13 - Numizmatická

  1. Sbírkalupa Sbírka Národního muzea
    Číslo podsbírky833
    Územíz celého světa
    Obdobíod nejstarších po dnešek
    Předmětypředmincovní platidla, mincovní platidla, medaile
    Obor13 - Numizmatická
    Počet předmětů638847
    Podsbírka obsahuje kulturní památky
      3krejcar 1653, Těšínsko, Ferdinand IV., Těšín, mincmistr Gabriel Görloff. Rub.  50 Kč, ČSR (1918-1939), Praha, Bankovní úřad Ministerstva financí, 15.4.1919. Líc. 6tolarová klipa 1621, Slezsko, Stavové (1600-1600), Hlohov, mincmistři Matyáš Jachtmann, Zachariáš Petzold a Jan Riedel.  50 Kč, ČSR (1918-1939), Praha, Bankovní úřad Ministerstva financí, 15.4.1919. Rub. 2tolar 1520, Čechy, Štěpán Šlik a jeho bratři za Ludvíka Jagellonského (1519/20-1526), Jáchymov, mincmistři Štěpán Gemisch a Oldřich Gebhart.  Líc. 2tolar 1520, Čechy, Štěpán Šlik a jeho bratři za Ludvíka Jagellonského (1519/20-1526), Jáchymov, mincmistři Štěpán Gemisch a Oldřich Gebhart.  Rub.  Řádový odznak Ústavu šlechtičen, Praha, 1755. Česká koruna a letopočet na rubu připomínají, že ústav pro zchudlé šlechtičny založila roku 1755 Marie Terezie. Panna Marie na líci je patronkou ústavu. Pražský groš Václava II. (1283-1305), stříbro. 1/4tolar 1659, Leopold I. (1657-1705), syn Ferdinanda III. a Marie Anny Španělské. Mince nesly na sobě mincmistrovskou značku J.J.Kitnera, korunku v kroužku. Líc. Jáchymovský výtěžkový tolar, 1759, kov. Výtěžkové ražby jsou mince zhotovené pouze z kovu pocházejícího z určitých dolů. Na těchto ražbách se objevují různé symboly. Líc. Grešlička Marie Terezie, 1759, měď. Malá grešle s letopočtem 1759, ražená v Praze a nazývaná 1/4tolar 1659, Leopold I. (1657-1705), syn Ferdinanda III. a Marie Anny Španělské. Mince nesly na sobě mincmistrovskou značku J.J.Kitnera, korunku v kroužku. Rub. Jáchymovský výtěžkový tolar, 1759, kov. Výtěžkové ražby jsou mince zhotovené pouze z kovu pocházejícího z určitých dolů. Na těchto ražbách se objevují různé symboly. Rub. Akcie na 400 Kč, ČSR (1918-1939), Moravská Ostrava, Moravsko-slezské elektrárny, a.s., 2.1.1931. Tolar Viléma z Rožmberka, Rychlebsko, Vilém z Rožmberka (1535-1592), Rychleby. Líc.  5krejcar, Čechy, Žamberk, Fridrich E. Petzold, (1848-1850). Nouzová papírová platidla vydávala města, obchodníci a korporace, ústavy apod. v době nedostatku kovových, zejména stříbrných peněz. Líc. Tolar Viléma z Rožmberka, Rychlebsko, Vilém z Rožmberka (1535-1592), Rychleby. Rub. Tolar Viléma z Rožmberka, Rychlebsko, Vilém z Rožmberka (1535-1592), Rychleby.  Líc. Tolar Viléma z Rožmberka, Rychlebsko, Vilém z Rožmberka (1535-1592), Rychleby.  Rub. Jílovský dukát 1710, Čechy, Josef I. (1705-1711), Praha, mincmistr Řehoř Egerer.  Líc. Jílovský dukát 1710, Čechy, Josef I. (1705-1711), Praha, mincmistr Řehoř Egerer.  Rub. Dietrichsteinova medaile. František Dietrichstein se na medaili nechal zobrazit jako kardinál, v biretu a mozetě, které ukazují jeho vysokou církevní a společenskou hodnost. Líc. Dvanáctirubl Mikuláše I., 1842, platina. Světový unikát a místní zvláštnost představovala ražba platinových mincí v Rusku mezi lety 1828 a 1845.  