25 - Sbírka klasické archeologie HM

  1. Sbírkalupa Sbírka Národního muzea
    Odkaz na www stránkyhttp://www.nm.cz/historicke-muzeum/klasicka-archeologie.php
    ÚzemíOblast Středomoří a Černomoří včetně okrajových oblastí antického světa
    ObdobíAntická sbírka Národního muzea vznikala postupně od začátku 19. století jako součást sbírky archeologické. Jednalo se pouze o drobné dary, které si lidé přiváželi ze svých cest po Středomoří, nikoli o systematické budování samostatné sbírky, neboť antické památky nezapadaly do národně koncipovaného muzejního programu Františka Palackého. Ve 20. letech 20. století vznikl za Josef Schránila, vedoucího tehdejšího prehistorického oddělení, samostatný inventář sbírkových předmětů z doby antického starověku. Základ tvořily dary a suvenýry přivezené z cest, převažovala mezi nimi zejména keramika. Inventář měl tehdy přes 700 položek. Jeho založením započalo v rámci pravěkého oddělení ( nyní oddělení prehistorie a protohistorie) systematické budování antické sbírky. Ale i v těchto skromných počátcích se ve sbírce nacházely velmi kvalitní kusy, jako například skleněná lahvička s rytým pohledem na město Puteoli ze 3. století po Kr. V době před druhou světovou válkou se antická kolekce rozrostla o řadu příkladů řeckého, etruského a římského uměleckého řemesla, opět většinou zakoupených od soukromníků. Velký nárůst akvizic byl zaznamenán po druhé světové válce. Sbírka však nebyla spravována specializovaným kurátorem. K tomu došlo až po zřízení pododdělení klasické archeologie při oddělení prehistorie a protohistorie v r. 1969. Od té doby se množily přírůstky, a to nejen pokud jde o drobné umění, ale i o mramorovou plastiku. Zcela samostatná kapitola sbírkotvorné činnosti byla započata se zřízením samostatného oddělení klasické archeologie v rámci Historického muzea Národního muzea v r. 1995.Řada jednotlivých kusů i celých souborů byla publikována odborně i v popularizačním tisku. Sbírka prozatím trvale vystavena není, několik ukázek doplňuje trvalou expozici českého pravěku a rané doby dějinné v historické budově NM na Václavském náměstí. Ve 2. polovině 20. století až do dneška byla uspořádána řada krátkodobých tématických výstav, které prezentovaly profil celé sbírky.
    PředmětySbírka oddělení klasické archeologie čítající více než 8000 inventárních položek zaevidovaných ve 2. stupni evidence vznikla pouze koupěmi a ojedinělými dary, žádný předmět nepochází z vlastních výzkumů. Zahrnuje především ukázky řecké, etruské a římské umělecké tvorby. Úvod tvoří menší soubor keramiky doby bronzové ze Středomoří, kde převažují zejména keramické nádoby z Kypru, v menším počtu jsou zastoupeny mykénské výrobky. Řeckou sbírku historické doby uvádějí vázy geometrického období, v převaze attické. Sbírka řecké keramiky pak pokračuje produkcí Korintu ze 7.- 6. století př. Kr., na ni navazují attické černofigurové a červenofigurové vázy, zhotovené hlavně v athénských ateliérech. Pozoruhodný je například černofigurový kyathos, čerpák na víno, který signoval hrnčíř Nikosthenés. Velký soubor tvoří červenofigurové řecké vázy z jižní Itálie z konce 5. a ze 4. století př. Kr. Helénistická keramika je představena nevelkým souborem nádob (lagyny, megarské číše, kanthary). V části malovaných etruských váz je několik zajímavých exemplářů, mezi nimiž vyniká velká etrusko-korintská amfora. Římská keramika je zastoupena jemným stolním zbožím, hrubšími užitkovými nádobami a transportními amforami. Oddíl terakot, drobné plastiky z pálené hlíny, byl vytvořen převážně z nálezů v egejském prostoru Řecka a v Jižní Itálii. Jsou to hlavně votivní figurky z archaického až helénistického období. Pozornost zaslouží vedle tzv. tanagerských figur žen dvě velké protomy boha Dionýsa, zakoupené v nedávné době. Velmi ceněné jsou ukázky kovolitecké a kovotepecké práce. Skvělým výrobkem mimořádné hodnoty je stříbrné rhyton s koňskou protomou. Sbírka obsahuje ještě několik kvalitních výrobků z bronzu z římské doby. Antické šperkařství představují drobné osobní šperky – přívěsky, prsteny aj. od klasické doby až po pozdně římské výrobky, s nimi souvisí kolekce glyptiky, kde převažují drobné intaglie. Oddíl římského skla tvoří hlavně skupiny výrobků v východního Středomoří, Itálie a porýnských dílen. Vedle výše připomenuté unikátní lahvičky s rytým pohledem na Puteoli jsou zde i ukázky maloasijského římského skla – velmi kvalitní intaktní příklady zakoupené v nedávné době. Oddíl antické kamenné plastiky dokresluje profil sbírky oddělení klasické archeologie NM. Je sice počtem nevelký, ale zahrnuje několik velmi kvalitních příkladů řecké a římské s sochařské práce jakými jsou například zlomky řeckých náhrobních stél, římské portréty, anonymní i císařské (Markus Aurelius), kultovní i dekorativní plastika a římské repliky řeckých soch (Pothos).
