| Území | Geograficky pokrývá fond podsbírky především území CHKO Moravský kras, blízké okolí Blanska, ve sporadické míře i Svrateckou hornatinu, nekrasovou část Drahanské vrchoviny a okolí Brna. V rámci Moravské ho krasu je nejčetnějším územním zdrojem jeho střední část okolo Rudické plošiny. To platí pro naturfakty, jichž je ve fondu většina. Artefakty a technické marginálie (kopací nástroje apod.) jsou vázány na speleologický výzkum, opět převážně v Moravském krasu, ale i jinde (Český kras, zahraničí).
|
|---|
| Období | Časově artefakty a technika pokrývají především období výzkumu jeskyní a krasové přírody v letech 1920 – 1990 a jsou úzce svázány s tehdejšími objevy. Mají také vazbu na fondy podsbírky D a SP, s nimiž často přímo souvisí. Některé konkrétní položky pak dokumentují hornickou činnost v oblasti střední části Moravského krasu v devatenáctém a na počátku dvacátého století. Naturfakty (přírodniny) pokrývají geologická období: éra prvohory - devon, karbon, druhohory – jura, křída, vzácněji třetihory – miocén, čtvrtohory – pleistocén (sintry, sedimenty, nově přibudou kosti) a holocén (jeskynní výplně, krasové jevy).
|
|---|
| Předměty | Sbírkový fond současné podsbírky Moravský kras byl vytvářen od počátku 70. let 20.století.Ve správě podsbírky se vystřídali: p. Stařecká, 80. letech Dr. Lenka Polová, od r. 1988 nemělo muzeum samostatného přírodovědného pracovníka, který by se mohl zaměřit na Moravský kras. Podsbírku spravova pan Jan Škapík, později kurátor – historik Mgr. Milan Koudelka. Od 3. 4. 2017 je spravována současným kurátorem – přírodovědcem, Mgr. Vlastislavem Káňou. Část sbírky je zapůjčena Obecnímu úřadu v Rudici pro tamější expozici speleologie a geologie umístěnou ve větrném mlýně (Muzeum "Větřák"), reprezentativní a "highlightové" předměty (skafandr z výzkumů v Macoše apod.) jsou součástí expozice Muzea Blanenska "Objevitelé Moravského krasu". Pro expoziční využití je počítáno i s dalšími, zejména zoologickými (dermoplasty), paleontologickými a geologickými položkami.
Oborově fond podsbírky Moravský kras obsahuje nyní především geologický, mineralogický a paleontologický materiál, typický pro krajinu Moravského krasu, historické dermoplasty, modely, jeskyňářské vybavení, techniku a technická marginalia. Jsou zde zastoupeny početné křemenné geody (převážně z území Rudické plošiny), různé typy sintrů (např. krystalické, bradavcovité, hráškové, keříčkové, broušené, sintrové záclony atd.), vápenců (křtinský, lažánecký, josefovský, vilémovický, hádsko-říčský), rohovce, železné rudy, stalagmity, stalaktity a stalagnáty (většinou ale menších rozměrů), jurské fosílie otisky (např. amonitů), tzv.olomučanské koblížky atd. Fond podsbírky je tedy do značné míry heterogenní a zasluhuje doplnění. K 31. 10. 2017 obsahoval sbírkový fond podsbírky Moravský kras celkem 574 inventárních čísel sbírkových předmětů.
|
|---|
Sbírka Muzea Blansko
Odkaz na www stránkyhttp://www.ostrmuz.cz
Územíčeská část Hornoslezské pánve a přilehlé části Nízkého Jeseníku a Moravskoslezských Beskyd
ObdobíZáklad tvoří Šustova sbírka, kterou významný ostravský geolog věnoval muzeu v roce 1933. Po jeho smrti v roce 1953 byly do muzea převedeny veškeré jeho celoživotní sběry. Sbírku v letech 1966 až 1989 rozšiřovali a zpracovávali Milada a František Řehořovi (fauna) a Eva Purkyňová (flóra). Sbírka je zaměřena regionálně, převážnou část tvoří zkameněliny ze svrchního karbonu Hornoslezské pánve. Díky Přírodovědecké společnosti v Moravské Ostravě se do muzea dostaly i sběry báňského rady Františka Bartonce (moravskoslezský spodní karbon) a Slavíčkova sbírka (jura a křída okolí Štramberka). Prvním kurátorem sbírek byl tajemník Přírodovědecké společnosti Jindřich Vodička (1933–1960).
PředmětySbírka obsahuje především faunu a flóru ze svrchního uhlonosného karbonu české části Hornoslezské pánve. Sběry Václava Šusty pocházejí většinou z dolů, sběry manželů Řehořových a Evy Purkyňové z průzkumných vrtů. Nejvzácnější částí fondu je kolekce holotypů karbonské fauny (89) a flóry (59). Ucelená kolekce flóry a fauny z karbonského období svým významem značně přesahuje regionální rámec.br/Menší část sbírky fauny, flóry a fosilních stop pochází z podloží produktivního karbonu. Významná je také Slavíčkova sbírka, obsahující ukázky jurské a křídové fauny ze Štramberka a jeho nejbližšího okolí.br/Sbírka se stále rozšiřuje materiály z nákupů, darů i vlastních sběrů.br/
Obor4 - Paleontologická
Počet předmětů21997
