. století až po začátek 20. stol. Textilní sbírka zachycuje oděvy a výšivky především z1. pol. 20. století. Sochařství je zastoupeno několika velmi kvalitními ukázkami vietnamského buddhistického sochařství, především se jedná a polychromovanou řezbu ve dřevě ze 17. až počátku. 20. století.Lamaistická sbírkaUmění lamaistického kulturního okruhu je ve sbírkách Npm rozděleno do dvou celků. Umění Tibetu, Mongolska, popřípadě Číny (vadžrajánový buddhismus). Samostatnou skupinu tvoří umění Nepálu, Sikkimu a Bhútanu. Sbírka byla budována především v druhé polovině 20. století. V 90. létech byla významně obohacena o dar paní Ludmily Formanové ze sbírky Bedřicha Formana – především drobné plastiky (caca). Nemalou zásluhu o lamaistické sbírky má archeolog L. Jisl, díky jemuž se podařilo zachránit několik unikátních předmětů. Jádrem sbírky je soubor bronzových plastik, které lze datovat od 17. do konce 19. století. Tato sbírka je doplněna miniaturními plastikami - vložkami do škapulířů.Výrazným souborem jsou obrazy malované na šepsovaném plátně temperami a určené do chrámových prostorů, tzv. thank. Tyto dvě skupiny jsou doplněny velkým souborem obřadních předmětů z různých materiálů. Kromě předmětů spojených s buddhismem je ve sbírce kompletní oděv mongolské šamanky se všemi potřebnými doplňky. Velmi malý je soubor tibetských a mongolských oděvů a šperků. Do sbírky patří i úplná mongolská jurta se základním vybavením. Dále modely jurty, koňské postroje, sedla, biče, jídelní a kuřácké soupravy. Součástí asijských sbírek Náprstkova muzea je v Čechách ojedinělá sbírka hudebních nástrojů. Najdeme tu všechny základní typy orientálních nástrojů, dechových, strunných a bicích z oblasti rozprostírající se od Arabského poloostrova, Turecka a Íránu, přes Indii, Barmu, Indonésii až po Čínu a Japonsko. Na těchto nástrojích zaujme nejen velké množství typů, ale také vysoká řemeslná a estetická úroveň, při níž se uplatňují tradiční výrobní přístupy a materiály a výzdobné techniky místních etnik. K této sbírce patří také vzácná diskotéka Karla Čapka, kterou Náprstkovo muzeum získalo v r. 1981 ze spisovatelovy pozůstalosti. Sbírka je neocenitelným folklorním dokumentem mimoevropské hudby 20. - 30. let 20. stol. a dokladem Čapkova sběratelského zájmu i širokého rozhledu v tomto oboru.
    Obor25 - Jiná
    Počet předmětů53011
      Uložení předmětů v depozitáři Uložení předmětů v depozitáři Uložení předmětů v depozitáři Kosmetická miska. Pákistán, Gandhára, 1. století př. n. l. Šedozelená břidlice. Rozměry: prům. 19, 3 cm. Mečová záštita, cuba, železná, kruhová, prolamovaná, slivoňové květy, průměr 8 cm, patrně 15. století, Japonsko. Nádoba, Čína, Datace nejasná, dynastie Ming (1368-1644) nebo dynastie Čching (1644-1911). Bronz, V 15 cm, pr. 16 cm Boty, dřeváky, bakiak. Indonésie, Jáva, 19. století. Dřevo, mosaz. Rozměry: D. 24, 5 cm, š. 10, 5 cm. Sbírka Jožky Šrógla. Boty. Mongolsko, 20.století. Kůže, plsť, plastická aplikace.D 32 cm, V 42 cm. Krabička s víčkem, dřevo vykládané různě zbarvenými dřevěnými dýhami, tzv. josegi zaiku, z oblasti Hakone, 9,5 x 6,8 cm, v. 4 cm, počátek 20. století, Japonsko Vykuřovadlo ve tvaru kulaté krabičky s prolamovaným víčkem, zdobené motivy květin a motýlů, cloisonné na kovovém jádru, v. 8 cm, průměr 7,7 cm, 19. století, Japonsko. Hrobová figura, Čína, Dynastie Tchang (618-907). Nízce pálená hlína, polychromie, V 15,5 cm. Dar malíře Ludvíka Kuby (1863-1956). Nádoba, Čína, Dynastie Chan (206 př.n.l.