    Obor25 - Jiná
    Počet předmětů7903
    Podsbírka obsahuje kulturní památky
       Portrét Marka Aurelia, vytvořený po r. 161 n. l. Hymettský mramor. Hlava v podživotní velikosti patřila původně k soše v pancíři, na zbytku pravého ramene je patrný okraj pancíře. Amfora s reliéfním dekorem, pálená hlína, Etrurie, bucchero pesante.  6. století př. n. l. Amfora s páskovými uchy, na hrdle a na výduti plastické prstence. Ve spodní části reliéf:  b Gema, Venuše Victrix (Vítězná). Onyx – nicolo. 1. – 2. století po Kr. Venuše je zobrazena v typickém postoji: v pohledu zezadu, pouze spodní polovina těla zahalena v plášti. Busta Sarapida, mramor. Římská replika z počátku 3. století n. l. díla připisovaného řeckému sochaři Bryaxidovi.  Sarapis byl nově vytvořeným bohem, jeho kult vznikl za vlády Ptolemai Vousatá hlava boha Herma. Fragment hermovky. Hrubozrnný mramor. Římská replika řeckého klasického typu. 1. století n. l.   Kvalitní kopistická práce. Červenofigurový flakón, světlehnědá hlína. Kampánská dílna z konce 4. stol. př. Kr. Na celém povrchu malovaný dekor: ženská hlava z profilu v rostlinné ornamentice. Alabastron, středomořská skupina I, konec 6. - 5. století př. n. l. Tmavomodré sklo s opakními žlutou a tyrkysovou dekorací. Formováno na odstranitelné hliněné jádro. Portrét ženy, zlomek  náhrobní desky s vysokým reliéfem ze světlého vápence. Palmyra, po polovině 2. stol. po Kr.  Diadém tvoří šátek (?) stočený do uzlu, přes hlavu je ještě přehozen plášť. Reliéf trojtělé Hekaté, mramor. Římská práce, polovina 2. století n. l. Bohyně je zobrazena ve vysokém reliéfu v podobně tří dívek, prostřední figura drží v každé ruce pochodeň. Oinochoé, jemná žlutá hlína, dekor černofigurovou technikou, místy s použitím karmínové barvy a běloby. Korint, konec 7. stol. př. Kr., Malíř arybalu v Oterloo.  Černofigurová číše s průvodem, okrová hlína, černý lesklý listr, malované doplňky bílou engobou. Kvalitní výrobek athénské dílny, která byla činná ve 2. čtvrti 6. stol. př. Kr. Bohyně na trůnu, votivní terakota z formy. Boiótská dílna z první čtvrti 5. stol. př. Kr. Postava sedí frontálně na masívním trůnu, je oblečená do chitónu a pláště, který je přehozen přes hlavu. Žena v peplu s bohatým účesem, votivní terakota je výrobkem boiótské dílny z konce 5. stol. př. Kr. Typ je rozšířen především v Boiótii v souvislosti s kultem Kabeirů, patronů plodivé síly země.  Busta s hlavou Marka Aurelia, mramor, římská práce z druhé poloviny 2. století. Hlava mladého císaře je nasazena na novodobé bustě z polychromního mramoru. Tvář přepracována, povrch vlasů je původní. Bojovník s přilbou, bronz. Jižní Umbrie, 5. století př. n. l. Figurka bojovníka se stylizovanou přilbou na hlavě. Vztyčená pravá ruka původně držela kopí. Héraklés, bronz. Jihoetruská dílna, konec 5. století př. n. l. Figurka oblíbeného řeckého hrdiny má na hlavě lví skalp, pod krkem jsou lví tlapy svázány v uzel. Personifikace Nilu, mramor, římská replika helénistického originálu. 