| Předměty | Nejstarší součást podsbírky tvoří předměty získané Karlem Jaromírem Bukovanským v poslední třetině 19. století. V dalších letech se archeologická podsbírka rozrostla zásluhou důlního inženýra a amatérského archeologa Ing. Jana Folprechta o paleolitické a halštatské nálezy z Landeku. V současné době je z jeho akvizic v depozitáři Ostravského muzea pouze kolekce předmětů pocházející ze starší doby železné. Paleolitické nálezy byly v 90. letech převedeny do sbírek Moravského zemského muzea v Brně. Těsně před druhou světovou válkou byly do sbírek Ostravského muzea převedeny předměty z orlovského muzea a i mezi nimi bylo několik artefaktů následně zařazených do archeologické podsbírky (kamenné artefakty z Rychvaldu, sedm různě velikých keramických nádob a mamutí stolička). Po druhé světové válce byly sbírky Ostravského muzea obohaceny o předměty, které patří mezi dodnes hojně vystavované, a to bronzový meč z Koblova a obsah jímky z konce 13. století, který J. Král vyzdvihl v centru Ostravy. Prvním archeologem systematicky pracujícím v Ostravském muzeu byla Dr. Lea Wiegandová. Za jejího působení byl proveden v několika sezónách (v letech 1971–1973) archeologický výzkum na Slezskoostravském hradě. Nálezy z těchto výzkumů jsou dodnes součásti archeologické podsbírky, podobně i z výzkumů jejího následníka Dr. Rostislava Janošíka na Landeku (v letech 1976 a 1977). V 90. letech nastoupila do Ostravského muzea na částečný úvazek PhDr. Zdeňka Měchurová. V té době byly do sbírek přijímány předměty získané z povrchových sběrů (Slezskoostravský hrad, Vikštejn, Cvilín, Vartnov,aj.) a výzkumu na hradu Landeku, který vedl doc. Pavel Kouřil. V roce 2003 působila v muzeu Mgr. Johana Střílková, která se podílela na záchranném archeologickém výzkumu v budově Ostravského muzea. Nálezy z tohoto výzkumu i z dalších, které byly po odchodu J. Střílkové v Ostravě prováděny v posledních dvaceti letech jsou z velké části v Ostravském muzeu rovněž deponovány (soubory nálezů z historického jádra Moravské Ostravy od 13. do 20. století).
Sbírky Ostravského muzea lze rozdělit na prehistorckou, středověkou a novověkou část. Akvizice prehistorické části probíhaly zejména v době před rokem 1989. Nejpočetněji je zastoupen soubor zejména keramických úlomků nádob z návrší Landek, a to z výzkumů Ing. J. Folprechta. Kromě střepového materiálu odtud pochází i závaží tkalcovského stavu a několik kamenných artefaktů. Hojná je rovněž broušená a vrtaná industrie z náhodných nálezů na Ostravsku, např. z návrší Landek, Zábřehu nad Odrou nebo Krásného Pole. Vyzdvihnout lze především sekerku z jadeititu ze Zábřehu nad Odrou, s datací do doby okolo 4000 př. n. l. Mimo oblast Ostravska se v archeologické podsbírce objevují i artefakty z jižní Moravy (Klobouky – akvizice K. J. Bukovanského) a zahraničí (např. silicitová sekerka z Rossoy v Norsku). Mezi unikátní nálezy pak patří bronzový meč z Koblova s datací okolo 1100 př. n. l. K dalším prehistorickým předmětům z barevného kovu lze počítat mladoeneolitickou sekerku nalezenou mezi Hlučínem a Jilešovicemi a sekerku se schůdkem bez známé lokality, kterou lze klást do doby okolo 1400 př. n. l.