-220 n.l.). Nízce pálená hlína, polychromie, V 12,3 cm, pr. dna 12 cm, pr. ústí 7,5 cm. Dar fotografa Bedřicha Formana (1900-1985). Znak hodnosti úředníka, tzv. úřednický čtverec, Čína, Dynastie Čching (1644-1911), datováno cca 1830. Hedvábný satén, výšivka, 30, 5 x 30,5 cm. Dřevěná hračka, loutka z Kóbe, Kóbe ningjó, muž s tmavou pletí pojídající meloun, 6,5 x 7,5 x 10,5 cm, nesignováno, pravděp. dílna Noguči hjakkidó, konec 19. nebo počátek 20. století, Japonsko. Lahvice na vodu, suitó, dřevo kryté přírodním lakem, zdobeným technikami hiramakie, takamakie a raden a vykládáním olovem, hedvábné tkalouny, v. 29 cm, kolem roku 1800, Japonsko. Barevný dřevořez, Isoda Kórjúsai: Novoroční sen, haširae, v. 67,1 cm, š. 11,6 cm, 1774-1775, Japonsko. Řezba ve dřevě krytá hnědým a zlatým lakem, Buddha Amida sedící na lotosovém trůně, v. 60,9 cm, průměr trůnu 24,8 cm, patrně počátek 17. století, Japonsko. Meč, mandau, s pochvou. Indonésie, Kalimantan, Sarawak, 19. století. Ocel, dřevo, rotang, vlasy. Rozměry: D. 72 cm, š. 6 cm. Sbírka E. S. Vráze. Hudební nástroj s tělem v podobě páva, táús. Severní Indie, počátek 20. století. Dřevo, barevné laky, paví péra, mosaz. Rozměry: d. 123 cm. Model zasedání soudu. Čína, Dynastie Čching (1644-1911). Dřevo, malba tuší, 18 x 23,2 cm, V postav 5-6 cm. Dar námořního komisaře Václava Stejskala (1851-1934). Dlaždice. Turecko, Iznik, patrně 2. polovina 16. Století. Rpzměry: 20, 5 x 12, 5 cm. Obuv dámská, tzv. zlaté lilie. Čína. Dynastie Čching (1644-1911). Hedvábný satén, papír, výšivka hedvábnou nití. D 12 cm, V 13 cm. Dar varietního umělce pana Ching Ling-foo (1854-1922) Svitkový obraz, tzv. posmrtný portrét, Čína, Dynastie Čching (1644-1911), datováno 1723-1736. Hedvábí, malba tuší a barvami, V 300 cm, Š 115 cm Opiová dýmka, Čína. Dynastie Čching (1644-1911). Slonovina, kov, D 50 cm, pr. 2,6 cm. Dar námořního komisaře Václava Stejskala (1851-1934). Oděv mužský, polooficiální, tzv. dračí roucho, Čína, Dynastie Čching (1644-1911), datováno cca 1830. Hedvábný satén, výšivka, D 134 cm. Dar Václava Stejskala (1851-1934), koupeno v Kantonu 1887. Štít. Indonésie, Sumatra, Aceh, 2. polovina 19. století. Kůže, dřevo, mosaz. Rozměry: prům. 27, 7 cm. Mnišské roucho amiginu, ručně tkaná látka, určeno pro buddhistickou sektu Džišú. v. 121 cm, š. 157 cm, pozdní 19. Století, Japonsko. Votivní obrázek, Zelená Tára, Mongolsko, 20. století. Textil, šeps, malba pigmenty, papír, 8 x 7 cm. Hudební nástroj, loutna pchi-pcha, Čína nebo čínská komunita v Malajsii, Dynastie Čching (1644-1911). Slonovina, kov, D 80,5 cm, pr. 22,5 cm. Dar hudebníka Josefa Šrógla (1861-1924), 1901. Váza, Čína, Dynastie Čching (1644-1911). Porcelán, červená poleva, V 19,2 cm, pr. dna 8 cm, pr. ústí 7 cm. Dar námořního komisaře Václava Stejskala (1851-1934). Barevný