2. století n. l. Pololežící figura bez hlavy s odhalenou hrudí a břichem, v ruce drží roh hojnosti, u nohou jí leží krokodýl.  Červenofigurová peliké se scénou boje mezi dvěma Amazonkami a gryfy pochází z atické dílny Malíře gryfů z let 360–350 př. Kr.   Podle množství nálezů v Kerči  dostaly tyto vázy pojmenování  Náhrobní busta ženy, mramor, římská práce, 1. století n. l. Žena je oblečená ve stolu a pallu. Účes na hlavě odpovídá módě v době císaře Augusta. Busta Merkuria, bronz. Závaží. 1. století n. l.  Hermés, posel bohů, byl zároveň patronem obchodníků, proto jeho bustu často nalézáme mezi figurálními závažími. Soška chlapce v plášti s věncem na hlavě byla vyrobena v Boiótii na konci 4. – zač. 3. století př. Kr. Pálená hlína. Chlapec se opírá o sloupek, rukou přidržuje draperii pláště a váček s míčem.  Gema (Fortuna na trůnu), karneol. 1. století př. n. l .- 1. století n. l. Bohyně sedící na trůnu drží v pravé ruce roh hojnosti a v levé klasy. U nohou má kormidlo. Stříbrné rhyton s přední částí vzpínajícího se koně, částečně pozlaceno. Řecká práce zhotovená snad kovotepeckou dílnou v Tarentu na konci 4. stol. př. n. l.  Unikátní kus, údajně nalezený v Thrákii.  Lahvička tvaru datle, sklo foukané do formy. Východní Středomoří, 1. stoleti n. l. Prosvítající medově zbarvené sklo. Zvrásněný povrch imituje vzhled zralých datlí. Věnec, zlato.  Římská práce.  Křehkost tenké zlaté fólie neumožňovala běžné denní nošení, jedná se o šperk zhotovený k funerálním účelům.  Amfora s geometrickým dekorem, hlína světle hnědá, tmavá malba. Atická dílna, konec 8. stol. př. Kr. Výduť zdobí malované paralelní linie, na hrdle z každé strany  je sluneční symbol – svastika.  Černofigurová olpé s postavou Dionýsa je ukázkou pozdně archaického stylu ve výrobě keramiky v Attice, vznikla kolem r. 500 př. Kr. patrně přímo v athénské dílně. Pálená hlína. Černofigurový kyathos, kvalitní hnědavá hlína a lesklý černý listr jsou typické pro atické výrobky. Nádobka byla zhotovena v Athénách, v dílně hrnčíře Nikosthena, jak informuje nápis u okraje.  Stojící žena s vějířem, místem výroby je patrně Tanagra v Boiótii na konci 4. stol. př. Kr. Hliněný otisk z vícedílné formy měl na povrchu polychromii. Černofigurový stamnos, pálená hlína. Etrurie.  Okolo 500 př. n. l.  Malíř Micali. Hrdlo pokryto černým listrem, mezi uchy běžící kůň a okřídlený gryf. Okřídlený génius (fragment sarkofágu), mramor, římská práce, 2. polovina 3. století n. l.  Zachovaný je horní roh desky s horní části těla génia.  Na sobě má krátký plášť , na hlavě čelenku.  Zrcadlo s motivem Dioskurů, bronzový etruský výrobek z konce 4. stol. př. Kr. Povrch je pokryt z větší části zelenou patinou. Zadní stranu zdobí rytá výzdoba: proti sobě obrácení Dioskurové. Lahev z vínového skla s opakním bílým vláknem, Itálie nebo východní Středomoří, 1. století n. l.  