9 - Archeologická

Sbírka	Sbírka Západočeského muzea v Plzni
Území	Plzeňsko, Česká republikaSbírka pravěké archeologie Západočeského muzea v PlzniZápadní Čechy - především z území nově zřízeného Plzeňského kraje.Sbírka pravěké archeologie Západočeského muzea v PlzniZápadní Čechy - především z území nově zřízeného Plzeňského kraje.
Období	10. - 18. stoletíSbírka pravěké archeologie Západočeského muzea v Plzni Sbírka dokumentuje nejstarší dějiny od paleolitu po vznik českého státu, tj. zhruba období 40.000 př.n.l. až 1.000 našeho letopočtu. Výjimečně jsou zastoupeny i mladší předměty, které jsou součástí starších souborů. Archeologická sbírka vznikla společně se zřízením muzea v roce 1878, nejstarší dosud platné zápisy v inventárních knihách pochází z počátku minulého století. Sbírka narůstala vlastní výzkumnou činností i dary a již v roce 1909 obsahovala 309 nádob, 13 zlatých předmětů, 84 kamenných, 692 bronzových a 76 železných předmětů. V roce 1920 byla ze zámku Kozlu předána waldsteinská sbírka, která obsahovala 582 celých nebo doplnitelných nádob, 7 506 střepů, 11 zlatých předmětů, 589 bronzových, 603 kamenných, 74 železných, 205 hliněných, 113 kostěných, 2 předměty jantarové, 2 skleněné a další, celkem 10.367 ks předmětů. Archeologické sbírky se nadále rozrůstaly vlastní činností muzea, především systematickými výzkumy, jako např. mohylové pohřebiště v Plzni-Nové Hospodě, ve Vrhavči, Zeleném, hradišti Radná u Plané. Takto vytvořená sbírka byla ve své době jednou z nejlepších, protože byla vytvářena především výzkumy, které byly dokumentovány, takže přinášely plně vypovídající a plně hodnotný materiál, dokumentující vývoj pravěkého a slovanského osídlení západních Čech. Léta 1939-1945 jsou temnou stránkou dějin sbírky, v roce 1943 byly veškeré archeologické výzkumy zakázány a činnost se přenesla na zpracování a evidenci starších nálezů. Koncem roku 1944 a začátkem 1945 byly na Plzeň podniknuty nálety, které bohužel poznamenaly i budovu muzea. Tlaková vlna vzniklá při zásahu sousedního hotelu Continentál nejvíce postihla pravěké sbírky uložené v lapidáriu muzea. Po válce se do muzea vrátil V. Čtrnáct a spolu s J. Salákem se oba věnovali konzervaci materiálu a zpracování části Francovy sbírky. V roce 1956 získalo muzeum budovu františkánského kláštera a po stavebních úpravách tam byly prehistorické sbírky v roce 1957 přestěhovány ze suterénu muzea. Teprve po částečné adaptaci kláštera a díky mimořádnému vypětí zaměstnanců prehistorického oddělení M. Anderlové-Doubové a V. Čtrnácta, se dostalo sbírkovým předmětům prehistorického oddělení přijatelného uložení a možnosti se sbírkami pracovat.Prehistorické oddělení zahájilo svoji novou výzkumnou a odbornou činnost v roce 1974 příchodem Dary Soukupové-Baštové do muzea. Po mnoha letech byly znovu zahájeny rozsáhlejší práce v terénu. Intenzivními průzkumy v regionu celých západních Čech přinesly nárůst sbírek a rozšíření pramenné základny pro studium pravěkých dějin západních Čech. D. Baštová byla kurátorem sbírky do svého odchodu na nové pracoviště v Muzeu hlavního města Prahy v únoru 1993 a od března téhož roku ji zpravuje vedoucí oddělení Milan Metlička. Nový vedoucí musel již při svém nástupu během jednoho roku přestěhovat všechny archeologické sbírky, laboratoře a pracovny z budovy františkánského kláštera do náhradních prostor v ne zcela vyhovujících objektech mimo centrum Plzně. Současně byl pověřen prováděním záchranných archeologických výzkumů v rámci západních Čech. Zejména rozsáhlé plošné záchranné výzkumy přinesly vedle kvantitativního nárůstu i zhodnocení a zkvalitnění sbírkového fondu. Souběžně probíhá i laboratorní zpracovávání a evidence nových přírůstků.Sbírka pravěké archeologie Západočeského muzea v Plzni Sbírka dokumentuje nejstarší dějiny od paleolitu po vznik českého státu, tj. zhruba období 40.000 př.n.l. až 1.000 našeho letopočtu. Výjimečně jsou zastoupeny i mladší předměty, které jsou součástí starších souborů. Archeologická sbírka vznikla společně se zřízením muzea v roce 1878, nejstarší dosud platné zápisy v inventárních knihách pochází z počátku minulého století. Sbírka narůstala vlastní výzkumnou činností i dary a již v roce 1909 obsahovala 309 nádob, 13 zlatých předmětů, 84 kamenných, 692 bronzových a 76 železných předmětů. V roce 1920 byla ze zámku Kozlu předána waldsteinská sbírka, která obsahovala 582 celých nebo doplnitelných