Líc.  5krejcar, Čechy, Žamberk, Fridrich E. Petzold, (1848-1850). Nouzová papírová platidla vydávala města, obchodníci a korporace, ústavy apod. v době nedostatku kovových, zejména stříbrných peněz. Rub. Dietrichsteinova medaile. František Dietrichstein se na medaili nechal zobrazit jako kardinál, v biretu a mozetě, které ukazují jeho vysokou církevní a společenskou hodnost. Rub. Dvanáctirubl Mikuláše I., 1842, platina. Světový unikát a místní zvláštnost představovala ražba platinových mincí v Rusku mezi lety 1828 a 1845. Rub. 10 zlatých, Rakousko, Vídeň, Wiener-Stadt-Banco, 1. 7. 1762. 100dukát 1629, Čechy, Ferdinand III. (1627-1637-1657), Praha, mincmistr Beneš Hübmer. Mince Ferdinanda III. z pražské mincovny s letopočtem 1629 jsou výjimečnými ražbami české mincovní historie. ?dl?100dukát 1629, Čechy, Ferdinand III. (1627-1637-1657), Praha, mincmistr Beneš Hübmer. Mince Ferdinanda III. z pražské mincovny s letopočtem 1629 jsou výjimečnými ražbami v  české novověké mincovní Kutnohorský dvouzlatník, 1887, stříbro. Reprezentant další výtěžkové ražby, kutnohorský 2zlatník z roku 1887, zhotovený ve vídeňské mincovně, je nejvzácnější mincí rakouské zlatníkové měny.  Líc. Sada mincovních závažíček, Čechy, Marie Terezie (1740-1780), Praha, mincmistři Bohumil Schaumberger a Pavel Erdmann ze Schwingerschuhu. Umožňovala kontrolu hmotnosti zlatých mincí v 18. století. Dukát, Zaháňsko, Ferdinand August Leopold z Lobkovic (1655-1715), Zaháň. Líc. Dukát, Zaháňsko, Ferdinand August Leopold z Lobkovic (1655-1715), Zaháň. Rub. Mincovnice ze zámku Konopiště, polovina 19. století, H5-15/1959. Mincovní skříň na sbírku medailí z konopišťského zámku. Kutnohorský dvouzlatník, 1887, stříbro. Reprezentant další výtěžkové ražby, kutnohorský 2zlatník z roku 1887, zhotovený ve vídeňské mincovně, je nejvzácnější mincí rakouské zlatníkové měny. Rub. Floren Jana Lucemburského (1310-1346), zlato. První zlatá středověká mince v Českých zemích. Byla ražena od roku 1325 do roku 1353 za vlády Lucemburků Jana I. a Karla I. Depozitáře sbírky Numismatická Medaile poslední Poděbradovny, Bierutov, 1686. Eliška Marie (1625 – 1686).Medaili objednal u svého medailéra ve slezském Bierutově její syn Silvius Bedřich. Líc. Československý pětihaléř,1924, kov. Československá mince ražená od roku 1923. 5haléř s ročníkem 1924 je nejvzácnější československou mincí. Důvodem vzácnosti je dochování pouze několika desítek kusů. Depozitáře sbírky Numismatická Depozitáře sbírky Numismatická Depozitáře sbírky Numismatická Depozitáře sbírky Numismatická Československý pětihaléř,1924, kov. Československá mince ražená od roku 1923. 5haléř s ročníkem 1924 je nejvzácnější československou mincí. Důvodem vzácnosti je dochování pouze několika desítek kusů. Medaile poslední Poděbradovny, Bierutov, 1686. Eliška Marie (1625 – 1686).Medaili objednal u svého medailéra ve slezském Bierutově její syn Silvius Bedřich. Rub. Plaketa Lukrécie, asi 1530 - 1540, bronz. Původně považována za Dürerův portrét jeho paní, jednostranná plaketa je pozdější práce, reprodukující v kovu Dürerovu kresbu takzvané Lukrécie z roku 1508. Medaile Friedricha Falckého, Norimberk, 1619. Norimberský medailér Christian Maler pro Fridricha pracoval již roku 1615 a byl povolán i k zhotovení jeho medailí jako českého krále. Líc. Mincovnice P. Lichtblaua, 1. třetina 19. století, H5-42/2001. Superior františkánského