Ode dna k okraji taženo ve spirálovitých závitech bílé vlákno. Votivní reliéf s jezdcem, šedavý, patrně maloasijský, mramor ukazuje i na pravděpodobnou provenienci této sochařské ukázky datované do 2. stol. po Kr. Sfinx, terakotová reliéfní figurka je otiskem z formy se zbytky bílé engoby a tmavočervené barvy. Patří do skupiny tzv. mélských reliéfů z 1. čtvrtiny 5. stol. př. Kr. Hlava mladé Římanky, mramor, římská práce, 2. století n. l. Vlasy rozděleny pěšinkou a v týlu svázané v malý uzel. Prvotřídní sochařský portrét neznámé ženy.  Geometrický kantharos, byl vyroben v atické dílně před polovinou 8. stol. př. Kr. Povrch pálené hlíny pokrývá  tmavě malovaný geometrický dekor  s ústředním motivem svastiky – slunečního symbolu. Náušnice, zlato. Helénistická práce.  Kruh je dotvarován prohnutou figurkou nahého Eróta, který před sebou drží syrinx. Černofigurový hrnek, nazývaný Řeky mastos podle tvarové podoby s ženským ňadrem. Ukázka pochází z atické dílny, Skupiny Haimóna, 480-470 př. Kr.  Scénu tvoří sedící Dionýsos obklopený svojí družinou. Půlměsícovité přívěsky se syrským granátem, helénistická práce z 2. století př. n. l. Zlato a syrský granát. Kámen zasazený v bohatém filigránovém rámci.  Stojící žena v klobouku je typickou ukázkou tanagerské produkce terakot v Boiótii ve 3. stol. př. Kr. Pálená hlína, zhotoveno z formy. Na povrchu se uchovaly zbytky polychromie . Červenofigurový lékythos vyšel z athénské dílny Malíře z Karlsruhe okolo 450 př. Kr.  Na těle nádobky je zobrazena spěchající bohyně Artemis s lukem v levé ruce, na zádech má toulec.  Hlava ženy, zlomek terakotové sošky z pozdně helénistického období. Výrobek některé maloasijské řecké dílny. Hlava, pravděpodobně Afrodíty s čelenkou a v uších s kapkovitými náušnicemi. Torzo Venuše, římská práce ze 2. stol. n. l. podle helénistického originálu, údajně z Varny. Mramor. Štíhlá ženská postava v podživotní velikosti se zvlněnými prameny vlasů spadajícími jí na ramena. Červenofigurová hydrie, hlína světle hnědá, lesklý listr na povrchu. Výrobek řecké dílny v Lukánii z konce 4. stol. př. Kr., za autora scény  označován Malíř akrobata. Torzo muže s pláštěm, bílý mramor. Malá římská replika pozdně klasické až raně helénistické řecké sochy. Římská klasicistní práce z 1. stol. po Kr.  Stojící žena s vějířem, terakotová soška zhotovená z vícedílné formy má na povrchu zbytky polychromie. Ukázka produkce Tanagry v Boiótii ve 3. stol. př. Kr. Depozitáře sbírky klasické archeologie  Stojící žena s vějířem, terakotová soška zhotovená z vícedílné formy má na povrchu zbytky polychromie. Ukázka produkce Tanagry v Boiótii ve 3. stol. př. Kr. Depozitáře sbírky klasické archeologie Silén, zlomek terakotové sošky. Otisk z formy. Výrobek z helénistického Egypta. Mytologická postava z okruhu boha vína Dionýsa je zobrazena jako opilý břichatý stařec v pozici bujarého veselí. Depozitáře sbírky klasické archeologie  Dívka v peplu s rukou na hrudi, terakotová soška  ze světle oranžové hlíny je otiskem z formy, byla vyrobena v Řecku ve druhé čtvrti 5. stol. př. Kr.  Červenofigurová peliké s Théseem, hnědooranžová hlína, kvalitní černý listr. Atická práce ze třetí čtvrti 5. stol. př. Kr. Théseus (?) drží na uzdě vzpínajícího se býka, pravicí pozvedá kyj.