20 - Negativy a diapozitivy

  1. Sbírkalupa Langhans Archiv Praha
    ÚzemíČeská republika
    Období1885 - 1948Jan Langhans (nar. 1851) vystudoval potravinářskou chemii, jeho osobní zájem vÅ¡ak směřoval k fotografii. V roce 1876 si otevřel první, velmi skromný ateliér v Jindřichově Hradci, o čtyři roky později, v roce 1880, se přestěhoval do Prahy. Ve Vodičkově ulici založil portrétní studio, které se záhy stalo největším fotografickým závodem v Čechách. Ateliér Langhans byl proslulý zaváděním technických novinek do praxe, dokonalým řemeslným a výtvarným zpracováním, a na svou dobu výrazným marketingem. Jan Langhans byl předsedou Českého fotografického spolku, zúčastÅoval se národních i mezinárodních výstav, byl nositelem řady ocenění a řádů (např. perského šáha a anglického krále). V roce 1919 předal vedení Ateliéru Langhans své dceři a jejímu manželovi. Zemřel v roce 1928. Koncem 30. let 20. století pak převzal vedení ateliéru vnuk Jana Langhanse, Viktor Meisner ml. V roce 1948 byl Ateliér Langhans znárodněn.VeÅ¡keré negativy portrétovaných osob byly uchovávány a katalogizovány ve firemnímarchivu. Po desetiletí si tak mohli zákazníci nechat udělat fotografie nejen sebe samých, ale isvých předků. Na základě tohoto pečlivého archivování čítal Ateliér Langhans krátce předdruhou světovou válkou 1,5-2 milióny negativů, převážně skleněných desek.Od založení ateliéru v roce 1880 až po jeho likvidaci po roce 1948 byly z obrovskéhofiremního archivu negativů pečlivě vyčleÅovány portréty významných lidí. Tento výběrportrétů Langhans nazval Galerie osobností. Tak vznikl jedinečný archiv, rozdělený doskupin podle profesí portrétovaných: herci a pěvci, politici, spisovatelé, soudci apodnikatelé, výtvarníci, hudebníci, vědci, cizinci v Čechách. Tato sbírka byla chloubouateliéru a zároveÅ rozsáhlým svědectvím o elitě národa.Soubor negativů Langhansova ateliéru byl největším fotografickým archivem té doby. Po komunistickém převratu v únoru 1948 vstoupila v platnost vyhláška o socializaci služeb, pod kterou spadlo i znárodnění Ateliéru Langhans. Dům ve Vodičkově ulici 37 v Praze včetně zařízení studia přeÅ¡el pod správu státu, respektive jeho Komunálního podniku (později Družstvo Fotografia). Nejvýraznější ztrátou s dopadem na kulturní hodnotu je fyzická likvidace obrovského firemního archivu skleněných desek. V zimě 1951/52 byly veÅ¡keré skleněné desky naloženy nejprve na kolečka, z nich poté na ulici naházeny na připravené nákladní vozy a vyvezeny na skládku v Kyjích u Prahy. Portréty známých i neznámých osob, včetně portrétů významných mužů a žen, se v krátkosti proměnily v tuny skleněných střepů.Po změně politického systému v tehdejším Československu („Sametová" revoluce, listopad 1989) doÅ¡lo k restitucím, k navracení částí majetku původním majitelům nebo jejich dědicům. Tímto způsobem se vrátil i dům ve Vodičkově ulici v Praze potomkům Jana Langhanse, rodině Meisnerů-Wismerů.Při rekonstrukci domu byly v letech 1998 a 2000 stavebními dělníky objeveny dvě skříně s více než 9 tisíci skleněnými negativy Galerie osobností. Nalezené krabice, větÅ¡inou velikosti 18 x 24 cm, byly označeny systémem římských a arabských číslic a nadepsány jmény osob, jejichž portréty do nich byly uloženy. Římské číslice označují profesní skupiny, arabské očíslování značí počet krabic v jednotlivých kategoriích. Právě přesný systém popisu krabic názorně dokazuje rozsáhlost nálezu, a zároveÅ dává nahlédnout i do rozsahu ztrát, které Galerie osobností utrpěla. Chybějící krabice neomylně dokládají neúplnost archivu. První část pozitivů, které z originálních negativů zhotovil fotograf Ivan Lutterer (1954 -2001), byla představena za velkého zájmu veřejnosti v roce 2000 na výstavě v pražském Rudolfinu.Přes svou neúplnost je znovuobjevený Langhansův archiv unikátní. Na tisících tváří se obráží podoba a výraz portrétovaných, stejně tak jako minulá doba se svými vnějšími znaky, módou a způsobem fotografického snímání. Galerie osobností vypovídá ale i o Praze jako významné evropské křižovatce té doby. V nalezeném archivu se mísí portréty Čechů, jejichž působnost často přesahovala hranice země, a cizinců, kteří zde žili, pracovali nebo sem přijížděli. Tím sbírka přirozeným způsobem dokládá někdejší význam české země pro Evropu a stává se zajímavým svědectvím v poznávání vlastní minulosti.Na základě historického a symbolického významu nalezeného archivu byla z iniciativy dědiců, rodiny Meisner - Wismer, založena Nadace Langhans Praha (2003). Jejím úkolem je jí svěřený archiv negativů ochraÅovat, zpracovávat, restaurovat a postupně zpřístupÅovat veřejnosti.Komunistická zvůle se pokusila zničit historickou paměť národa - portréty jeho elity. Náhodný nález Langhansovy Galerie osobností je obnovením historické kontinuity a důležitým krokem jejího potvrzení. Vložením negativů do Nadace Langhans Praha zůstává archiv zachován ve své komplexnosti i pro další generace.
    PředmětySkleněné negativy různých velikostí, převážně 18x24 cm a 16x21 cm. Celkový počet: 9000 položek (devět tisíc).
    Obor20 - Negativy a diapozitivy
    Počet předmětů9000