| Předměty | Sbírky Antropologického oddělení lze rozdělit do 4 podsbírek. Dělení je pomocné a částečné odráží i historii pracoviště. 1. Doklady fylogenetického vývoje primátů a člověka, kosterní pozůstatky příslušníků různých etnických skupin a srovnávací kosterní materiál ze současných primátů a dalších skupin savců. Sbírkový soubor obsahuje 540 inventárních položek. Vývoj primátů a člověka dokumentují jednak originální nálezy, které byly objeveny a sebrány při záchranných nebo systematických výzkumech a jednak co nejvěrnější odlitky důležitých světových nálezů, které byly získány výměnami se zahraničními partnery. K nejvýznamnějším sbírkovým předmětům oddělení patří pozůstatky opic z přelomu třetihor a čtvrtohor, které představují nejstarší fylogenetický doklad vývoje primátů na území Čech a Slovenska (Ivanovice u Trenčína, Hajnačka u Filakova, Zlatý kůň u Berouna). Mezi nejcennější sbírkové předměty patří originální nález z otevřeného sídliště na travertinové kupě " Hrádok " v Gánovcích u Popradu. Národnímu muzeu ho daroval Jaroslav Petrbok. Jde o téměř úplný přírodní travertinový výlitek mozkovny neandertálské formy člověka se zbytky lebečních kostí. Podle nejnovějšího datování je stáří nálezu určeno na cca 100 000 let. Dalším sbírkovým předmětem, důležitým pro hodnocení všech nálezů ze svrchního paleolitu, jsou lidské pozůstatky nalezené poblíž Koněprus. Nové radiokarbonové datování určilo jejich stáří na zhruba 13 tisíc let (magdalenien). Kosterní pozůstatky náležely pravděpodobně ženě na hranici mladšího a staršího dospělého věku. Z období mezolitu jsou ve sbírce uloženy čtyři originální dětské kostry, nalezené Františkem Proškem v roce 1949 v blízkosti obce Obříství (okr. Mělník). Součástí sbírkového souboru je i jedinečná série 47 recentních lebek Chalcha - Mongolů, kterou nasbíral v padesátých letech Emanuel Vlček v průběhu archeologické expedice v Mongolsku. Ve sbírkách jsou i kosterní pozůstatky z pohřebišť Vádi Kitna a Kalábša jih z egyptské Nubie datovaných do prvních stoletích našeho letopočtu.2. Sbírka kosterních pozůstatků minulých populací Sbírky lidských pozůstatků minulých populací zahrnují kosterní materiál z různých historických období, resp. archeologických kultur tj. od mladší doby kamenné až po novověk. Kosterní pozůstatky byly předávány do Národního muzea různými institucemi z téměř celého území republiky a ucelenost nálezů byla zvýšena převzetím sbírkového fondu z výzkumů konaných Archeologickým ústavem ČAV. Velkou výpovědní hodnotu mají především početné soubory kostrových hrobů z jednoho pohřebiště, protože dovolují získané poznatky zpracovat statisticky a nalezené skutečnosti srovnat s dalšími stejně datovanými pohřebišti, nebo sledovat vývoj stavby těla v různých časových obdobích až po současného člověka. Tím si můžeme udělat nejen představu o lidech, kteří ve sledované oblasti žili, ale i jak reagovali na životní podmínky své doby. Zvláště významné jsou v tomto kontextu lokality, které byly trvale osídleny po mnoho století a pohřebiště na nich odkrytá pocházejí z různých časových horizontů. Z mnohých můžeme jmenovat Pavlov, Moravskou Novou Ves, Bílinu, Ducové a další. Od svého založení oddělení shromáždilo více než 25 tisíc kosterních nálezů nebo žárových hrobů. Jde o jednu z největších sbírek tohoto typu v Evropě. kultura lineární keramiky (Bžany) - kultura vypíchané keramiky (např. Liběchov) - kultura moravská malovaná (např. Pavlov) – kultura šňůrové keramiky (např. Velešovice) - kultura nálevkovitých pohárů (např. Moravičany) – kultura zvoncovitých pohárů (Moravská Nová Ves) – únětická kultura (např. Praze 6 – Jinonice) – knovízská kultura (např. Bílina) – věteřovská kultura (např. Velké Pavlovice) – lužická kultura (např. Předměřice) – halštat (např. Radčice) - laténské období (např. Radovesice) – doba římská (např. Dobřichov – Pičhora) – období stěhování národů (např. Lovosice) – starohradištní období (např. Královský Chlumec) - středohradišní období (např. Mikulčice) – mladohradištní období (např. Mušov) – vrcholný středověk (např. Vršany) – novověk (např. Praha – sv. Jindřich) 3. Sbírka patologických změn a odchylek na kostrách i měkkých částech lidského těla.Základem sbírkového souboru je tzv. Jedličkova sbírka asi 6 000 anatomicko-patologických preparátů, které byly do Národního muzea převedeny v letech 1969 a 2005 z II. patologicko - anatomické kliniky Lékařské fakulty UK. Nejstarší preparáty jsou staré až 150 let. Jde o vynikající srovnávací materiál, protože většinou jsou u nich podchycena základní demografická data postižených osob, diagnóza a průběh choroby. Část sbírky tvoří i kosterní materiál. Najdeme tu např. rozsáhlý soubor lebek s předčasně srostlými lebečními švy, kolekci lebek se syfilitickými změnami, lebky změněné nádorovým onemocněním a také ukázky některých poranění. Obsáhlá je i sbírka chorobami postižených pánevních kostí a větší počet patologicky pozměněných dlouhých kostí končetin. Sbírka dokumentuje průběh různých chorob na různých orgánech lidského těla. Protože projevy různých nemocí se vlivem způsobu léčby mění, můžeme na těchto preparátech sledovat i léčebné postupy a úroveň medicíny v různých obdobích. Dokladem lidské krutosti a zvrácenosti je např. vypreparovaná kůže z těla mongolského knížete Chaisana. 4. Sbírka odlitků posmrtných masek, lebek a rukou význačných osobností, sbírka obličejových odlitků různých etnických skupin. Jedním z dokladů o fyzickém vzhledu lidí jsou posmrtné masky a odlitky rukou, které byly snímány ihned po smrti a sloužily jako předmět úcty. Ve sbírce jsou zastoupeny posmrtné masky slavných českých politiků (T. G. Masaryk, Jan Masaryk, E. Beneš), umělců (V. Nezval, B. Martinů) a vědců (J. E. Purkyně). Vedle europoidního obyvatelstva jsou zde odlitky obličejů Křováků, Eskymáků, Mongolů a Indiánů. Sbírka obsahuje asi 275 sbírkových položek.
|
|---|
Sbírka Národního muzea