Nejpočetnější část podsbírky archeologie ovšem tvoří středověký nálezový fond. Ze souborů lze zmínit především nálezy z několika výzkumných sezón na hradě Landek (značné množství keramických úlomků nádob, konvolut předmětů z železa a barevného kovu – stavební kování, výbava koně a jezdce, militaria, nástroje, pak také zlomky skleněných nádob, kostěné artefakty jako např. hřebeny, kamenné artefakty či keramické přesleny) a povrchové sběry V. Pajurka a inventář z výzkumů L. Wiegandové, Z. Moravce a P. Malíka na Slezskoostravském hradě. Zatímco hrad Landek zahrnoval nálezy od 8. století do století 15., ze Slezskoostravského hradu jsou dochovány artefakty okrajově od 13. století, ale zejména od století 16. Kromě fragmentů keramických nádob se zde objevují komorové kachle s reliéfně zdobenou čelní vyhřívací stěnou a dále také kovové artefakty (udidlo, podkova, hrot střely, aj.), či zlomky skla.
V posledních několika desetiletích probíhají v centru Ostravy četné archeologické výzkumy, a to se projevuje i na značném množství nálezů z areálu historického jádra tohoto města. Zmínit lze především rozsáhlý soubor z Masarykova náměstí, který přináší četné doklady kamnářské produkce (nádobkové i komorové kachle, kadlub), předmětů každodenního užívání (železné nástroje jako sekera, srpy, nůžky, nože aj., zlomky keramických nádob), předmětů souvisejících s obchodem (závaží, mince), dokladů práce řezníka i ševce (kožedělný a řeznický odpad), apod. Mezi nejatraktivnější artefakty patří olověný poutní odznak z Bari, nůž s dochovanou dřevěnou střenkou, součástí opasku z barevného kovu, kachle s bohatě zdobenou reliéfní čelní vyhřívací stěnou a zlomky hraček v podobě koníčků a ženských figurek. Kromě souboru z Masarykova náměstí se v archeologické podsbírce Ostravského muzea nachází fond z výzkumu v budově Ostravského muzea, ulice Muzejní, Pivovarské, Kostelního náměstí a ulice a také ulice Puchmajerovy. Hmotná kultura středověkých měšťanů je tak obohacena o další unikátní předměty, ať se jedná o doklad výroby hracích kostech z ulice Pivovarské, nebo o výjimečný kachlový soubor z Kostelního náměstí či kožedělných výrobků z ulice Muzejní (části dětských bot, vyšívaného opasku či téměř kompletního koženého měšce z přelomu 13. a 14. století). Kromě předmětů denní potřeby jsou v podsbírce přechovávány také konstrukční prvky z různých staveb: jako části výdřevy několika jímek, dřevěné vrtané potrubí nebo dendrochronologicky datované řezy trámového věnce z Pivovarské ulice z 2. poloviny 14. století. Soubor doplňují i paleobotanické nálezy a archeozoologicky určené (i neurčené) kosterní ostatky zvířat.
Novověkou část archeologické podsbírky opět reprezentují nálezy získané především v posledních několika desetiletích. Nejprve lze zmínit hromadný mincovní nález z Ostravy – Nové Vsi (95 inventárních jednotek), který byl do země zakopán po roce 1691. Z prostoru historického jádra Ostravy lze zmínit hlavně výzkumy na Biskupské ulici a Kostelním náměstí z roku 2008 a pak také výzkum na Puchmajerově ulici, který dvěma sondami zachytil novověký hřbitov u sv. Lukáše. Kromě četného materiálu každodenního užívání (např. zlomky nádob či i celé nádoby) byl také vyzvednuty artefakty funerálního charakteru (devodionálie, kování rakve, zbytky rakve) a především kosterní ostatky pohřbených lidí. Kromě nálezů z hřbitova u Lukáše jsou v podsbírce také uloženy kosterní ostatky z hromadných hrobů na Kostelním náměstí (cca 16. století).
Vývoj archeologické podsbírky byl publikován v Časopisu společnosti přátel starožitností 120 (2/2012), s. 99–118. Podsbírka archeologie je dále zpřístupňována odborné i laické veřejnosti v sérii vydávané Ostravským muzeem Předměty ze sbírek Ostravského muzea v letech 2018 až 2022.
|
|---|
Sbírka Ostravského muzea
