25 - Sochy

Sbírka	Sbírka Muzea Cheb
Předměty	Sochy byly jedněmi z prvních sbírkových předmětů muzea, z nichž vznikla po roce 1906 expozice církevní plastiky. Sbírka se formovala především z církevního prostředí, z něhož se postupně utvářely dvě vývojové skupiny. Jednalo se o plastiky gotické a plastiky barokní. Mezi nejvýznamnější zástupce z období gotiky patří madona ze Špalíčku, madona z Kamenné ulice a skříňový oltář s Oplakáváním Krista ze Seebergu. Významnými zástupci z období pozdního baroka a klasicismu jsou díla z okruhu Ignáce Františka Platzera (1717–1787): pozlacené sochy sv. Anny, sv. Jáchyma a sv. Václava v životních velikostech. Dalším významným dílem je busta Albrechta z Valdštejna, jež byla vytvořena v roce 1909 sochařem Karlem Wilfertem starším (1847–1916) a v témže roce získána i do sbírky muzea. Roku 1913 byla muzejní sbírka obohacena o významný soubor slonovinových řezeb národohospodáře, politika a historika Hermanna Hallwicha (1838–1913). Tzv. Hallwichova sbírka představuje do slonoviny vyřezané a na ebenové podložky uchycené portréty významných osobností z období Třicetileté války. Tato jemná řezbářská práce ze 17. – 18. století zahrnuje i dva reliéfy s příjezdy Albrechta Valdštejna s doprovodem do Prahy a do Chebu. V meziválečném období se do sbírky soch dostaly soubory lidových výklenkových plastik – roce 1928 od františkolázeňského lékaře Michaela Müllera (1849–1914), jenž se ve své sběratelské činnosti orientoval především na etnografii. V roce 1938 muzeum získalo lidové výklenkové plastiky od kynšperského učitele Karla Lederera, který ve svých 62 letech zahynul v roce 1942 v koncentračním táboře Ujazdow v Polsku. V 50. letech 20. století byla podsbírka rozšířena o plastiky z křížové cesty ze Starého Hrozňatova a v 80. letech 20. století o sochu Rolanda z kašny na chebském náměstí, když podle tohoto originálu z roku 1591 byla vytvořena kopie. Podsbírka nyní nezaznamenává tak velké a významné přírůstky. Přesto se podařilo v roce 2017 odkoupit sochu kováře, symbol německého sjednocení, od chebského rodáka a významného sochaře Johanna Adolfa Mayerla (1884–1954). Téhož roku byl ze sbírky Muzea a galerie v Poličce do Sbírky Muzea Cheb převeden model sousoší věnovaného dvěma popraveným příslušníkům 33. pluku „Doss Alto“. Originál od sochaře Rudolfa Březy (1885–1955) byl umístěn v areálu kasáren 33. pluku a patrně již za druhé světové války byl zničen. Vlastní podsbírka byla vytvořena v 1. polovině 80. let 20. století.

Sbírka

Sbírka Muzea Cheb

Předměty

Sochy byly jedněmi z prvních sbírkových předmětů muzea, z nichž vznikla po roce 1906 expozice církevní plastiky. Sbírka se formovala především z církevního prostředí, z něhož se postupně utvářely dvě vývojové skupiny. Jednalo se o plastiky gotické a plastiky barokní.
Mezi nejvýznamnější zástupce z období gotiky patří madona ze Špalíčku, madona z Kamenné ulice a skříňový oltář s Oplakáváním Krista ze Seebergu. Významnými zástupci z období pozdního baroka a klasicismu jsou díla z okruhu Ignáce Františka Platzera (1717–1787): pozlacené sochy sv. Anny, sv. Jáchyma a sv. Václava v životních velikostech.
Dalším významným dílem je busta Albrechta z Valdštejna, jež byla vytvořena v roce 1909 sochařem Karlem Wilfertem starším (1847–1916) a v témže roce získána i do sbírky muzea. Roku 1913 byla muzejní sbírka obohacena o významný soubor slonovinových řezeb národohospodáře, politika a historika Hermanna Hallwicha (1838–1913). Tzv. Hallwichova sbírka představuje do slonoviny vyřezané a na ebenové podložky uchycené portréty významných osobností z období Třicetileté války. Tato jemná řezbářská práce ze 17. – 18. století zahrnuje i dva reliéfy s příjezdy Albrechta Valdštejna s doprovodem do Prahy a do Chebu.
V meziválečném období se do sbírky soch dostaly soubory lidových výklenkových plastik – roce 1928 od františkolázeňského lékaře Michaela Müllera (1849–1914), jenž se ve své sběratelské činnosti orientoval především na etnografii. V roce 1938 muzeum získalo lidové výklenkové plastiky od kynšperského učitele Karla Lederera, který ve svých 62 letech zahynul v roce 1942 v koncentračním táboře Ujazdow v Polsku.
V 50. letech 20. století byla podsbírka rozšířena o plastiky z křížové cesty ze Starého Hrozňatova a v 80. letech 20. století o sochu Rolanda z kašny na chebském náměstí, když podle tohoto originálu z roku 1591 byla vytvořena kopie.
Podsbírka nyní nezaznamenává tak velké a významné přírůstky. Přesto se podařilo v roce 2017 odkoupit sochu kováře, symbol německého sjednocení, od chebského rodáka a významného sochaře Johanna Adolfa Mayerla (1884–1954). Téhož roku byl ze sbírky Muzea a galerie v Poličce do Sbírky Muzea Cheb převeden model sousoší věnovaného dvěma popraveným příslušníkům 33. pluku „Doss Alto“. Originál od sochaře Rudolfa Březy (1885–1955) byl umístěn v areálu kasáren 33. pluku a patrně již za druhé světové války byl zničen.

Vlastní podsbírka byla vytvořena v 1. polovině 80. let 20. století.