kláštera na Skalce u Mníšku pod Brdy byl numismatik P. Lichtblau. Pražský groš Jiřího z Poděbrad (1458-1471), stříbro. Líc. Pražský groš Jiřího z Poděbrad (1458-1471), stříbro. Rub. Medaile Friedricha Falckého, Norimberk, 1619. Norimberský medailér Christian Maler pro Fridricha pracoval již roku 1615 a byl povolán i k zhotovení jeho medailí jako českého krále. Rub. Masarykův dukát, 1923, zlato. Na prvních 1 000 dukátech bylo vyraženo pořadové číslo a předáno tehdejším významným osobnostem v čele s prezidentem T. G. Masarykem, jenž obdržel mince s čísly 1-3. Líc. Medaile salvatorského kostela, Praha 1611. Celkem jich Jan Konrád Greuter razil 100 kusů. Líc. Medaile salvatorského kostela, Praha 1611. Celkem jich Jan Konrád Greuter razil 100 kusů. Rub. Hranáč Friedricha Falckého, Praha, 1619. Zvyk zavazoval krále doprovodit svou korunovaci ražbou medailí rozdávaných a rozhazovaných mezi přítomné. Líc. Masarykův dukát, 1923, zlato. Na prvních 1 000 dukátech bylo vyraženo pořadové číslo a předáno tehdejším významným osobnostem v čele s prezidentem T. G. Masarykem, jenž obdržel mince s čísly 1-3. Rub. Hranáč Friedricha Falckého, Praha, 1619. Zvyk zavazoval krále doprovodit svou korunovaci ražbou medailí rozdávaných a rozhazovaných mezi přítomné. Rub.  Medaile Matyáše II., Praha, 1611. Věnec a palmové ratolesti odhlasoval senát jako vyznamenání již Augustovi, jsou tedy vhodným motivem i na medaili tohoto panovníka. Líc. Medaile Jana VIII. Palaeologa, 1438-1452, cín. Pisanello císaře portrétoval a jeho medaile stojí na počátku medailérského umění. Líc. Medaile Jana VIII. Palaeologa, 1438-1452, cín. Pisanello císaře portrétoval a jeho medaile stojí na počátku medailérského umění. Rub.  Medaile Matyáše II., Praha, 1611. Věnec a palmové ratolesti odhlasoval senát jako vyznamenání již Augustovi, jsou tedy vhodným motivem i na medaili tohoto panovníka. Rub. Medaile Jana Husa, 30. léta 16. století, zlacené stříbro.Text na reversu medaile („po stu letech se budete zodpovídat Bohu a mně“) jsou slova připisovaná Husovi pozdější legendou. Líc. Medaile rodiny císaře Františka Štěpána Lotrinského, 1759, bronz. Líc. Medaile Jana Husa, 30. léta 16. století, zlacené stříbro.Text na reversu medaile („po stu letech se budete zodpovídat Bohu a mně“) jsou slova připisovaná Husovi pozdější legendou. Rub. Medaile rodiny císaře Františka Štěpána Lotrinského, 1759, bronz. Rub. Šporkův lovecký jeton, Drážďany, 1724.  Medailér Grosskurt si na práci vyžádal dva měsíce a účtoval si i s materiálem 3950 zlatých. Líc. Denár Boleslav I. (972-999), stříbro. Líc. Šporkův lovecký jeton, Drážďany, 1724.  Medailér Grosskurt si na práci vyžádal dva měsíce a účtoval si i s materiálem 3950 zlatých. Rub. Denár Boleslav I. (972-999), stříbro. Rub. Sestertius Vespasiana, 71 n.l., bronz. Hlava Vespasiána korunovaná vavřínovým věncem. Líc. Denár Vratislava I. (II.) (1061-1092), stříbro. Denáry, jakožto první česká měna, byly raženy od 60. let 10. století do 13. století. Líc. Sestertius Vespasiana, 71 n.l., bronz. Hlava Vespasiána korunovaná vavřínovým věncem. Rub. Denár Vratislava I. (II.) (1061-1092), stříbro. Denáry, jakožto první česká měna, byly raženy od 60. let 10. století do 13. století. Rub. Československá pětikoruna, 1937, kov. Československá 5koruna ražená s přestávkami od roku 1925 do začátku 50. let 20. století je považována za jednu z nejkrásnějších novodobých mincí. Líc.  