24 - Prehistorie

  1. Sbírkalupa Sbírka Západočeského muzea v Plzni
    ÚzemíZápadní Čechy – především z území Plzeňského kraje.
    Obdobíbírka dokumentuje nejstarší dějiny od paleolitu po vznik českého státu, tj. zhruba období 40.000 př.n.l. až 1.000 našeho letopočtu. Výjimečně jsou zastoupeny i mladší předměty, které jsou součástí starších souborů. Archeologická sbírka vznikla společně se zřízením muzea v roce 1878, nejstarší dosud platné zápisy v inventárních knihách pochází z počátku minulého století. Sbírka narůstala vlastní výzkumnou činností i dary a již v roce 1909 obsahovala 309 nádob, 13 zlatých předmětů, 84 kamenných, 692 bronzových a 76 železných předmětů. V roce 1920 byla ze zámku Kozlu předána waldsteinská sbírka, která obsahovala 582 celých nebo doplnitelných nádob, 7 506 střepů, 11 zlatých předmětů, 589 bronzových, 603 kamenných, 74 železných, 205 hliněných, 113 kostěných, 2 předměty jantarové, 2 skleněné a další, celkem 10.367 ks předmětů. Archeologické sbírky se nadále rozrůstaly vlastní činností muzea, především systematickými výzkumy, jako např. mohylové pohřebiště v Plzni-Nové Hospodě, ve Vrhavči, Zeleném, hradišti Radná u Plané. Takto vytvořená sbírka byla ve své době jednou z nejlepších, protože byla vytvářena především výzkumy, které byly dokumentovány, takže přinášely plně vypovídající a plně hodnotný materiál, dokumentující vývoj pravěkého a slovanského osídlení západních Čech. Léta 1939-1945 jsou temnou stránkou dějin sbírky, v roce 1943 byly veškeré archeologické výzkumy zakázány a činnost se přenesla na zpracování a evidenci starších nálezů. Koncem roku 1944 a začátkem 1945 byly na Plzeň podniknuty nálety, které bohužel poznamenaly i budovu muzea. Tlaková vlna vzniklá při zásahu sousedního hotelu Continentál nejvíce postihla pravěké sbírky uložené v lapidáriu muzea. Po válce se do muzea vrátil V. Čtrnáct a spolu s J. Salákem se oba věnovali konzervaci materiálu a zpracování části Francovy sbírky. V roce 1956 získalo muzeum budovu františkánského kláštera a po stavebních úpravách tam byly prehistorické sbírky v roce 1957 přestěhovány ze suterénu muzea. Teprve po částečné adaptaci kláštera a díky mimořádnému vypětí zaměstnanců prehistorického oddělení M. Anderlové-Doubové a V. Čtrnácta, se dostalo sbírkovým předmětům prehistorického oddělení přijatelného uložení a možnosti se sbírkami pracovat.Prehistorické oddělení zahájilo svoji novou výzkumnou a odbornou činnost v roce 1974 příchodem Dary Soukupové-Baštové do muzea. Po mnoha letech byly znovu zahájeny rozsáhlejší práce v terénu. Intenzivními průzkumy v regionu celých západních Čech přinesly nárůst sbírek a rozšíření pramenné základny pro studium pravěkých dějin západních Čech. D. Baštová byla kurátorem sbírky do svého odchodu na nové pracoviště v Muzeu hlavního města Prahy v únoru 1993 a od března téhož roku ji zpravuje vedoucí oddělení Milan Metlička. Nový vedoucí musel již při svém nástupu během jednoho roku přestěhovat všechny archeologické sbírky, laboratoře a pracovny z budovy františkánského kláštera do náhradních prostor v ne zcela vyhovujících objektech mimo centrum Plzně. Současně byl pověřen prováděním záchranných archeologických výzkumů v rámci západních Čech. Zejména rozsáhlé plošné záchranné výzkumy přinesly vedle kvantitativního nárůstu i zhodnocení a zkvalitnění sbírkového fondu. Souběžně probíhá i laboratorní zpracovávání a evidence nových přírůstků.
