| Předměty | Doklady k vývoji knižní kultury jsou soustředěné především materiály neknižní povahy, dokládající proměny české knižní kultury v 19., 20. a 21. století. Jsou zde ale i sbírkové předměty ze 17. až 20. století (kramářské písňové tisky, modlitby, svaté obrázky), dokumentující každodennost v českých zemích, které byly původně součástí Literárního archivu Knihovny Národního muzea. Sbírkové předměty jsou rozčleněny do sbírkových fondů podle jejich obsahu. Podsbírka se stále doplňuje, aby mohl vzniknout ucelený obraz vývoje české knižní kultury v současnosti.
Významná část sbírek se nachází ve fondu Nakladatelské archivy a osobní fondy, které dokladují činnost více než čtyřiceti pražských i mimopražských nakladatelů, knižních grafiků, typografů, ilustrátorů a sběratelů. Nejrozsáhlejší je nakladatelský archiv Václava Petra. Ve fondu jsou dále například nakladatelské archivy Josefa Pelcla, Vladimíra Žikeše, Jaroslava Picky, Leopolda Mazáče, Václava Poláčka, Františka Šimáčka, Josefa Lukasíka, J. R. Vilímka, Josefa Hladkého, Jana Pohořelého, L. K. Žižky a dalších. Velké jsou pozůstalosti českých typografů, Oldřicha Menharta a Methoda Kalába. Skupinu bibliofilů a sběratelů knižního umění výrazněji zastupuje pozůstalost Kamilla Reslera. Z pozůstalostí výtvarníků stojí za pozornost soubor archiválií vzniklých z činnosti Ludmily Jiřincové, Adolfa Kašpara a Františka Koblihy. S fondem souvisí i fond Nakladatelské prospekty, uchovávající nakladatelskou a knihkupeckou reklamu od 18. století do současnosti.
S nakladatelskými archivy úzce souvisí fond Ilustrace. Dokumentuje výtvarnou podobu české knihy zejména v meziválečném období a ve 40. letech 20. století. Uchovává díla umělců spolupracujících s nakladatelstvími Václav Petr, Alois Srdce, Josef Hladký, Josef Lukasík, Rudolf Kmoch, Jan Pohořelý a dalšími. Dobu před první světovou válkou zde reprezentují oblíbení autoři, jako například Artuš Scheiner, Věnceslav Černý nebo Viktor Oliva. Fond ilustrací obsahuje také množství originálních knižních a časopiseckých obálek a návrhů k nim. Významnou součástí fondu jsou obálky Josefa Čapka z dvacátých let 20. století, dále návrhy obálek pro nakladatelství vzniklá po druhé světové válce, například práce Cyrila Boudy, Josefa Lieslera, Václava Sivka, Zdenka Seydla a dalších. Mezi významné přírůstky z počátku 21. století patří například soubor ilustrací Jaroslava Hořánka, kolekce knižních obálek Václava Bláhy nebo rozsáhlá knižní tvorba Zdeňka Mézla.
Fond Grafika slouží jako doplňující a srovnávací materiál k dílu grafiků a ilustrátorů, kteří se zaměřovali na knižní tvorbu. Nejvíce jsou zde zastoupena díla Františka Koblihy, Cyrila Bouda, Josefa Váchala a Ludmily Jiřincové. Fond Štočky dokumentuje téměř všechny grafické techniky a způsoby výroby štočků, které sloužily pro tisk výzdoby knih a časopisů v 19. a 20. století. Vysokou uměleckou hodnotu mají však autorské štočky českých výtvarníků (Josef Čapek, Josef Hodek, Josef Váchal).
Ve fondu Hmotné památky jsou především předměty používané při knihtiskařské a knihařské činnosti. Základ sbírky tvoří knihařské nástroje získané ze zrušených knihařských dílen J. Dandy a J. Knoflíčka. Součástí sbírky jsou i osobní památky na Josefa Váchala, Ludmilu Jiřincovou, litery používané českými výtvarníky a typografy nebo menší kolekce polygrafických a knihařských strojů, demonstrující řemeslnou stránku výroby knihy.
Na tento fond navazuje fond Nábytek, ve kterém je soustředěn mobiliář z pracoven významných osobností české knižní kultury (výtvarníci, nakladatelé, spisovatelé). K unikátům ve sbírce náleží soubor nábytku Josefa Váchala z jeho ateliéru ve Studeňanech a Ludmily Jiřincové z jejího pražského ateliéru. Z nábytku českých nakladatelů zvláště vynikají skříně a pracovní stůl Jana Otty. Za pozornost dále stojí knihovny Karla Čapka a Julia Zeyera a pracovní stoly Karla Havlíčka a Jakuba Arbesa.
