| Období | První sbírku anatomických preparátů na pražské lékařské fakultě založil František Josef Du Toy (1722-1784). V činnosti pokračoval jeho žák, Joseph Thaddaeus Klinkosch (1734–1778). Po Klinkoschovi se stal profesorem anatomie Jiří Procháska (1749–1820), který sbírku anatomických preparátů doplňoval. Vytvořil četné injekční preparáty, založil sbírku malformací a získal velký soubor normálního a zejména patologického kosterního materiálu. Nové preparáty vytvářeli i jeho následovníci, Josef Rottenberger (1760–1834) a Josef Antonín Oechy (1770–1813). Georg Johann Ilg, učitel Purkyňův a Gruberův, zhotovil od roku 1809 množství skeletních preparátů, zejména sluchového labyrintu nejrůznějších živočichů. V roce 1831 daroval ústavu svou osobní sbírku preparátů srovnávací anatomie. Do příchodu Josepha Hyrtla bylo na pražskou anatomii Ilgem a jeho prosektorem Bochdalkem dodáno do sbírek ústavu přes 500 preparátů. Po Ilgově odchodu pak v tvorbě sbírek pokračovali Joseph Hyrtl a Vincenc Alexander Bochdalek. První srovnávací skeletní preparáty uložil do sbírek Ilg. Bochdalek podnikl cestu do Skandinávie, odkud přivezl 282 druhů zoologických objektů, čímž bylo ústavní museum značně obohaceno o sbírku skeletů i mokrých preparátů. Další nové přírůstky přibyly do muzea v době Carla Toldta (1840–1920), autora světoznámého anatomického atlasu. Byly zhotoveny nové nástřikové preparáty. Navíc ústav roku 1877 převzal Purkyňovu sbírku antropologických, srovnávacích a embryologických preparátů a modelů. Po rozdělení pražské univerzity na česky a německy vyučující paralelní instituce zůstala ve smyslu znění císařského dekretu o rozdělení univerzity budova anatomického ústavu části německé, a český anatomický ústav v nově postavené budově zakládal sbírky znova. Na německém ústavu založil Toldtův nástupce Carl Rabl, sbírku pánví, injikovaných placent, anomálií obratlů a žeber, a zakoupil veškeré dosažitelné embryologické modely. Hugo Rex pokračoval až do svého odchodu v tvorbě sušených preparátů. Český ústav spolu se svým oddělením topografické anatomie postupně za řízení Václava Steffala, Jana Janošíka a Karla Weignera vytvořil až do zavření českých vysokých škol nacisty 17. 11. 1939 bohatou sbírku (celkem 3646) mokrých preparátů, řadu skeletů a velmi dobrou sbírku koster srovnávací anatomie. V roce 1940 dostal tehdejší přednosta německého anatomického ústavu, Otto Grosser, pokyn, aby převzal sbírky českého anatomického ústavu. Převzal je formálně, ale nechal je uložené v zavřeném českém ústavu, jakožto kolegiální gesto vůči prof. Ladislavu Borovanskému, který se stal přednostou po zemřelém prof. Weignerovi. O něco později došlo pak k násilnému vyklizení českého anatomického ústavu, a k přeměně budovy ve vojenský lazaret. Tehdy si německý ústav narychlo přestěhoval část sbírek mokrých preparátů a kosterní sbírky srovnávací anatomie do budovy německého anatomického ústavu, většina mokrých preparátů byla však zničena. Antropologické kolekce byly předány německému antropologickému ústavu přírodovědecké fakulty, část kolekcí získal ústav zpět. Koncem války byla budova německého anatomického ústavu zasažena bombou při spojeneckém náletu v roce 1945. Tím byly též vážně poškozeny sbírky, jejich úpravy a rekonstrukce trvají prakticky až dosud. Po válce, kdy český anatomický ústav začal nově pracovat v budově bývalého německého anatomického ústavu, byly postupně s obnovováním výuky také nahrazovány, doplňovány a obnovovány ztracené, náletem poškozené či zničené sbírky. Práce vedl prof. Borovanský, který od roku 1937 (s válečnou přestávkou) vedl anatomický ústav do roku 1970. Prof. Borovanský se svými žáky pořídil (mimo jiné) i kompletní soubor řezů zmrazeným lidským tělem pro účely topografické a klinické anatomie.
|
|---|
| Předměty | Sbírka je tvořena velkým souborem lidského normálního i patologického osteologického materiálu, který pochází ze zrušených pražských kostnic. Od roku 1809 přibyly do muzea preparáty sluchového labyrintu nejrůznějších živočichů. Vedle anatomie člověka muzeum prezentuje i anatomii srovnávací. Ze Skandinávie pochází přibližně 180 rodů a 282 druhů zoologických objektů jak skeletů, tak i mokrých a nástřikových preparátů. Anatomický ústav roku 1877 převzal z tehdejšího fyziologického ústavu Purkyňovu sbírku antropologických, srovnávacích a embryologických preparátů a modelů. Nachází se zde i sbírka pánví, injikovaných placent, anomálií obratlů a žeber, a sbírka veškerých dosažitelných embryologických modelů, které bylo možné v 2. pol. 19. století získat. V muzeu je k vidění řada skeletů obratlovců, zejména koster primátů, včetně antropoidů, kytovců i tlustokožců. Srovnávací sbírky jsou doplněny o přírůstky materiálu ze zoologické zahrady. Pro účely topografické a klinické anatomie se zde nachází kompletní soubor řezů zmrazeným lidským tělem. Kromě suchých a mokrých anatomických preparátů se v muzeu nachází soubor posmrtných masek významných českých i zahraničních osobností, a soubor historických anatomických a histologických nástrojů. Celkovou atmosféru doplňují cenné výstavní vitríny z přelomu 19. a 20. století. Celkově se v muzeu nachází více jak 4.000 sbírkových předmětů.
|
|---|
Muzeum normální a srovnávací anatomie Anatomického ústavu 1. lékařské fakulty UK v Praze
