9 - Archeologická

Sbírka	Sbírka Regionálního muzea Mělník
Předměty	Od vzniku muzea v roce 1888 to byly především archeologické nálezy, které položily základ celé dnešní sbírce Okresního muzea Mělník. Mezi první badatele, kteří se věnovali území dnešního okresu Mělník patřili V. Krolmus, J. L. Píč a J. Matiegka. Jejich nálezy se staly základem archeologické sbírky muzea. Z lokálních badatelů to pak byli zejména učitelé, kteří se zasloužili o záchranu mnoha archeologických památek a rozšíření muzejních sbírek. Ti prováděli nejen nahodilé sběry v okolí, ale také již systematičtější záchranné činnosti. Mezi nimi vynikali R. Šanovec a B. Čermák, který byl autorem popisu muzejní pravěké sbírky. První popis před ním provedl kustod Jan Welzl v první zprávě muzejního spolku. V 90. letech byly získány předměty z výzkumů v Hoříně a v Brozánkách. Na začátku 20. století počala muzejní činnost ochabovat a k oživení v archeologii došlo až ve 30. letech. Situace se podstatně změnila po roce 1960, kdy vznikl okres Mělník přibližně v dnešní rozloze. Součástí muzejních archeologických sbírek se stala sbírka z muzea v Kralupech nad Vlt. a z muzea v Liběchově. Tím byla sbírka muzea v Mělníku podstatně rozmnožena. K 1. 1. 1966 byla provedena podrobná inventarizace a ve sbírce zůstaly pouze nálezy z území dnešního okresu Mělník. V 60. letech přibyly nálezy paleolotického materiálu z Mlazic, rozsáhlejší neolitické sběry z Liběchova a Jenichova, knovízský sídlištní materiál z Nelahozevsi, Brozánek a Vysoké Libně, dále materiál z halštatského a laténského sídliště u Vliněvse - Posadovic a z hrobů u Hořína. Nejrozsáhlejším přírůstkem se však staly sbírky ze zrušeného muzea v Kostelci nad Labem. Na Mělník však pouze přišly nálezy z území okresu Mělník, ostatní nálezy přešly do muzea v Brandýse nad Labem. Do sbírek se v té době převodem a výměnou dostaly také předměty z Mělnicka, které byly v jiných institucích (NM Praha, Muzeum hl. m. Prahy, muzea Litoměřice, Přelouč a také AU ČSAV).Výměnou za vyřazený materiál byla získána školní sbírka z Vepřku a další přírůstek tvořily dary jednotlivců (F. Porš, V Maštalíř, J. Kubeš, J. Němec). Konečně významným zdrojem byla i vlastní sběrná činnost muzea a jeho dobrovolných pracovníků (V. Fencl, O. Sobota, M. Macháček). Následná 70. léta byla především ve znamení bohaté průzkumné, záchranné a akviziční činnosti V. Fencla a jeho spolupracovníků, která významným způsobem obohatila fond muzea. Větší celky přineslo mělnickému muzeu dále převzetí školní sbírky z Neratovic - 1. ZDŠ, části sbírky dr. J. Vaňka z Prahy a sbírky J. Kostky z Neratovic. V tomto období vynikají celky eneolitu z Nových Ouholic, záchranný výzkum sídliště kultury mohylové/knovízské z Horních Počapel, bohatý materiál z knovízských sídlišť v Nelahozevsi, v Dušníkách nad Vlt. a ve Vepřku a nálezy z výstavby sídliště v Kralupech.V 80. letech tvořil hlavní přírůstek neslovanský materiál z výzkumů ARÚ ČSAV Praha na Hradsku a převzatá sbírka Památníku J. L. Píče ve Mšeně. O další výrazné přírůstky se zasloužil předáním své sbírky učitel J. Němec ze Mšena, který předal i kolekci z Lobče, vytvořenou řed. školy A. Jechem a jeho synem dr. Č. Jechem. Z muzea v Roztokách byla předána část mělnické sbírky dr. J. Vaňka z Prahy. Z dobrovolných spolupracovníků obohacovali dále sbírky V. Fencl, a J. Kastka. Z muzea v Litoměřicích byly předány věci mělnického původu. Tyto akvizice doplnila vlastní záchranná výzkumná činnost. V následujícím období tvoří poslední významné přírůstky převod mělnických sbírek z Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech v Mostě.