    PředmětySbírka obsahuje veškerý archeologický materiál, nepočetněji je zastoupena zlomková keramika, mazanice, zvířecí kosti, keramické nádoby, štípaná a broušená industrie, bronzové a železné šperky, zbraně, výrobní nástroje a kování. V menší míře předměty z kostí (šídla, hřebeny, zdobené kosti), jantaru (perly, korály), skla (korálky, náramky), stříbra (šperky- ozdoby), švartny (náramky, přesleny), kamene (drtidla, drtiče, přesleny), zlata (šperky), zubovina, struska, kůže, keramické přesleny a plastiky, bronzové nádoby či jejich části a zuhelnatělé zbytky dřev. Většina inventárních čísel obsahuje více předmětů (jedná se zejména o střepový materiál, mazanici a zvířecí kosti), takže sbírka zahrnuje více jak 300.000 ks sbírkových předmětů.Sbírka pravěké archeologie Západočeského muzea v Plzni
    Obor24 - Další
    Datum zápisu do CES13.09.2001
    Počet předmětů135951
      uložení kovových předmětů uložení zlomkové keramiky P 096.165_Plzeň-Bukovec, keramická amfora,doba laténská (40-0 př.n.l.) P 096.169_Plzeň-Bukovec, bronzový náramek, doba laténská (40-0 př.n.l.) P 000.366_Milínov,protáhlá keramická nádoba,chamská kultura (3.350-2.800 př.n.l.) P 000.762_Plzeň, keramický hrneček,oba stěhování národů (400-560 n.l.) P 008.432_Plzeň, Jíkalka, bronzový štít, mohylová kultura (1.650-1.250 př.n.l.) P 008.519_Bušovice, bronzová terčovitá jehlice, mladší doba bronzová (1.250-950 př.n.l.) P 008.925_Meclov, litý bronzový turban,halštatská mohylová kultura (800-560 př.n.l.) P 008.927_Radobyčice, keramická miska,mladší doba římská (200-400 n.l.) P 009.085_Vejprnice, švartnový přeslen,doba laténská (40-0 př.n.l.) P 015.118_Jarov_bronzový meč, halštatská mohylová kultura (800-560 př.n.l.) P 014.768_Vochov, keramická lžíce, kultura s vypíchanou keramikou (5.000-4.500 př.n.l.) P 008.258_Skašov, bronzová spirálovitá spona, mladší doba bronzová (1.250-950 př.n.l.) P 012.400_Milínov, parohový sekeromlat, chamská kultura (3.350-2.800 př.n.l.) P 015.085_Tlučná, keramická mísovitá nádoba zdobená svastikou, starší doba římská (0-200 n.l.) P 016.097_Nynice, keramická nádoba zdobená girlandami, pozdní doba bronzová (950-800 př.n.l.) P 016.184_Nynice, hliněná plastika koně, halštatská mohylová kultura (800-560 př.n.l.) P 016.711_Plzeň,keramická mísovitá nádoba,mladší doba římská (200-400 n.l.) P 017.499_Radobyčice, keramická mísovitá nádoba, kultura časného eneolitu (4.500-3.800 př.n.l.) P 017.588-017.597_Řesanice, deset jantarových korálků, střední doba hradištní (850-950 n.l.) P 020.840_Bzí, dvojkónický keramický přeslen,chamská kultura (3.350-2.800 př.n.l.) P 027.521_Miřkov, keramická amforka,kultura kulovitých amfor (3.350-2.800 př.n.l.) P 032.635_Plzeň-Radčice,keramická zoomorfní nádoba,halštatská mohylová kultura (800-560 př.n.l.) P 045.279_Meclov, keramická miska,staromohylový horizont (2.200-1.650 př.n.l.) P 056.052_Dobřany, keramická zásobnice,mladší doba bronzová (1.250-950 př.n.l.) P 074.218_Svržno, Černý vrch, bronzová sekera, pozdní doba bronzová (950-800 př.n.l.) P 087.872_Oplot, zlomek skleněného náramku,doba laténská (40-0 př.n.l.) P 087.878_Chotěšov, bronzová spona,mladší doba římská (200-400 n.l.) uložení keramických nádob uložení kovových předmětů uložení zlomkové keramiky P 000.038_Všekary, keramický džbánek,českofalcká mohylová kultura (1.650-1.250 př.n.l.) P 000.697_Dyšina, náhrdelník z bronzových kroužků, halštatská mohylová kultura (800-560 př.n.l.) P 000.778_Plzeň-Radčice, keramická amfora, kultura časného eneolitu (4.500-3.800 př.n.l.) P 001.307_Kralovice, železný meč,pozdní doba halštatská až časná doba laténská (560-40 př.n.l.) P 004.623_Zelené,bronzová sekera, českofalcká mohylová kultura (1.650-1.250 př.n.l.) P 029.975_Plzeň-Radčice, keramická amfora,halštatská mohylová kultura (800-560 př.n.l.) P 032.947_Plzeň, keramická pražnice,starší doba hradištní (700-850 n.l.) P 062.959_Kříženec, kamenný sekeromlat, kultura starého eneolitu (3.800-3.350 př.n.l.) P 086.680_Vochov, keramická zásobnice,staší doba hradištní (700-850 n.l.) P 041.819_Bezemín, keramická dvojkónická nádoba,střední doba hradištní (850-950 n.l.) P 067.200 Přehýšov, listovitý hrot, szeletién (40.000 př.n.l.) P 000.923_Šťáhlavice, 15 keramických korálků, kultura s vypíchanou keramikou P 001.525_Šťáhlavice,keramická bombovitá nádoba,kultura s lineární keramikou P 005.855_Dýšina,koflíkovitá keramická nádoba ,českofalcká mohylová kultura P 008.261_Zelené,bronzový sekeromlat s čepcem, českofalcká mohylová kultura P 008.626_Dýšina, zlatý kotouč s tepanou výzdobou,českofalcká mohylová kultura P 008.943_Ves Touškov, bronzový sekeromlat křtěnovského typu, staromohylový horizont P 014.697_Červený Hrádek, bronzový turban,pozdní doba halštatská až časná doba laténská P 017.401_Litice u Plzně, hliněná plastika kachničky, halštatská mohylová kultura P 032.955_Plzeň-Radčice, zlatá loďkovitá náušnice, pozdní doba halštatská až časná doba laténská P 087.836_Plzeň-Křimice, antropomorfní hliněná plastika, kultura s lineární keramikou P 087.881_Hradec u Stoda,náhrdelník ze skleněných a jantarových perel, starší doba hradištní P 001.309_Kralovice,  bronzová spona s ptačí hlavou, pozdní doba halštatská až časná doba laténská (560-40 př.n.l.) P 011.270_Dýšina, torzo jha potaženého kůží a zdobeného bronzovými cvočky, halštatská mohylová kultura (800-560 př.n.l.) P 004.955_Plzeň-Radčice, bronzové stříbrem plátované záušnice, střední doba hradištní P 008.404_Kralovice, kamenný sekeromlat s fasetovanými hranami, kultura se šňůrovou keramikou P 008.922_Dobřany, bronzová situla,pozdní doba halštatská až časná doba laténská P 009.168_Kyšice u Plzně, bronzová maskovitá spona,pozdní doba halštatská až časná doba laténská P 014.875-a_Plzeň-Nová Hospoda_bronzový terčíkový náhrdelník,českofalcká mohylová kultura P 024.716_Plzeň-Křimice, kulovitá keramická nádoba ,kultura s lineární keramikou P 057.944_Podražnice,bronzový nůž s prolamovanou rukojetí, českofalcká mohylová kultura P 087.840_Plzeň-Křimice, torzo nádoby s rösenským dvojvpichem, kultura s vypíchanou keramikou P 6.869_Vochov, hliněná antropomorfní plastika ženy, kultura s vypíchanou keramikou (5.000-4.500 př.n.l.) P 008.690_Dýšina-Nová Huť, bronzová maskovitá spona,pozdní doba halštatská až časná doba laténská (560-40 př.n.l.) P 082.500_Plzeň-Roudná, importovaný