nádob, 7 506 střepů, 11 zlatých předmětů, 589 bronzových, 603 kamenných, 74 železných, 205 hliněných, 113 kostěných, 2 předměty jantarové, 2 skleněné a další, celkem 10.367 ks předmětů. Archeologické sbírky se nadále rozrůstaly vlastní činností muzea, především systematickými výzkumy, jako např. mohylové pohřebiště v Plzni-Nové Hospodě, ve Vrhavči, Zeleném, hradišti Radná u Plané. Takto vytvořená sbírka byla ve své době jednou z nejlepších, protože byla vytvářena především výzkumy, které byly dokumentovány, takže přinášely plně vypovídající a plně hodnotný materiál, dokumentující vývoj pravěkého a slovanského osídlení západních Čech. Léta 1939-1945 jsou temnou stránkou dějin sbírky, v roce 1943 byly veškeré archeologické výzkumy zakázány a činnost se přenesla na zpracování a evidenci starších nálezů. Koncem roku 1944 a začátkem 1945 byly na Plzeň podniknuty nálety, které bohužel poznamenaly i budovu muzea. Tlaková vlna vzniklá při zásahu sousedního hotelu Continentál nejvíce postihla pravěké sbírky uložené v lapidáriu muzea. Po válce se do muzea vrátil V. Čtrnáct a spolu s J. Salákem se oba věnovali konzervaci materiálu a zpracování části Francovy sbírky. V roce 1956 získalo muzeum budovu františkánského kláštera a po stavebních úpravách tam byly prehistorické sbírky v roce 1957 přestěhovány ze suterénu muzea. Teprve po částečné adaptaci kláštera a díky mimořádnému vypětí zaměstnanců prehistorického oddělení M. Anderlové-Doubové a V. Čtrnácta, se dostalo sbírkovým předmětům prehistorického oddělení přijatelného uložení a možnosti se sbírkami pracovat.Prehistorické oddělení zahájilo svoji novou výzkumnou a odbornou činnost v roce 1974 příchodem Dary Soukupové-Baštové do muzea. Po mnoha letech byly znovu zahájeny rozsáhlejší práce v terénu. Intenzivními průzkumy v regionu celých západních Čech přinesly nárůst sbírek a rozšíření pramenné základny pro studium pravěkých dějin západních Čech. D. Baštová byla kurátorem sbírky do svého odchodu na nové pracoviště v Muzeu hlavního města Prahy v únoru 1993 a od března téhož roku ji zpravuje vedoucí oddělení Milan Metlička. Nový vedoucí musel již při svém nástupu během jednoho roku přestěhovat všechny archeologické sbírky, laboratoře a pracovny z budovy františkánského kláštera do náhradních prostor v ne zcela vyhovujících objektech mimo centrum Plzně. Současně byl pověřen prováděním záchranných archeologických výzkumů v rámci západních Čech. Zejména rozsáhlé plošné záchranné výzkumy přinesly vedle kvantitativního nárůstu i zhodnocení a zkvalitnění sbírkového fondu. Souběžně probíhá i laboratorní zpracovávání a evidence nových přírůstků.

Předměty	keramické, skleněné, dřevěné, kožené, kovové, kamenné a kostěnné artefaktylidské a zvířecí kosti, rostlinné zbytkySbírka pravěké archeologie Západočeského muzea v Plzni Sbírka obsahuje veškerý archeologický materiál, nepočetněji je zastoupena zlomková keramika, mazanice, zvířecí kosti, keramické nádoby, štípaná a broušená industrie, bronzové a železné šperky, zbraně, výrobní nástroje a kování. V menší míře předměty z kostí (šídla, hřebeny, zdobené kosti), jantaru (perly, korály), skla (korálky, náramky), stříbra (šperky- ozdoby), švartny (náramky, přesleny), kamene (drtidla, drtiče, přesleny), zlata (šperky), zubovina, struska, kůže, keramické přesleny a plastiky, bronzové nádoby či jejich části a zuhelnatělé zbytky dřev. Většina inventárních čísel obsahuje více předmětů (jedná se zejména o střepový materiál, mazanici a zvířecí kosti), takže sbírka zahrnuje více jak 300.000 ks sbírkových předmětů.Sbírka pravěké archeologie Západočeského muzea v Plzni Sbírka obsahuje veškerý archeologický materiál, nepočetněji je zastoupena zlomková keramika, mazanice, zvířecí kosti, keramické nádoby, štípaná a broušená industrie, bronzové a železné šperky, zbraně, výrobní nástroje a kování. V menší míře předměty z kostí (šídla, hřebeny, zdobené kosti), jantaru (perly, korály), skla (korálky, náramky), stříbra (šperky- ozdoby), švartny (náramky, přesleny), kamene (drtidla, drtiče, přesleny), zlata (šperky), zubovina, struska, kůže, keramické přesleny a plastiky, bronzové nádoby či jejich části a zuhelnatělé zbytky dřev. Většina inventárních čísel obsahuje více předmětů (jedná se zejména o střepový materiál, mazanici a zvířecí kosti), takže sbírka zahrnuje více jak 300.000 ks sbírkových předmětů.
Obor	9 - Archeologická
Počet předmětů	33043