25 - Geologie,mineralogie,paleontologie

  1. Sbírkalupa Sbírka Muzea Novojičínska
    Odkaz na www stránkyhttp://www.muzeumnj.cz
    ÚzemíGeologický sbírkový fond muzea dokumentuje geologické poměry Novojičínska, které budují dvě zcela odlišné geologické jednotky. Západní a severozápadní část regionu formuje prvohorní Český masiv, který reprezentují přírodniny z území Vítkovské vrchoviny Nízkého Jeseníku. Jihovýchodní část tvoří druhohorní a třetihorní Karpatská soustava, kterou na Novojičínsku představuje Podbeskydská pahorkatina a Moravskoslezské Beskydy na jižním okraji regionu. Moravská brána zaujímá střední část území a tvoří na povrchu hranici mezi Českým masivem a Karpatskou soustavou. Malá část sbírkového materiálu pochází z různých geologických celků Čech, Moravy i zahraničí.
    ObdobíSbírkový materiál je z největší části druhohorního stáří. Naprostou převahu mají sbírkové předměty svrchnojurské (tithon), následují vzorky spodní (berrias až barrem) a svrchní křídy. Menší podíl ve sbírce mají sbírkové předměty mladších prvohor – spodního a svrchního karbonu. Minimálním počtem je zastoupen materiál jiného stratigrafického zařazení (starší prvohory, trias, miocén).
    PředmětyNejstarší sbírkové předměty pocházejí z přelomu 19. a 20. století a počátku 20. století z dob bývalého německého Městského muzea, později muzea Kravařska a německého městského muzea v Bílovci. Mezi dárci byli zpočátku vlastivědní pracovníci S. Weigel, M. Remeš, J. Slavíček, G. Stumpf, H. Jedlitschka. Po mnoho desetiletí byla geologická sbírka bez kurátora, systematicky se začala doplňovat a rozšiřovat v roce 2003. Geologický sbírkový fond tvoří menší sbírky minerálů a hornin a obsáhlá sbírka zkamenělin. Evidence je vedena ve dvou databázích – první eviduje minerály a horniny, druhá zkameněliny. Geologická sbírka má celkem 5 577 evidenčních položek.Základem mineralogické sbírky jsou minerály vázané na horniny těšínitové formace (např. hvězdový kalcit, chalcedon, křišťál, ametyst, baryt, natrolit, analcim, zeolity) a minerály z klasické lokality Štramberk (kalcit, dolomit, pyrit atd.) Několik vzorků galenitu dokládá historickou těžbu stříbra v tzv. „fulneckém rudním revíru“. Ve sbírce je evidováno 578 minerálů.Petrografická sbírka dokumentuje horninové složení regionu. Sbírka uchovává různé druhy sedimentárních hornin - jílové břidlice, droby a slepence kulmu Nízkého Jeseníku; jílovce, slínovce, pískovce, slepence a vápence slezského a podslezského příkrovu Západních Karpat. Ke skupině sedimentárních hornin jsou řazeny pelosiderity, které dokládají intenzívní těžbu v Podbeskydí ve 2. polovině 19. století a různé druhy černého uhlí z bývalého OKR. Vyvřelé horniny jsou zastoupeny pestrou škálu hornin těšínitové formace (těšínity, pikrity, atd.) a jsou svědectvím podmořského vulkanismu ve spodní křídě slezské jednotky. Zvláštní skupinu představují souvky různého petrografického složení a pazourky, které dokládají činnost pevninského ledovce ve čtvrtohorách. Sbírka je doplněna základními typy vyvřelých a metamorfovaných hornin hlavních geologických jednotek Českého masivu. Ve sbírce hornin je evidováno 638 položek.Paleontologická sbírka se specializuje na systematické rozšiřování a dokumentaci bohaté fauny svrchnojurských štramberských vápenců ze světoznámé lokality Štramberk. Zvláště jedinečnou v rámci celé ČR a Evropy je vznikající sbírka šestičetných korálů. V paleontologické sbírce je evidováno přes 3 900 položek štramberských zkamenělin. Sbírka je pravidelně doplňována v rámci záchranných výzkumů a cílených nákupů od sběratelů. Zbývající položky, do celkového počtu asi 4300 položek paleontologické sbírky, představuje soubor fosilní flóry a fauny spodního karbonu Nízkého Jeseníku, fosilní flóry svrchního karbonu z dolů a hald OKR, soubor korálové fauny středního devonu Moravy, spodnokřídových amonitů z Podbeskydí, svrchnokřídových korálů a spongií z klokočovských vrstev u Příbora.