severoitalský kylix, pozdní doba halštatská až časná doba laténská (560-40 př.n.l.) ÚzemíNejvětší část materiálu pochází z Palearktické oblasti, z toho nejvíce ze střední Evropy, především z Česka a Slovenska; největší procento pak z regionu severní Moravy. Mimo to je dokladován materiál z celého světa, malá procenta z různých řádů hmyzu pochází z orientální, etiopské a australské oblasti, také z jižní Ameriky. ObdobíNejstarší doklady pochází z 19. století, většina sběrů pak z průběhu 20. století do současnosti. Základem sbírky jsou centrální sbírky brouků (Coleoptera) a motýlů (Lepidoptera). U brouků se jedná o konfiskáty z poválečné doby a o sbírky ucelené nebo dílčí, pocházející např. od P. Pekarského, R. Wawerky, J. Kostelníka, O. Marka, M. Rešky, S. Laibnera, P. Laštovky, K. Majera, J. Vondřejce, E. Hudečka a P. Štourače. U motýlů se jedná především o ucelenou sbírku A. Rudolfa a o rozsáhlé sbírkové materiály od J. Tajduše, P. Pekarského, J. Pijáčka, L. Stiovy a dalších. Z jiných řádů hmyzu jsou také zastoupeny ploštice (Heteroptera) a rovnokřídlí (Orthoptera) především od B. Dobšíka, vážky (Odonata) z regionálních sběrů a sběrů L. Stiovy, blanokřídlí (Hymenoptera) a dvoukřídlí (Diptera) od J. Čepeláka, P. Laštovky a M. Staňka. Součástí entomologické podsbírky jsou také další materiály bezobratlých – měkkýši (Mollusca) od S. Máchy, také chvostoskoci (Collembola) a blechy (Siphonaptera). Správci sbírky byli A. Rudolf v 50. letech 20. století, L. Kempný v letech 1963–1974, Z. Prymus v letech 1975–1980, M. Foral v letech 1982–1992 a J. Vávra v letech 1993–2024. Sbírka byla od 50. let 20. století průběžně prezentována návštěvníkům formou různých typů výstav a expozic. PředmětyVětšina dokladových exemplářů sbírky Ostravského muzea je tvořena převážně zástupci řádu brouků (Coleoptera) a motýlů (Lepidoptera), a to přibližně z 80 % všech depozitních exemplářů. Ostatní řády hmyzu a bezobratlých jsou tvořeny mnohem menším počtem dokladů. Jedná se o zástupce řádů blanokřídlých (Hymenoptera), dvoukřídlých (Diptera), ploštic (Heteroptera), rovnokřídlých (Orthoptera), vážek (Odonata), švábů (Blattodea), kudlanek (Mantodea), pošvatek (Plecoptera), síťokřídlých (Neuroptera), srpic (Mecoptera), chrostíků (Trichoptera) a také měkkýšů (Mollusca), chvostoskoků (Collembola) a blech (Siphonaptera). Drtivá většina materiálu je preparována na sucho, pouze malá část materiálu je uložena v konzervačních tekutinách (líh aj.) nebo jako mikroskopické preparáty (Collembola, Siphonaptera). Z nejvýznamnějších exemplářů je možno uvést typový materiál, podle kterého byly druhy popsány. U holotypů se jedná o 5 druhů brouků z čeledi drabčíkovitých (Staphylinidae), u paratypů o 15 druhů brouků z čeledí Staphylinidae, Leiodidae a Scarabaeidae a 3 druhů dvoukřídlých (Diptera). Dále sbírka obsahuje 10 exemplářů dnes již vyhynulého poddruhu motýla jasoně červenookého (Parnassius apollo strambergensis) a také unikátní dokladovou sbírku mezidruhového křížení vřetenušek (Lepidoptera) od J. Pijáčka. Sbírku tvoří přibližně 200 000 exemplářů bezobratlých. Obor7 - Entomologická Datum zápisu do CES26.07.2002 Počet předmětů339