24 - Sbírkový fond Moravský kras

  1. Sbírkalupa Sbírka Muzea Blansko
    ÚzemíGeograficky pokrývá fond podsbírky především území CHKO Moravský kras, blízké okolí Blanska, ve sporadické míře i Svrateckou hornatinu, nekrasovou část Drahanské vrchoviny a okolí Brna. V rámci Moravské ho krasu je nejčetnějším územním zdrojem jeho střední část okolo Rudické plošiny. To platí pro naturfakty, jichž je ve fondu většina. Artefakty a technické marginálie (kopací nástroje apod.) jsou vázány na speleologický výzkum, opět převážně v Moravském krasu, ale i jinde (Český kras, zahraničí).
    ObdobíČasově artefakty a technika pokrývají především období výzkumu jeskyní a krasové přírody v letech 1920 – 1990 a jsou úzce svázány s tehdejšími objevy. Mají také vazbu na fondy podsbírky D a SP, s nimiž často přímo souvisí. Některé konkrétní položky pak dokumentují hornickou činnost v oblasti střední části Moravského krasu v devatenáctém a na počátku dvacátého století. Naturfakty (přírodniny) pokrývají geologická období: éra prvohory - devon, karbon, druhohory – jura, křída, vzácněji třetihory – miocén, čtvrtohory – pleistocén (sintry, sedimenty, nově přibudou kosti) a holocén (jeskynní výplně, krasové jevy).
    PředmětySbírkový fond současné podsbírky Moravský kras byl vytvářen od počátku 70. let 20.století.Ve správě podsbírky se vystřídali: p. Stařecká, 80. letech Dr. Lenka Polová, od r. 1988 nemělo muzeum samostatného přírodovědného pracovníka, který by se mohl zaměřit na Moravský kras. Podsbírku spravova pan Jan Škapík, později kurátor – historik Mgr. Milan Koudelka. Od 3. 4. 2017 je spravována současným kurátorem – přírodovědcem, Mgr. Vlastislavem Káňou. Část sbírky je zapůjčena Obecnímu úřadu v Rudici pro tamější expozici speleologie a geologie umístěnou ve větrném mlýně (Muzeum "Větřák"), reprezentativní a "highlightové" předměty (skafandr z výzkumů v Macoše apod.) jsou součástí expozice Muzea Blanenska "Objevitelé Moravského krasu". Pro expoziční využití je počítáno i s dalšími, zejména zoologickými (dermoplasty), paleontologickými a geologickými položkami.
    Oborově fond podsbírky Moravský kras obsahuje nyní především geologický, mineralogický a paleontologický materiál, typický pro krajinu Moravského krasu, historické dermoplasty, modely, jeskyňářské vybavení, techniku a technická marginalia. Jsou zde zastoupeny početné křemenné geody (převážně z území Rudické plošiny), různé typy sintrů (např. krystalické, bradavcovité, hráškové, keříčkové, broušené, sintrové záclony atd.), vápenců (křtinský, lažánecký, josefovský, vilémovický, hádsko-říčský), rohovce, železné rudy, stalagmity, stalaktity a stalagnáty (většinou ale menších rozměrů), jurské fosílie otisky (např. amonitů), tzv.olomučanské koblížky atd. Fond podsbírky je tedy do značné míry heterogenní a zasluhuje doplnění. K 31. 10. 2017 obsahoval sbírkový fond podsbírky Moravský kras celkem 574 inventárních čísel sbírkových předmětů.
    Obor24 - Další
    Počet předmětů606
      Polovina tenkostěnné geody Úlomek laminovaného krystalického sintru s naleštěnou ploškou Uložení podsbírky Moravský kras Uložení podsbírky Moravský kras Uložení podsbírky Moravský kras Medově zabarvená křemenná geoda Část křemenné geody s drobnými krystaly křemene Část křemenné geody s drobnými krystaly křemene Část křemenné geody nepravidelného tvaru Úlomek křemenné geody Agregát krystalického sintru Otisk amonita v jurských vápencích Krápníkový útvar – stalagmit Hůlkovitý stalagmit se zbytky podlahové sintrové desky Deska podlahového sintru s kuželovými stalagmity Rozpůlená broušená geoda Polovina geody, v dutině krystaly ditrigonálně trapezoederického křišťálu Polovina broušené geody Polovina geody, v dutině drobné krystaly bezbarvého křemene Polovina geody, v dutině krystaly křemene Polovina tenkostěnné geody Vycpaná potáplice malá Výřez ze smrku ztepilého ze Suchého žlebu Maska k neoprenové potápěčské soupravě z NDR Karbidová lampa. Spodní část smaltovaná, vršek z pozinkovaného plech Hornická přílba z šedomodrého plastu Laminátová hornická přílba Železná, stříbrně natřená karbidová lampa