Období | Ve sbírce jsou zastoupeny předměty z období před asi půl milionem let až do 11. století našeho letopočtu. Zpočátku vlastnilo muzeum jen velmi málo archeologických nálezů různé hodnoty, většinou ojedinělých a náhodných, které nebylo možné roztřídit a chronologicky uspořádat. K výraznému rozmnožení sbírky došlo za působení univ. prof. dr. J. L. Píče (1893-1911) a jeho četných spolupracovníků. Tehdy započal systematický terénní archeologický výzkum Čech, který pomohl získat četné ověřené a spolehlivé nálezové celky. Byl tak nastolen směr, který pod vedením dalších reprezentantů prehistorického oddělení (V. Fabian 1912-1913, A. Stocký 1913-1929, J. Schránil 1929-1935, J. Neustupný 1935-1978, J. Břeň 1978-1993, M. Lička 1993-2004, P. Sankot od r. 2004) trvá vlastně až dodnes. Dary, nákupy, převody a vlastními terénními výzkumy vzrostl postupně počet sbírkových předmětů z několika kusů v době J. E. Vocela (v pol. 19. století) a z asi 50 000 kusů za J. L. Píče na současných přibližně 500 000 předmětů. Část nálezů byla využita i k výstavní prezentaci, jejíž výraznou kapitolou jsou stálé expozice. Nejstarší předměty ve sbírce zastupují paleolitické nálezy valounů a odštěpků kamene z Prahy-Sedlce a Mělníka-Mlazic. Časem je nahradily dokonalejší výrobky, štípané a do různých tvarů jemně opracované z pazourku či křemence. Vynikají zde nálezy ze sídlišť v Praze-Jenerálce, Lubné u Rakovníka či v Řevnicích u Prahy. Převážnou část poměrně bohaté neolitické sbírky tvoří keramika, v menší míře broušené kamenné nástroje a kamenná štípaná industrie. Významné soubory nálezů byly získány např. ze sídliště kultury s lineární keramikou v Kosoři (Praha-západ) nebo ze žárového pohřebiště kultury s vypíchanou keramikou v Praze-Bubenči. Tento soubor je cenný mj. tím, že tvoří jeden ze základních kamenů pro stanovení chronologického vývoje zmíněné kultury. Jiné významné soubory nálezů byly získány na sídlišti v Hlubokých Mašůvkách (Znojmo) a ve Mšeně (Mělník). K nejvzácnějším nálezům pocházejícím z této lokality nepochybně patří kopytovitý klín, plochá sekyra a dva kopytovité sekeromlaty rozdílné velikosti (obr.1). Pozdní dobu kamennou vyplňuje v Čechách především kultura nálevkovitých pohárů, kterou ve sbírce reprezentují dva význačné soubory nálezů. První pochází z výšinného sídliště v poloze Hrada pod vrchem Mužským (Mnichovo Hradiště) a druhý ze sídliště u obce Makotřasy (Slaný). Do středního eneolitu jsou řazeny zejména: kultura s kanelovanou keramikou, kultura s kulovitými amforami a kultura řivnáčská. Doklady o materiální náplni této kultury pocházejí z opevněného pahorku Homolka u Stehelčevsi (Kladno). Pro tuto kulturu jsou specifické džbánky a hrnky s uchy protaženými v jejich horním oblouku do dvou výčnělků. O mistrovství kovolitců starší doby bronzové svědčí např. bronzové dýky z hromadného nálezu na Kozích hřbetech v Praze-Suchdole (obr.4). V hrobech Únětické kultury byly hojně uloženy předměty ze zlata a jantaru. Z období kultury mohylové nad jiné vyniká dvojice zlatých manžetových náramků s plastickou výzdobou z Kralup n. Vltavou – Minic. Vzácný depot kultury knovízské z Jenišovic (Mělník) obsahoval 205 bronzových předmětů, 3 jantarové korálky a železný kroužek. Dva dlouhé, štíhlé bronzové meče (pravděpodobně jezdecké) byly objeveny v Rymáni u Svárova (Kladno). Jeden z nejbohatších hrobů 13. století př. n. l. ve střední Evropě je spjat s mohylou objevenou u Milavčí na Domažlicku. Kromě jiného vydal zcela ojedinělý čtyřkolový vozík s kotlem. K jiným mimořádným předmětům můžeme přiřadit i zlatou sekerku nalezenou na poli u Sokolče (Nymburk), svitky zlatých drátů svinutých do tvaru osmičky (Černilov u Hradce Králové) nebo depot bronzových labutěk ze Svijan u Turnova, které mohly být původně součástí kultovního vozíku zhotoveného ze dřeva.Z následující doby železné je v expozici Národního muzea „Pravěké dějiny Čech, Moravy a Slovenska“ vystavena součást koňského postroje pocházející z „knížecího“ hrobu pod mohylou z Lovosic. Z výzkumu hradiště u Kralup n. Vltavou – Minic pochází např. podélně provrtané výhonky červeného mořského korálu středomořského původu, z hrobu z Platěnic (Hradec Králové) zase vzácný bronzový meč s jablkovitým ukončením jílce a konečně z Rovné (Strakonice) tzv. „turban“, tj. velký