    Obor25 - Jiná
    Počet předmětů6400
      Latistraea minima, Štramberk, lom Kotouč, ceroidní typ korálového trsu, sběr r. 2009, Štramberk se řadí k nejbohatším evropským druhohorním nalezištím Pelosiderit, Podbeskydí, Beskydské sideritové železné rudy byly intenzívně těženy v průběhu 18. a 19. století, část konkrece ve tvaru bochníku, z původního fondu bývalého muzea Novojicka Dimorphastraea abdita, Štramberk, lom Kotouč, šestičetný korál, svrchní jura, ze sbírky Lubomíra Martináska zakoupeno v r. 2009 Sphenopteris sp., Karviná, důl Gabriela, otisk části vějíře kapradiny, svrchní karbon, karvinské souvrství, z původního fondu bývalého muzea Novojicka Mytilus moravicus, Štramberk, podélně protažená miska mlže, svrchní jura, ze starých nezpracovaných sběrů přeřazených z muzea ve Štramberku, součástí sbírky od r. 2003 Cidaris remesi, Štramberk, radiálně souměrná schránka ježovky, svrchní jura, pojmenovaná po M. Remešovi, lékaři a významném moravském paleontologovi, původní fond bývalého muzea Novojicka Pygopyrina icaunensis, Štramberk, nesouměrná ježovka s bilaterálně souměrnou schránkou, svrchní jura, původní fond bývalého muzea Novojicka Actinastraea hexaphylloides, Příbor-Klokočov, šestičetný korál, silicifikovaný, svrchní křída, klokočovské vrstvy, frýdecké souvrství podslezské jednotky, daroval Lubomír Martinásek v r. 2005 Kalcit, Štramberk, nejčastějším krystalovým tvarem kalcitu je vedle základního klence skalenoedr (na snímku) a jejich spojky, z původního fondu bývalého muzea Novojicka Kalcit, Štramberk, lom Kotouč, nejznámějším a nejtypičtějším štramberským minerálem je kalcit, do sbírky zakoupen v r. 2008 od sběratele Lubomíra Martináska Těšínit, Bludovice, název podle Těšína, jeden z horninových typů hornin těšínitové asociace-HTA, HTA dokladují podmořskou vulkanickou činnost ve spodní křídě slezské jednotky, starý muzejní předmět Hvězdový kalcit, Janovice,zelené povlaky způsobuje minerál seladonit ze skupiny slíd, výskyt v kontextu hornin těšínitové asociace, ze  sbírky bývalého německého muzea Kravařska v Novém Jičíně Pazourek, Libhošť, pazourky s dalšími ledovcovými souvky dokumentují činnost pevninského ledovce na Novojičínsku v pleistocénu, ze sbírky P. J. Slavíčka, převedené z muzea ve Frenštátě p. R Echinocorys sp., Bílovec, za ledovcové souvky se považují také zkameněliny nalezené v ledovcových sedimentech, schránka ježovky v pazourku, z fondu bývalého německého městského muzea v Bílovci Lepidodendron veltheimi, Stará Ves u Bílovce, otisk kůry stromovité plavuně v drobách hradecko-kyjovického souvrství Nízkého Jeseníku, spodní karbon, z fondu bývalého něm. městského muzea v Bílovci Fungistraea cf. blaburensis, Štramberk, šestičetný korál, svrchní jura, negativní otisk korálového trsu, z původního fondu bývalého muzea Novojicka Stylina tubulifera, Štramberk, lom Kotouč, šestičetný korál, svrchní jura, masivní plokoidní korálový trs, sběr r. 2005, původní sbírkový fond štramberských fosílií se od r.2003 systematicky rozšiřuje Berriasella sp., Štramberk, amonit, schránka se zřetelným hustým žebrováním, svrchní jura, původní fond bývalého muzea Novojicka Purpuroidea subnodosa, Štramberk, masivní bukciniformní silnostěnná ulita plže (Gastropoda), svrchní jura, ze starých nezpracovaných sběrů přeřazených z muzea ve Štramberku, součástí sbírky od r. 2003 Eodromites grandis, Štramberk, krunýř kraba, krabi jsou nejcharakterističtější skupinou štramberských členovců, ze starých nezpracovaných sběrů přeřazených z muzea ve Štramberku, ve sbírce od r. 2003 Latomeandra fromenteli, Štramberk, lom Kotouč, šestičetný korál, svrchní jura, meandroidní koralit, zakoupeno od Lubomíra Martináska v r. 2009 Rhipidogyra costata, Štramberk, lom Kotouč, soliterní koralit, zakoupeno od L. Martináska v r. 2009, kolekce šestičetných korálů představuje největší a nejlépe zpracovanou sbírku tohoto typu v ČR Septaliphoria astieriana, Štramberk, ramenonožci s typickou bilaterální asymetrickou schránkou, ostrá radiální žebra, svrchní jura, ze sbírky Eduarda Chalupy ml. zakoupeno v r. 2005 Natrolit, Janovice, v minulosti v dutinách pikritu ojedinělé unikátní krystaly o délce až 12 cm, jinak jako celistvý horninový minerál, ze  sbírky bývalého německého muzea Kravařska v Novém Jičíně Pseudonautilus strambergensis, Štramberk, loděnka, schránka involutní, stlačená, hladká, svrchní jura, ze starých nezpracovaných sběrů přeřazených z muzea ve Štramberku, součástí sbírky od r. 2003 Těšínitický pyroxenit, Žilina (NJ), HTA jsou bazické až ultrabazické vyvřelé horniny, výskyt na severním a sz. úbočí Beskyd, největší plošné rozšíření v okolí Nového Jičína, vlastní sběr r. 2003 Lepidotes maximus, Štramberk, izolované zuby rybovitých obratlovců jsou ve štramberském vápenci velmi vzácné, svrchní jura, původní sbírkový fond bývalého muzea Novojicka Costidiscus recticostatus, Beskydy, amonit, vůdčí druh pro svrchní barrem, vyšší část hradišťských vrstev beskydské spodní křídy, původní sbírkový fond bývalého muzea Novojicka Depozitář podsbírky geologie, mineralogie, paleontologie Aland-granit, Bernartice nad Odrou, nejhojnější nordický krystalinický souvek v ledovcových sedimentech, zdrojová oblast Alandské souostroví, vlastní sběr r. 2004 Depozitář podsbírky geologie, mineralogie, paleontologie Depozitář podsbírky geologie, mineralogie, paleontologie Depozitář podsbírky geologie, mineralogie, paleontologie Glyphioceras sp., Klokočov, goniatit, prvohorní primitivní forma amonita, skulpturní jádro, spodní karbon, moravické souvrství, ze  sbírky bývalého německého muzea Kravařska v Novém Jičíně