Denár BořivojeII., počátek 12.stol., stříbro. Denáry, jakožto první česká měna, byly raženy od 60. let 10. století do 13. století. Líc. Československá pětikoruna, 1937, kov. Československá 5koruna ražená s přestávkami od roku 1925 do začátku 50. let 20. století je považována za jednu z nejkrásnějších novodobých mincí. Rub.  Denár BořivojeII., počátek 12.stol., stříbro. Denáry, jakožto první česká měna, byly raženy od 60. let 10. století do 13. století. Rub. Tetradrachma, Athény, 5.stol.př.n.l., stříbro.  Líc. Tetradrachma, Athény, 5.stol.př.n.l., stříbro.  Rub. Biblická medaile, Jáchymov, 1558. Rozmach českých medailí ve 20. letech 16. století souvisí s otevřením bohatých stříbrných dolů v Jáchymově v severočeském Krušnohoří. Líc. Drachma, Apollónia Pontská, 450-400 př.n.l., stříbro. Tvář nestvůrné Gorgony Medúsy, kterou zabil hrdina Perseus je jedním z nejstarších a také nejrozšířenějších motivů na antických mincích. Líc. Biblická medaile, Jáchymov, 1558. Rozmach českých medailí ve 20. letech 16. století souvisí s otevřením bohatých stříbrných dolů v Jáchymově v severočeském Krušnohoří. Rub. Drachma, Apollónia Pontská, 450-400 př.n.l., stříbro. Tvář nestvůrné Gorgony Medúsy, kterou zabil hrdina Perseus je jedním z nejstarších a také nejrozšířenějších motivů na antických mincích. Rub. Medaile Akademie věd, Praha, 1890. Medaile Václava Šantrůčka podle kresby Maxe Pirnera připomíná podle Hlávkova návrhu založení akademie, následně byla udělována jako ocenění. Líc. Medaile Akademie věd, Praha, 1890. Medaile Václava Šantrůčka podle kresby Maxe Pirnera připomíná podle Hlávkova návrhu založení akademie, následně byla udělována jako ocenění. Rub. Velký brakteát Přemysla I. Otakara (1197-1230), stříbro, průměr 42 mm, hmotnost 1 g. Líc. Velký brakteát Přemysla I. Otakara (1197-1230), stříbro, průměr 42 mm, hmotnost 1 g. Rub. Školní medaile, Vratislav, 1676. Medaile rozdílela vynikajícím žákům na konci roku vratislavská městská rada, která jich objednala u Buchheima větší množství,letopočet byl dodatečně na avers vyražen.L Rýnský zlatý Albrechta z Valdštejna, 1627, zlato, Jiří Reick, mincmistr. Líc. Rýnský zlatý Albrechta z Valdštejna, 1627, zlato, Jiří Reick, mincmistr. Rub. Školní medaile, Vratislav, 1676. Medaile rozdílela vynikajícím žákům na konci roku vratislavská městská rada, která jich objednala u Buchheima větší množství,letopočet byl dodatečně na avers vyražen.R Tolar, Olomoucké biskupství, František Dietrichstein (1599-1636), Kroměříž (do 1619).  Líc. Čechy, Rudolf II. (1578-1611), Praha, mincmistr Tobiáš Gebhart, malý groš 1580. Malý groš je typickou českou mincí Rudolfínské doby a je první mincí s nápisem v českém jazyce, který zní MALEY GROSS. L Tolar, Olomoucké biskupství, František Dietrichstein (1599-1636), Kroměříž (do 1619).  Rub. Čechy, Rudolf II. (1578-1611), Praha, mincmistr Tobiáš Gebhart, malý groš 1580. Malý groš je typickou českou mincí Rudolfínské doby a je první mincí s nápisem v českém jazyce, který zní MALEY GROSS. R 3krejcar 1653, Těšínsko, Ferdinand IV., Těšín, mincmistr Gabriel Görloff. Líc.