9 - Archeologická

Sbírka	Sbírka Muzea Cheb
Předměty	Pravěké nálezy patří mezi klasické muzejní předměty od počátku sběratelské činnosti. V Chebu byly vystaveny hned po založení muzea v roce 1873 také nálezy kostí pravěkých zvířat, nalezených při těžbě rašeliny z františkolázeňské slatiny. Do chebského muzea se vrátily také některé předměty z výzkumu architekta Jonase na Chebském hradě v roce 1911. Mezi světovými válkami působili na Chebsku dva amatérští archeologové, prof. Josef Gustav Hiersche a dr. Oskar Steidl, kteří svými záchrannými výzkumy (např. Chebský hrad 1932–1933) a povrchovými sběry značně obohatili muzejní inventář. Velice významná je kolekce pravěké keramiky z mohylového pohřebiště u Žírovic, exkavovaného prof. Hierschem v letech 1929–1944. Tento soubor v roce 1958 poprvé vědecky vyhodnotil a rovněž muzeologicky zpracoval dr. Evžen Plesl. Součástí podsbírky jsou nálezy z výzkumů slovanského hradiště, které prováděl AÚ ČSAV v letech 1962–1963 (dr. Hejna) či středověké artefakty z let 1967–1969 (prom. fil. Olga Pospíchalová). Na počátku 70. let 20. století byly do podsbírky zařazeny převzaté archeologické nálezy z Městského muzea ve Františkových Lázních. Od roku 1972 byla podsbírka systematicky doplňována archeologickými nálezy z badatelských a záchranných archeologických výzkumů či sběrů prováděných archeologem muzea v rámci vymezené sběrné oblasti. Za stěžejní nálezy do roku 2000 lze považovat artefakty ze středověké studny v Mincovní ulici v Chebu (1976) a od roku 1992 nálezy z výzkumů v areálu Chebského hradu. V současnosti probíhají záchranné archeologické výzkumy spojené hlavně se stavební činností v Chebu a jeho okolí, kdy dochází k nálezům jak novověkého materiálu, tak i k odkryvu pravěkého osídlení.

Sbírka

Sbírka Muzea Cheb

Předměty

Pravěké nálezy patří mezi klasické muzejní předměty od počátku sběratelské činnosti. V Chebu byly vystaveny hned po založení muzea v roce 1873 také nálezy kostí pravěkých zvířat, nalezených při těžbě rašeliny z františkolázeňské slatiny. Do chebského muzea se vrátily také některé předměty z výzkumu architekta Jonase na Chebském hradě v roce 1911. Mezi světovými válkami působili na Chebsku dva amatérští archeologové, prof. Josef Gustav Hiersche a dr. Oskar Steidl, kteří svými záchrannými výzkumy (např. Chebský hrad 1932–1933) a povrchovými sběry značně obohatili muzejní inventář. Velice významná je kolekce pravěké keramiky z mohylového pohřebiště u Žírovic, exkavovaného prof. Hierschem v letech 1929–1944. Tento soubor v roce 1958 poprvé vědecky vyhodnotil a rovněž muzeologicky zpracoval dr. Evžen Plesl. Součástí podsbírky jsou nálezy z výzkumů slovanského hradiště, které prováděl AÚ ČSAV v letech 1962–1963 (dr. Hejna) či středověké artefakty z let 1967–1969 (prom. fil. Olga Pospíchalová). Na počátku 70. let 20. století byly do podsbírky zařazeny převzaté archeologické nálezy z Městského muzea ve Františkových Lázních. Od roku 1972 byla podsbírka systematicky doplňována archeologickými nálezy z badatelských a záchranných archeologických výzkumů či sběrů prováděných archeologem muzea v rámci vymezené sběrné oblasti. Za stěžejní nálezy do roku 2000 lze považovat artefakty ze středověké studny v Mincovní ulici v Chebu (1976) a od roku 1992 nálezy z výzkumů v areálu Chebského hradu. V současnosti probíhají záchranné archeologické výzkumy spojené hlavně se stavební činností v Chebu a jeho okolí, kdy dochází k nálezům jak novověkého materiálu, tak i k odkryvu pravěkého osídlení.