| Období | Městské muzeum v Lokti bylo založeno výzvou místního muzejního spolku dne 21. srpna 1901, přičemž drobná kolekce zbraní a dalších předmětů existovala v Lokti již v roce 1786. Základem sbírky se měly stát předměty uložené na radnici a další předměty z hradu, které byly od roku 1902 prezentovány v přízemí zadního traktu loketské radnice. Protože prostory v radnici se časem ukázaly jako nedostačující, byla na hradě v letech 1906-1907 provedena kompletní rekonstrukce markrabského domu, do něhož se muzeum v září 1907 přestěhovalo.
V roce 1923 se ujal vedení městského muzea Anton Gnirs (1873-1933), který okamžitě vypracoval novou koncepci směřování jak muzea, tak archivu, jenž dosud vedl. Od ledna 1930 začal v muzeu jakožto pomocná síla pracovat bývalý Gnirsův žák z loketské reálky Heinrich Zimmermann (1903-1987), v té době již pomocný učitel matematiky a deskriptivní geometrie. Období první republiky můžeme vnímat jako léta erudovaného vedení zmíněných městských institucí. Za Gnirsova působení se inventář muzea rozrostl o téměř dvanáct set přírůstků, navíc instituce byla spravována a řízena příkladně a systematicky. V podobném duchu pokračoval také Zimmermann, který průběžně doplňoval starší inventární seznamy, napravoval chyby v katalogizaci a archiválie, které byly dosud v muzejním fondu, delimitoval do rovněž jím vedeného městského archivu. Po roce 1945 se hrad Loket stal díky své poloze v regionu, ale zejména dostatku zázemí a možnostem alespoň triviálního zabezpečení příhodnou lokalitou pro postupné ukládání artefaktů z okolních obcí, ze zaniklých regionálních muzeí, konfiskátů apod. Roku 1949 získaly muzejní sbírky status Okresního vlastivědného muzea v Lokti, roku 1950 byla na hradě instalovaná základní expozice a roku 1958 byla instituce změněna na Městské museum v Lokti. V roce 1962 byla převedena správa hradu a mobiliáře z loketského národního výboru pod Okresní národní výbor v Sokolově a v roce 1971 byly sbírky po řádně provedené inventarizaci převzaty Krajským střediskem státní památkové péče a ochrany přírody v Plzni. V roce 1992 byl hrad převeden na Město Loket a po dlouhých jednáních byl roku 2013 městu převeden i mobiliární fond hradu Loket.
|
|---|
| Předměty | Mobiliární fond Loket tvoří nejen původní kmenový fond městského muzea v Lokti, ale také sbírky předmětů ze zrušených muzeí v Sokolově, Kraslicích, Kynšperku nad Ohří, Krásně a Horním Slavkově, dále svozy předmětů z obcí Dvory, Kfely, Mnichov aj., dále konfiskáty a další převody a svozy předmětů.
Po obsahové stránce fond obsahuje jednotlivé sbírkové předměty z různých oborů - je zastoupen kolekcí porcelánu (jedná se o více než třetinu celého fondu, tj. cca 4000 předmětů, základ tvoří porcelán z produkce místních porcelánek), lidové keramiky (výrobky místních hrnčířů a kamnářů), obrazů (především dobové rytiny Loketská a Sokolovska, veduty města Lokte, Sokolova, Karlových Varů atd. a olejomalby s portréty významných osobností regionu), předmětů s religiózní tématikou (kropenky, krucifixy, lidové relikviáříky, dále náboženské obrazy a sochy z místních zaniklých kostelů), zbraní, pohlednic, numizmatických předmětů a etnografických předmětů (soubor lidového nábytku, hodin, šperků, lidových textilií a oděvů, drobných předmětů venkovského interiéru, řemeslného nářadí aj.). Fond obsahuje řadu předmětů nesporné jedinečné umělecké hodnoty - např. tabernáklové stolní hodiny augsburského hodináře Marcuse Böhma či predelu oltáře z kostela sv. Jana v Lokti s výjevem Večeře Páně od Augusta Corduse.
Mobiliární fond hradu Loket je jako celek prohlášen za movitou kulturní památku, evidovanou pod rejstříkovým číslem: 13296/34-5884.
|
|---|
Mobiliární fond hradu Loket (tzv. Loketská sbírka)