dřevořez, surimono, Kacušika Hokusai: List ze série Pět nesmrtelných básníků (Gokasen), 21,2 x 18,8 cm, kolem roku 1820, Japonsko. Džbán. Irák, Mosul, asi polovina 13. století. Bronz, zlato, stříbro, měď. Rozměry: Výška 14 cm, prům. max. 12 cm. Dřevěná truhlice, lak, zlaté a stříbrné hiramakie a vykládání perletí raden, v.37 cm, d. 70,2 cm, hl. 46,5 cm, 1590-1610, Japonsko. Pokrývka, rúmal. Indie, Himáčalpradéš, Čamba, konec 19. století. Bavlna, hedvábí. Rozměry: 68, 5 x 60, 5 cm Lavice. Indie, Rádžasthán, kolem roku 1750. Sklo, malba barvami a zlatem. Rozměry: v. 14, 2 cm. Vertikální svitek, Buddha Amida, tzv. raigózu, nesignováno, malba na šepsovaném hedvábí, montáž ze tří brokátů, v. 61cm, š. 43 cm, celá montáž 203 x 122 cm, nejspíše 16. století ( Lahvice, porcelán, šestihranný tvar s evropským mosazným držadlem, Kakiemonova dílna v. 27,7 cm, 1670-1690, Japonsko. Paraván, šestidílný, malba zlatem a sytými barvami na papíře ve stylu Jamatoe, výjev  z nepokojů Hógen (Hógen monogatari), v. 150 cm, š. 360 cm, kolem roku 1630, Japonsko. Vějíř v pouzdře, Čína, Dynastie Čching (1644-1911). Dřevo, slonovina, hedvábná tkanina, řezba, malba, D 27 cm, Š 46 cm, pouzdro D 31,7 cm, V 5,8 cm, Š 5,9 cm. Dar Václava Stejskala (1851-1934). Lahvice na sake, tokkuri, porcelán, zlato a barevné emaily na polevě, v. 24,5 cm, Arita, počátek 18. století, Japonsko. Barevný dřevořez, Tóšúsai Šaraku: Herec Bandó Hikosaburó s lucernou hraje úlohu Sagisakua Bannaie ve hře Kanadehon Čúšingura, 36,4 x 23,7 cm, 1794/5, Japonsko. Náhrdelník. Indie, Uttarpradéš, Lakhnaú, 2. polovina 19. století. Mosaz, sklo, dracoun, bavlna. Rozměry: d. 40 cm. Votivní olejová lampa, dípalakšmí paňčáratí. Indie, Bengálsko, 19. století. Mosaz, červený lak. Rozměry: v. 16, 2 cm. Malba, svitkový obraz, Nebeský soudce, Čína, Dynastie Čching (1644-1911). Hedvábí, malba tuší a barvami, D 180 cm, Š 90 cm. Textilie, útkový ikat. Indonésie, Sumatra, Palembang, 19. století. Hedvábí. Rozměry: 202 x 88 cm. Sbírka Jožky Šrógla Otisk dekoru tzv. dongsongského bubnu, Vietnam, 20. století. Papír, 83 x 83 cm. Ozdobný knoflík, necuke, tvořený sedmi maskami, mrožovina doplněná kresbou tuší, signováno Ransen, 4,2 x 3,6 cm, patrně 19. století, Japonsko. Miniatura. Portrét sultána Ibrahíma Ádilšáha II. z Bidžápuru. Malíř Farrúk Bég a písař Muhammad Husajn. Indie, Bídžápur, c.1019AH/1610-11AD. Rozměry: 62, 5 x 42 cm. Dřevořez, Dívky studují v moderní škole, Čína, Dynastie Čching (1644-1911), konec 19.století. Papír, tuš a barvy, 110 x 60 cm. Koberec modlitební. Turecko, Anatolie, 18.sStoletí. Vlna. Rozměry: 106 x 85 cm. Sbírka Rainera Kreissla. Hlava ženy. Severní Indie, 4. - 5. století. Terakota. Rozměry: v. 8, 5 cm. Ozdoba, okimono, vymítač ďáblů Šóki a ďáblíci před zástěnou s kruhovým otvorem, slonovina, v. 11,6 cm, signováno Gjokušú, patrně 19. století, Japonsko. Dřevorezba, trojice předků,  adu zatua. Indonísie, Nias, 19. století.  Dřevo, bavlněná texilie, rotang. Rozměry: V. 14, 8 cm, š. 30 cm. Sbírka Pavla Durdíka. Dýka s pochvou, khanjar. Indie, přelom 17. a 18. Století. Ocel, dřevo, jadeid, stříbro, polodrahokamy, kůže. Rozměry: d. 23, 8 cm