Základem fondu Plakáty je kolekce plakátů sběratele Karla Jaroslava Obrátila zejména z období prvních desetiletí 20. století (plakáty reklamní, nakladatelské, politické). Ve fondu se nacházejí větší soubory plakátů A. Muchy, E. Orlika, K. Reisnera, J. Solara a J. Váchala z raného období jeho tvorby, nebo H. Melicharové a J. Hodka. Fond doplňuje i současný plakát s knižní a muzejní tematikou většinou bohemikálního původu.
Fond Typografika obsahuje návrhy typografických řešení knih a příležitostných tisků, návrhy písem (zejména autorů Oldřicha Menharta a Methoda Kalába) a vzorníky abeced.
Hlavní část fondu Předsádkové papíry tvoří sbírka ozdobných knihařských papírů z pozůstalosti Rudolfa Hlavy, užívaných při vazbě knih, většinou z 19. a 20. století. Fond doplňují menší soubory historických i současných předsádkových papírů.
Fond Exlibris představuje druhou největší sbírku svého druhu v ČR. Jsou zde shromážděné exlibris, akcidenční tisky, supralibros v dataci od 16. století do současnosti, nejpočetněji jsou však zastoupeny exlibris z období od třicátých let 20. století do konce osmdesátých 20. století. Základ fondu tvoří sbírky učitele Karla Jaroslava Obrátila, sběratelky Jiřiny Paroubkové, literárního vědce a sběratele Miloslava Novotného a knižního grafika a typografa Aloise Chvály. Zajímavá je rovněž kolekce heraldických exlibris, supralibros a novoročenek. Vedle českých knižních značek je zastoupena také zahraniční produkce z evropských států, ale i z Ameriky, Austrálie či Japonska.
Nejcennější částí fondu Svaté obrázky je sbírka magistrátního úředníka Bedřicha Přibila převážně z 18. a 19. století. Doplňuje ji velký soubor svatých obrázků původně z Literárního archivu KNM, dále pak tiskové archy se svatými obrázky z tiskárny Josefa Koppeho a drobné dary od široké veřejnosti. Ke svatým obrázkům tematicky patří fond Zbožných vzpomínek. Jedná se o drobné tisky, které obvykle obsahují černobílý výjev a stručnou informaci o zemřelé osobě, dále také text krátké modlitby.
Fond Kramářské písňové a prozaické tisky je největší sbírkou svého druhu v ČR. Zahrnuje tisky s duchovní i světskou tematikou, vydané v rozmezí od 17. až do počátku 20. století a šířené v nižších společenských vrstvách. Některé z těchto tisků jsou dochovány v podobě tzv. špalíčků, tj. konvolutů v lidové vazbě. Přibližně od poloviny 19. století kramářské písně ztrácely „kontakt s dobou“. Čtenáři a posluchači se postupně přeorientovali na tehdejší novinku – kuplety, zpívané v šantánech a kabaretech. Ty byly posléze nahrazeny populárními písněmi (šlágry), šířenými nejenom v tištěné podobě, ale také prostřednictvím gramodesek, divadla, rozhlasu a biografu. Ve fondu tištěných Kupletů a šlágrů jsou hojně zastoupeny kupříkladu písně Josefa Švába Malostranského, Karla Hašlera, umělců z Červené sedmy a Osvobozeného divadla.
Jiný pohled na písňovou produkci představuje fond Rukopisné zpěvníky. Obsahuje rukopisy zaznamenávající světské a duchovní písně, které se těšily oblibě především v 19. a 20. století.
Početný je také fond Modliteb. Převážná většina těchto sbírkových předmětů vznikla v 19. století a pochází z podobného prostředí jako kramářské písně. Z největší části se jedná o tištěné (v menší míře také o rukopisné a novější strojopisné) modlitby. K fondu byly připojeny také rukopisné modlitební knížky, litanie, památky na přijetí svátosti biřmování, žalmy, křestní a kmotrovská psaníčka, rozjímání, škapulíře a další většinou drobné devoční tisky.
Malým fondem je sbírka Pohlednic a dále tzv. Varia. V ní se nacházejí zejména letáky, drobné příležitostné tisky a pozvánky. V roce 1989 byly výše zmíněné fondy obohaceny o pozůstalost semilského sběratele Rudolfa Hlavy, který vytvořil cennou sbírku kramářských písní a dalších materiálů se vztahem k hudbě a náboženství.
|
|---|
Sbírka Národního muzea