kruh, snad náramek nebo nánožník, vyrobený z velmi tenkého bronzového plechu stočeného do rozevřené trubky a zdobený bohatou a velmi jemně rytou výzdobou. Souvislost s kultem naznačuje unikátní bronzový závěs s kolem se čtyřmi špicemi, nalezený v Nemějicích (Strakonice). Na každé špici je připevněna kachnička napodobující pití z misky umístěné ve středu kola. Další čtyři kachničky a závěsky jsou na obvodu kola. Podobný kultovní význam měly zřejmě i drobné keramické nálezy z nedalekého vrchu Burkováku – korálky, cívky, ozubená kolečka, koníčci, lidské figurky.Mladší doba železná je zastoupena četnými keltskými památkami zachovaných např. v mohyle z Hradiště u Písku, která vydala doklady kontaktu s civilizacemi u Středozemního moře – 2 bronzové mísy etruské výroby, 2 páry náušnic etruského původu, 2 masivní kruhy ze zlata ad. Z pohřebiště Manětín-Hrádek (Plzeň-sever) pochází spona, jejíž lučík je tvořen poloplastikou figurky muže, přehnutou v oblasti kolen a hrdla (obr.7). Vyvrcholení vývoje keltského osídlení představuje pozdně laténské období, v němž vzniklo oppidum Třísov u Českého Krumlova, které zaujímá pro svoji polohu na bohatých ložiscích tuhy mimořádné postavení v síti středoevropských opevněných sídlišť. Nejen u nás, ale i v celé Evropě jsou známy objevy (mj. zlatých mincí – duhovek) z dalšího oppida, z Hradiště u Stradonic (Beroun). Světově proslulým nálezem v archeologické sbírce Národního muzea je provedením jedinečná opuková hlava boha-héroa ze Mšeckých Žehrovic (Rakovník), objevující se ve všech významných publikacích o Keltech (obr.8).Mezi nejcennější předměty z doby římské patří nálezy z Dobřichova-Pičhory na Kolínsku. Na této lokalitě se podařilo identifikovat téměř 200 žárových hrobů převážně z období Marobudovy říše. V šesti hrobech byly pozůstatky uloženy do bronzových nádob, které byly do Čech dovezeny ze vzdálenějších oblastí Římské říše – z Itálie a Galie (obr.9). Období markomanských válek dokumentuje nález depotu zbraní ze Sendražic (Hradec Králové). Mezi množstvím různých železných předmětů (kopí, meče, kování opasku atd.) se našlo také rostlinným motivem krásně zdobené a technikou tauzování provedené železné kování pochvy meče. Jedná se o západořímskou práci 2. pol. 2. století, která se do Čech mohla dostat jako válečná kořist Germánů. Vinařickou skupinu památek reprezentuje mj. i bohatý kostrový hrob z lokality Úherce (Louny) párem stříbrných pozlacených spon, stříbrnou přezkou, skleněnými korály, deseti zlatými závěsky, skleněnou a keramickou nádobou a dalšími nálezy. Zlaté závěsky různých tvarů tvořily překrásný náhrdelník. Období raného středověku ovlivňují od 6. století svými výrobky Slovanské kmeny. Zachovaly se především v řadě hrobových celků (např. velmožské hroby z Kolína, Želének a Staré Kouřimi) a patří sem unikátní objevy importovaných předmětů (např. třmen ze Zbečna u Rakovníku, skvostnou vikingskou práci 10. století), významné kolekce nálezů z výzkumů českých hradišť, obsáhlé soubory z pohřebišť 8. až 11. století. Dvojhrob, který můžeme spojovat s rodící se českou aristokracií, byl odkryt v Kolíně. Zde byl „knížecí“ pár na poslední cestu vybaven nebývalým množstvím předmětů. Většina z nich byla do Čech dovezena z franské říše (jde o největší soubor karolinských památek nalezený na našem území), část pochází z Velké Moravy a jen malá část byla vyrobena v Čechách. Hrobovou výbavu tvořily zbraně (meč, sekera), výstroj (kování a ozdoby opasků, ostruhy), šperky (náušnice, gombíky, zlacené perly), amulety (zlomek slonoviny obložené zlatem, zlacená schránka) i skleněné a kovové nádoby. Nejpozoruhodnějším předmětem z kolínského hrobu je stříbrný pozlacený kalich. Podobné společenské postavení zastával také knížecí rod z největšího českého hradiště ve Staré Kouřimi (Kolín), kde se mj. dochovalo zlatem a stříbrem zdobené spodní zakončení („botka“) slavnostního kopí či dřevce, zlatým plechem plátované ostruhy a stříbrem vykládanou malou sekerku, která se sem dostala snad díky obchodnímu spojení s Blízkým východem, a to prostřednictvím Velké Moravy. Období českých dějin 10. století uzavírají nálezy archeologického výzkumu slavníkovského hradiště v Libici nad Cidlinou. Text převzat z publikace Průvodce. In: Historické muzeum, Praha 1999 (obr.10).
|
---|