Předměty | Podsbírka M (doprava, zdroje energie, samochodné stroje)Podsbírka M patří sice co do počtu sbírkových předmětů k menším podsbírkám, neboť obsahuje necelých 150 kusů, ale vzhledem k rozměrnosti strojů patří co do požadavku na prostor, na konzervaci apod. k nejrozsáhlejším a nejproblematičtějším sbírkovým skupinám. Vnitřně se člení na několik skupin předmětů. Jedná se jednak o dopravní prostředky ruční, různými kárkami, kolečky a vozíky v počtu cca jedné desítky počínaje, přes potažní představované několika desítkami různých typů vozů a saní, až po traktorový valník. Ruční dopravní prostředky pocházejí z první poloviny 20. století a představují většinou výrobky místních kolářských dílen. Obdobně tomu je i u saní a vozů, valník již pochází z období 50. let. Skupina zdrojů energie je strukturována ještě bohatěji. Patří sem žentoury - zařízení na převod svalové síly zvířat v počtu čtyř kusů z konce 19. a první třetiny 20. století a dále motory parní, kde vedle tří parních lokomobil z počátku 20. století je i jediná parní orební souprava v ČR z téže doby prohlášená za technickou památku. Jediným zástupcem jsou zastoupeny vodní turbíny - jedná se o Francisovu turbínu z meziválečného období. Ostatní vodní motory representované mlýnskými složeními je nutno hledat v podsbírce P (potravinářství). Naopak velmi bohatá je kolekce stabilních spalovacích motorů. Jedná se o jednu z největších českých sbírek stabilních motorů. která časově zahrnuje období první poloviny 20.století. Časový rozsah souboru českých a zahraničních traktorů spadá do rozmezí 20. až 70.let, tento soubor je jednou z největších světových sbírek traktorů. Jedná se o traktory jak z meziválečného, tak i poválečného období. Sem patří také motorové pluhy Excelsior a Praga z 20. let, ale i universální podvozek PkUs ze 60. let. Přibližně desítku kusů má sbírková kolekce elektromotorů časově se vztahující k meziválečnému a těsně poválečnému období. K těmto originálům strojů patří ještě malá skupinka cca desíti modelů těchto strojů obsahující ruční vozíky, dva vozy, žentour, tři parní lokomobily a kombajn. Jedná se jednak o výukové modely ze zemědělských škol získané v poválečném období a jednak o modely (parní oračky) zhotovené již pro muzejní sbírky. Technická úroveň modelů je velmi různorodá.Podsbírka M vznikala postupně a patří k nejmladším podsbírkám, což je dáno historickým -mládím- většiny strojů i skutečností, že se jednalo o jedny z nejnákladnějších strojů, které nikdo nechtěl do muzea předat a muzeum na jejich koupi nemělo peníze. Několik ručních dopravních prostředků bylo získáno již v meziválečném období. Tehdy byly získány i první vozy a potažní sáně .Jejich naprostá většina však byla získána až v průběhu 70. let v souvislosti s výzkumnou činností muzea. Z tohoto období pocházejí i sběry žentourů. Stabilní motory, traktory, elektromotory a parní stroje se začaly sbírat až v šedesátých letech a základ kolekce je až z následujících desetiletí. To platí zejména o traktorech, jejichž většina byla získána ve dvou vlnách v 80. a v 90. letech. Rovněž sbírka stabilních motorů se jedním velkým nákupem v 90. letech více jak zdvojnásobila. Samochodné stroje byly sbírány až od 80. let. Podsbírka M byla po desetiletí součástí podsbírky R (rostlinná výroba). K jejímu vyčlenění došlo až s nástupem nového mechanizátora ing. Pavla Mullera na počátku 70. let. Rozvoj této podsbírky je spojen se jménem ing. J. Ptáčka, jenž v 80. letech tuto podsbírku výrazně rozšířil. Po jeho odchodu do důchodu v první polovině 90. let nastoupil jako kurátor této podsbírky ing. V. Michálek, který se zaměřil na systematické vyhledávání chybějících typů strojů. V budoucnu je nutné se zaměřit nejenom na dohledávání chybějících typů strojů v terénu, ale i na nahrazování některých strojů, které jsou v takovém stavu, že je nelze již restaurovat, stroji, které lze uvést do provozuschopného stavu. Pro rozměrné samohybné stroje je nutné zvolit vhodnou formu dokumentace. Nezbytné je zejména obnovit růst kolekce modelů zemědělských strojů patřičné technické úrovně.
|
---|