25 - Staré tisky

Sbírka	Sbírka Muzea Cheb
Předměty	Z původní muzejní kolekce, jíž dominovala tematická a geografická egeriana 16. – 18. století a jež obsahovala i práce původem chebského prvotiskaře Johanna Sensenschmidta, zbylo v důsledku ztrát po roce 1945 ubohé torzo. Mezi zmizelými tisky vedle inkunábulí a postinkunábulí figurují raritní egeriana (mj. novinové tisky 17. století a raná produkce 16. století) a typografické jednolisty včetně relace o obléhání Chebu švédskými vojsky v létě 1647. Pozůstalé jednotliviny byly po 2. světové válce doplněny o nečetné konfiskované exempláře, dary, převody z jiných institucí (např. zrušeného městského muzea v Kynšperku n. O.-Königsberg a. d. E.), nákupy a především o tisky vytříděné z muzejní knihovny. Zpracování se soubor dočkal teprve v letech 1975–1976 (autorka soupisu E. Holá), až do nejnovější doby byl však nadále evidován v rámci muzejní knihovny a postrádal odbornou správu. Na systematické budování regionálně zaměřené kolekce starých tisků se po roce 1945 nadlouho rezignovalo. Gros dnešního souboru tak tvoří tisky bez vztahu k Chebsku, včetně početných českojazyčných titulů (např. Melantrichova bible a kolekce drobných písňových tisků). Podsbírce dominuje běžná knižní produkce 19. století (modlitební knihy a kancionály, Sommerův statisticko-topografický popis Českého království, Adelungův slovník, obrázkový atlas k brockhausovskému Conversationslexikonu atd.), včetně exemplářů z jeho druhé poloviny nespadajících do kategorie „starý tisk“. Z předválečné kolekce se dochovaly pouze tři exempláře Ordentliche Zeitungen, resp. Egerer Ordinari Zeitung z let 1630–1638. Z tematických egerian je třeba vyzdvihnout řídce dochované, v některých případech snad i unikátní tisky kázání chebského superintendanta Polanda z konce 16. století. Produkce chebské tiskárny Kobrtsch a Gschihay je zastoupena tisky určenými ašské luteránské obci, nakladatelsky zaštítěné ašským knihvazačem Kohlerem. Zajímavý je soubor německojazyčných školních čítanek a učebnic 1. poloviny 19. století, zmínit možno i německojazyčný výtisk kuchařky M. D. Rettigové z Pospíšilova královéhradeckého závodu. Část svazků je dochována pouze torzálně, další jsou trvale znehodnoceny moderními ahistorickými převazbami. Uměleckou hodnotou vazby se souboru vymyká premonstrátský řádový misál, při jehož převazbě na sklonku 19. století bylo užito původního stříbrného kování, na objednávku tepelským opata Hieronyma Franze Xav. Ambrose roku 1744 zhotoveného chebským zlatníkem Johannem Andreasem Franckem.

Sbírka

Sbírka Muzea Cheb

Předměty

Z původní muzejní kolekce, jíž dominovala tematická a geografická egeriana 16. – 18. století a jež obsahovala i práce původem chebského prvotiskaře Johanna Sensenschmidta, zbylo v důsledku ztrát po roce 1945 ubohé torzo. Mezi zmizelými tisky vedle inkunábulí a postinkunábulí figurují raritní egeriana (mj. novinové tisky 17. století a raná produkce 16. století) a typografické jednolisty včetně relace o obléhání Chebu švédskými vojsky v létě 1647. Pozůstalé jednotliviny byly po 2. světové válce doplněny o nečetné konfiskované exempláře, dary, převody z jiných institucí (např. zrušeného městského muzea v Kynšperku n. O.-Königsberg a. d. E.), nákupy a především o tisky vytříděné z muzejní knihovny. Zpracování se soubor dočkal teprve v letech 1975–1976 (autorka soupisu E. Holá), až do nejnovější doby byl však nadále evidován v rámci muzejní knihovny a postrádal odbornou správu. Na systematické budování regionálně zaměřené kolekce starých tisků se po roce 1945 nadlouho rezignovalo. Gros dnešního souboru tak tvoří tisky bez vztahu k Chebsku, včetně početných českojazyčných titulů (např. Melantrichova bible a kolekce drobných písňových tisků). Podsbírce dominuje běžná knižní produkce 19. století (modlitební knihy a kancionály, Sommerův statisticko-topografický popis Českého království, Adelungův slovník, obrázkový atlas k brockhausovskému Conversationslexikonu atd.), včetně exemplářů z jeho druhé poloviny nespadajících do kategorie „starý tisk“. Z předválečné kolekce se dochovaly pouze tři exempláře Ordentliche Zeitungen, resp. Egerer Ordinari Zeitung z let 1630–1638. Z tematických egerian je třeba vyzdvihnout řídce dochované, v některých případech snad i unikátní tisky kázání chebského superintendanta Polanda z konce 16. století. Produkce chebské tiskárny Kobrtsch a Gschihay je zastoupena tisky určenými ašské luteránské obci, nakladatelsky zaštítěné ašským knihvazačem Kohlerem. Zajímavý je soubor německojazyčných školních čítanek a učebnic 1. poloviny 19. století, zmínit možno i německojazyčný výtisk kuchařky M. D. Rettigové z Pospíšilova královéhradeckého závodu. Část svazků je dochována pouze torzálně, další jsou trvale znehodnoceny moderními ahistorickými převazbami. Uměleckou hodnotou vazby se souboru vymyká premonstrátský řádový misál, při jehož převazbě na sklonku 19. století bylo užito původního stříbrného kování, na objednávku tepelským opata Hieronyma Franze Xav. Ambrose roku 1744 zhotoveného chebským zlatníkem Johannem Andreasem Franckem.