16 - Uměleckého řemesla

  1. Sbírkalupa Loretánský poklad
    ÚzemíPraha, střední Evropa, zejména Augsburg, Vídeň.
    ObdobíPřevážnou většinu tvoří díla soudobá s historií stavby pražské Lorety, tedy ze 2. poloviny 17. a z 18. století, jsou zde však i díla ze 16. století, a zajímavý konvolut děl ze století devatenáctého a z počátku 20. století, spojených často s historií patronátního rodu Lobkowiczů, konkrétně od r. 1722 roudnické lobkowiczké knížecí větve. Pražská Loreta ve své stálé expozici v tzv. Nové klenotnici vystavuje část Loretánského pokladu. Vystavená díla jsou jen částí sbírky - byť částí nejcennější. V rámci každoročních sezónních výstav je vždy prezentováno několik nově restaurovaných, dosud nevystavovaných děl ze souboru Loretánského pokladu. Dnešní podoba klenotnice v patře ambitu je dílem moderních úprav na přelomu 50. a 60. let, s pozdějšími úpravami v 80. letech 20. století (expozice byla poprvé zpřístupněna r. 1962).
    PředmětyLORETÁNSKÝ POKLAD je unikátním souborem – historickou sbírkou, vytvářenou kontinuálně prakticky od samého založení patronátního poutního místa na Hradčanech r. 1626. Z písemných pramenů vyplývá, že již záhy po vystavení Santa Casy byly v kapli shromažďovány cennosti, votivní dary, tedy díla věnovaná poutníky a příznivci Panně Marii Loretánské, převážně zlatnická a klenotnická.. Podobně jako u jiných slavných poutních míst byly shromážděné cennosti ohroženy v průběhu věků zejména válečnými kontribucemi. I když od některých hrozeb byla pražská Loreta díky své výjimečnosti, ale i díky obratnému jednání kapucínů uchráněna, nevyhnuly se jí kontribuce na válku s Turky r. 1705. V období napoleonských válek byla z Loretánského pokladu odevzdána v letech 1796, 1809 a 1810 řada předmětů z drahých kovů, které byly poté roztaveny na mince. Tyto konfiskace samozřejmě znamenaly pro klenotnici velkou ztrátu, nicméně dodnes je zachováno více než 300 kusů cenných děl uměleckého řemesla a výtvarných umění. Přestože totalitní režim věnoval nemalé částky na instalaci pokladu, byla celistvost souboru paradoxně v 50. letech silně narušena. Podstatnou část inventáře Lorety (zejména unikátní textilie, nábytek i cenné obrazy) neoprávněně převzal do vlastnictví stát a následně ji rozmístil do depozitářů několika muzeí a státních památkových objektů. Díky nedůsledné písemné dokumentaci těchto přesunů byla po převratu jen velmi obtížně nalézána a restitučními nároky vymáhána díla pocházející z Loretánské klenotnice. Dnešní aktivity kapucínského řádu směřují ke znovuobnovení celistvosti sbírky a k souběžnému vědeckému zpracování pokladu ve smyslu synopse historických inventářů. Loretánský poklad, v rámci republiky srovnatelný s klenotnicí svatovítské katedrály, není sice po umělecké stránce tak různorodý, nicméně většina předmětů představuje špičkovou úroveň uměleckého řemesla ve zlatě a stříbře nevyčíslitelné ceny. Z nejcennějších děl sbírky jmenujme alespoň: Jistě nejproslulejší je tzv. Diamantová monstrance, zhotovená z odkazu Ludmily Evy Františky hraběnky Kolowratové ve vídeňských dvorských dílnách zlatníka Johanna B. Khünischbauera a klenotníka Mathiase Stegnera v letech 1696-99, zřejmě podle návrhu vídeňského architekta Johanna Bernarda Fischera von Erlach. Jediným pozdně středověkým dílem pokladu je stříbrný zlacený kalich datovaný na dříku k r. 1510. Není vyloučeno, že tento kalich, který daroval Loretě r. 1654 Kryštof Ferdinand Popel svobodný pán z Lobkowicz, pochází původně z pokladu svatovítského. K nejcennějším kusům souboru patří i domácí oltářík z ebenového dřeva se stříbrnou figurální skupinou Narození Páně z ruky zlatníka Abrahama Lottera mladšího doloženého v Augsburku v letech 1618 – 1625. Augsburské provenience je rovněž řada dalších stříbrnických prací pokladu – dvojice stolních svícnů ražená toutéž mistrovskou značkou AL, bohatě tepané mísy a talíře pocházející z dílen mistrů jako byli Jan Lautterer (miska s reliéfem Charitas), Balhtazar von Salis (miska s reliéfem ovoce) či Abraham Warmberger (vázy a lampy na věčné světlo). Mezi štědrými dárci loretánských cenností figurují i zástupci vysokého kléru. Pozoruhodnou prací je pacifikál (kříž s ostatky) z velkých broušených křišťálů, zdobený po obvodu českými granáty, dar pražského arcibiskupa Arnošta Vojtěcha kardinála z Harrachu. Z arcibiskupovy pozůstalosti přibyla Loretánskému pokladu později další cennost – mitra z bílého hedvábí, vyšitá zlatými nitěmi a zdobená diamanty, perlami a smaltem.
    Obor16 - Uměleckého řemesla
    Počet předmětů406
    Podsbírka obsahuje kulturní památky