| Předměty | Zoologické sbírky Přírodovědeckého muzea – Národního muzea tvoří přes dva miliony sbírkových předmětů. Nejpočetněji jsou v nich zastoupeny některé skupiny bezobratlých (koráli, červi, měkkýši, pavouci, ostnokožci) a všechny třídy obratlovců. Sbírky jsou rozděleny do šesti referátů: evertebratologie (sbírka bezobratlých živočichů vyjma hmyzu), ichtyologie (sbírka ryb), herpetologie (sbírka obojživelníků a plazů), ornitologie (sbírka ptáků), mammalogie (sbírka savců) a samostatná sbírka savčích kostí a koster (osteologie). Sbírka hmyzu není součástí fondu zoologického oddělení NM, ale spravuje je samostatné entomologické oddělení Národního muzea.Početně nepatrnou, avšak významem nedocenitelnou součástí sbírek je tzv. sbírka typových jedinců. Jedná se o exempláře, podle nichž byly popsány nové taxony zvířat – druhy či poddruhy. Jsou nepostradatelnou pomůckou a jejich existence je nevyhnutelnou podmínkou při stanovování znaků jednotlivých druhů. Z vědeckého hlediska jsou nejpodstatnější částí sbírky, neboť představují neopakovatelné unikáty celosvětové důležitosti.Zoologické oddělení Národního muzea kromě vlastní sbírkotvorné a vědecké činnosti, věnuje velkou pozornost také zpřístupňování svých sbírek veřejnosti a popularizaci. Spravuje stálou zoologickou expozici a galerii Pokoutník, připravuje různé krátkodobé výstavy a přednášky, podílí se na výuce na středních i vysokých školách. V rámci oddělení jsou redigovány dva časopisy, Časopis Národního muzea, Řada přírodovědná a Lynx, nová serie. Dále jsou nepravidelně vydávány dvě řady samostatných publikací, totiž řada atlasů rozšíření a řada českých názvosloví živočichů. Bohaté sbírky zoologického oddělení NM jsou výsledkem dlouholetého úsilí řady muzejních pracovníků, kteří se od založení této instituce podíleli na jejich správě a budování. Mnozí z nich se zasloužili o všeobecný rozvoj naší zoologické vědy a zvláště jejich zásluhou vznikla z počátečního kabinetu přírodnin dnešní široká sbírka. Za všechny připomeňme alespoň Karla Bořivoje Presla, Augusta J. C. Cordu, Maxmiliana Dormitzera, Antonína Friče, Václava Vávru, Jaroslava Petrboka, Karla Táborského, Jana Obenbergera, Otakara Štěpánka a Jana Hanzáka.Zoologické sbírky se začaly shromažďovat ihned po založení Národního muzea v roce 1818. Zpočátku je tvořily dary různých osobností. Zajímavá byla sbírka Františka hraběte Hartiga. Tento první, naprosto nesystematicky uspořádaný zoologický kabinet byl umístěn v kláštěře Minoritů u Sv. Jakuba na Starém Městě. Postupná přeměna sbírek v systematicky uspořádanou a na vědeckém základě spravovanou kolekci začala od r. 1923, kdy se stal jejich správcem sbírek K. B. Presl. Množstvím cenného materiálu do nich přispěl z domácích i zahraničních cest i všestranný přírodovědec a první správce zoologického oddělení A. J. C. Corda. Sbírky spravoval od osamostatnění oddělení (1835) až do roku 1849, kdy při katastrofě lodi “Viktoria” utonul ve vlnách Karibského moře při návratu ze sběrné cesty do Ameriky. Do období Cordova působení spadá také přestěhování zoologických sbírek do prostornějšího Nosticova paláce v ulici Na Příkopech roku 1845. Jeho nástupcem se stal M. Dormitzer, který se kromě vlastní muzejní práce více věnoval i výzkumu a sběrům v českých zemích. V roce 1854 převzal správu zoologického oddělení Antonín Frič. Za téměř šedesátiletého působení proměnil zoologické oddělení Národního muzea ve vědecké pracoviště a doslova tak předběhl dobu. Z četných cest do zahraničí přivážel množství materiálu, zabýval se odbornými studiemi i terénním výzkumem v Čechách a nezapomínal ani na nezbytnou popularizaci vědy. Za jeho působení byly zoologické sbírky přestěhovány do nové budovy NM na dnešním Václavském náměstí. V letech 1913–1931 vedl zoologické oddělení Národního muzea V. Vávra, po něm entomolog J. Obenberger. V období druhé světové války došlo k nenahraditelným škodám na zoologických sbírkách NM v důsledku nevhodného uložení v náhradních prostorách a bombardování budovy Národního muzea v květnu 1945.Novodobou éru zoologického oddělení lze datovat od počátku 50. let 20. století, kdy se oddělilo a osamostatnilo entomologické oddělení; vedoucím zoologického oddělení se tehdy stal významný herpetolog Otakar Štěpánek. V roce 1966 jej vystřídal známý ornitolog a popularizátor Jan Hanzák, který stál v čele zoologického oddělení do roku 1983. Pak byl nahrazen následovníky do současnosti působícími v zoologickém oddělení NM. V letech 1983–1987 byl vedoucím oddělení arachnolog Antonín Kůrka, od počátku roku 1988 mammalog Miloš Anděra, který stál v čele oddělení do roku 2002. V současné době je vedoucím zoologického oddělení herpetolog Jiří Moravec.Souhrnný počet zoologických sbírkových předmětů evidovaných v elektronických databázích činí k 31.12.2006 317 414 kusů.• EvertebratologieFond bezobratlých (kurátoři Antonín Kůrka a Jaroslav Hlaváč), jako početně nejbohatší část zoologických sbírek, se začal vytvářet ve 30. letech 19. století. Více informací...• IchtyologieIchtyologický referát zoologického oddělení PM NM (kurátor Radek Šanda) tvoří sbírka rybovitých obratlovců. V ichtyologickém referátu je v současnosti uloženo kolem 5000 evidovaných položek z celého světa. Více informací...• HerpetologieHerpetologický referát zoologického oddělení (kurátor Jiří Moravec) vytváří, ošetřuje a vědecky zpracovává sbírku obojživelníků a plazů. Více informací...• OrnitologieOrnitologické sbírky zoologického oddělení Národního muzea v Praze byly založeny v roce 1818 zároveň se založením celého muzea. Více informací...• MammalogieMammalogický referát zoologického oddělení PM NM (kurátor Miloš Anděra) zahrnuje rozsáhlé sbírky savců z celého světa získané během uplynulých 140 let (nejstarší exponát pochází z r. 1865). Více informací...• OsteologieOsteologický referát zoologického oddělení NM (kurátor Petr Benda) zahrnuje sbírky kosterního materiálu (lebek, koster a vybraných kosterních částí) savců z celého světa.
|
|---|
Sbírka Národního muzea