Sbírka

Sbírka Regionálního muzea Mělník

Předměty

Od vzniku muzea v roce 1888 to byly především archeologické nálezy, které položily základ celé dnešní sbírce Okresního muzea Mělník. Mezi první badatele, kteří se věnovali území dnešního okresu Mělník patřili V. Krolmus, J. L. Píč a J. Matiegka. Jejich nálezy se staly základem archeologické sbírky muzea. Z lokálních badatelů to pak byli zejména učitelé, kteří se zasloužili o záchranu mnoha archeologických památek a rozšíření muzejních sbírek. Ti prováděli nejen nahodilé sběry v okolí, ale také již systematičtější záchranné činnosti. Mezi nimi vynikali R. Šanovec a B. Čermák, který byl autorem popisu muzejní pravěké sbírky. První popis před ním provedl kustod Jan Welzl v první zprávě muzejního spolku. V 90. letech byly získány předměty z výzkumů v Hoříně a v Brozánkách. Na začátku 20. století počala muzejní činnost ochabovat a k oživení v archeologii došlo až ve 30. letech. Situace se podstatně změnila po roce 1960, kdy vznikl okres Mělník přibližně v dnešní rozloze. Součástí muzejních archeologických sbírek se stala sbírka z muzea v Kralupech nad Vlt. a z muzea v Liběchově. Tím byla sbírka muzea v Mělníku podstatně rozmnožena. K 1. 1. 1966 byla provedena podrobná inventarizace a ve sbírce zůstaly pouze nálezy z území dnešního okresu Mělník. V 60. letech přibyly nálezy paleolotického materiálu z Mlazic, rozsáhlejší neolitické sběry z Liběchova a Jenichova, knovízský sídlištní materiál z Nelahozevsi, Brozánek a Vysoké Libně, dále materiál z halštatského a laténského sídliště u Vliněvse - Posadovic a z hrobů u Hořína. Nejrozsáhlejším přírůstkem se však staly sbírky ze zrušeného muzea v Kostelci nad Labem. Na Mělník však pouze přišly nálezy z území okresu Mělník, ostatní nálezy přešly do muzea v Brandýse nad Labem. Do sbírek se v té době převodem a výměnou dostaly také předměty z Mělnicka, které byly v jiných institucích (NM Praha, Muzeum hl. m. Prahy, muzea Litoměřice, Přelouč a také AU ČSAV).Výměnou za vyřazený materiál byla získána školní sbírka z Vepřku a další přírůstek tvořily dary jednotlivců (F. Porš, V Maštalíř, J. Kubeš, J. Němec). Konečně významným zdrojem byla i vlastní sběrná činnost muzea a jeho dobrovolných pracovníků (V. Fencl, O. Sobota, M. Macháček). Následná 70. léta byla především ve znamení bohaté průzkumné, záchranné a akviziční činnosti V. Fencla a jeho spolupracovníků, která významným způsobem obohatila fond muzea. Větší celky přineslo mělnickému muzeu dále převzetí školní sbírky z Neratovic - 1. ZDŠ, části sbírky dr. J. Vaňka z Prahy a sbírky J. Kostky z Neratovic. V tomto období vynikají celky eneolitu z Nových Ouholic, záchranný výzkum sídliště kultury mohylové/knovízské z Horních Počapel, bohatý materiál z knovízských sídlišť v Nelahozevsi, v Dušníkách nad Vlt. a ve Vepřku a nálezy z výstavby sídliště v Kralupech.V 80. letech tvořil hlavní přírůstek neslovanský materiál z výzkumů ARÚ ČSAV Praha na Hradsku a převzatá sbírka Památníku J. L. Píče ve Mšeně. O další výrazné přírůstky se zasloužil předáním své sbírky učitel J. Němec ze Mšena, který předal i kolekci z Lobče, vytvořenou řed. školy A. Jechem a jeho synem dr. Č. Jechem. Z muzea v Roztokách byla předána část mělnické sbírky dr. J. Vaňka z Prahy. Z dobrovolných spolupracovníků obohacovali dále sbírky V. Fencl, a J. Kastka. Z muzea v Litoměřicích byly předány věci mělnického původu. Tyto akvizice doplnila vlastní záchranná výzkumná činnost. V následujícím období tvoří poslední významné přírůstky převod mělnických sbírek z Ústavu archeologické památkové péče severozápadních Čech v Mostě.