| Předměty | Podsbírka E (vybavení domácnosti, aktivity volného času)Podsbírka E obsahuje více jak jedenáct set sbírkových předmětů. Tvoří ji několik podskupin předmětů, pro něž je společné jejich užívání v domácnostech venkovských vrstev či souvislost s trávením volného času. Tato podsbírka se nejvíce přibližuje sbírkovému fondu etnografických muzeí. Současně se však od nich v mnoha směrech liší. Nejvýznamnější co do počtu je skupina nádob, nádobí a dalšího vybavení kuchyně (celkem čítá přes dvě stovky předmětů), a co do skladby obsahuje nejrůznější nádoby používané jak k uchovávání potravin v domácnosti, tak i k přípravě pokrmů - tj. různé hrnce, díže, ošatky, slaměné nádoby, vědra, mísy, pekáče, formy na bábovky, talíře apod. ale i příbory a náčiní používané při vaření jako nože, vidlice, struhadla, cedníky aj. a konečně různé kuchyňské strojky pražičkami kávy a mlýnky na strouhanku či koření počínaje a kuchyňským robotem konče. Doplňkový materiál této skupiny obsahuje i podsbírka Z skupina mlékařství, kde jsou uloženy nádoby na mléko, případně podsbírka P, kde se nacházejí v řeznictví formy na paštiky, hrnce na sádlo, naběračky, vidlice apod. Další významnou skupinu čítající zhruba čtyřicet kusů tvoří nábytek a bytové doplňky. Vedle skříní, truhel, stolů, postelí či židlí, zde lze najít i různé poličky,kazety a schránky. Tuto část podsbírky E doplňuje soubor cca desítky kusů lidového nábytku dlouhodobě zapůjčené Městským muzeem Chrást u Chrudimi. Další část podsbírky tvoří oděvy, jejich součásti a oděvní doplňky v úhrnném počtu více jak sto kusů. Ostatní části podsbírky jsou co do rozsahu podstatně skromnější. Větší soubor tvoří pomůcky k praní a žehlení prádla. Další představují kolekce hygienického zařízení jako lavory, vany, nočníky, hřebeny, kartáče apod., dále soubor svítidel, otopných zařízení a pomůcek k nim. Menší podskupinu tvoří předměty spojené s trávením volného času. Zde je možno nalézt hudební nástroje či hračky. Do podsbírky E byla volně začleněna i kolekce sádrových bust a dalších sochařských děl v počtu do dvou desítek kusů převážně se vztahující k významným zemědělským osobnostem. Mezi nimi lze nalézt i busty státníků. Nejstarší část této podsbírky pochází ze sběrů Národopisného muzea, které zemědělské muzeum ve dvacátých letech odkoupilo od Národopisné společnosti. Jednalo se především o vybavení domácností jako různé slaměné nádoby, džbánky apod. Pravděpodobně řada z nich pocházela již z Národopisné výstavy. Část předmětů získalo NZM i z muzejním sběrem Kazimourových Muzejních odborů agrárního dorostu. Jelikož těsně po druhé světové válce byly inventární knihy zjednodušeny a přepsány, přičemž ne vždy byl poznamenán původ předmětů u mnoha předmětů již nejsme dnes schopni jejich původ určit. Předměty podsbírky E byly průběžně sbírány vedle zemědělské výrobě sloužících předmětů po celé meziválečné období. Sbírkové oddělení Život zemědělce, jak se tehdy podsbírka E nazývala se dlouhodobě ocitlo na pokraji zájmu pracovníků NZM. Poslední větší přírůstky do této podsbírky byly spojeny se Slovanskou zemědělskou výstavou v Praze roku 1948 a poté po dlouhá desetiletí přibývaly jen ojedinělé přírůstky. Větší přírůstky v této podsbírce jsou spojeny až s posledními deseti lety, kdy se sbírka zejména zásluhou změny koncepčního přístupu rozrostla o řadu předmětů z vybavení domácnosti včetně nábytku z období od počátku 20. století, tedy období, které je na pokraji zájmu etnografů. V meziválečném období nebyla tato skupina sbírek samostatně vyčleněna a spravovali jí tehdejší kustodi ing. A. Macha a ing. F. Šach. V 50. letech se stal kurátorem sbírky dr. Vratislav Šmelhaus, který ji spravoval až do své smrti počátkem 80. let. Tehdy ho nahradil dr. J. Rychlík, jehož počátkem 90. let vystřídal dr. A. Kubačák. Od druhé poloviny 90. let spravuje tuto podsbírku její současný kurátor dr. Pavel Novák. Prioritou podsbírky E do budoucna je dokumentace základních trendů životního stylu venkovských vrstev tak, aby vynikla jeho modifikace vlivem změn přírodního, hospodářského, sociálního i kulturního prostředí. Znamená to se zaměřit zejména na mladší období, kdy docházelo pod vlivem urbanizace a vedle toho i kolektivizace k zásadním změnám v životě venkova a dále se soustředit na dokumentaci aktivit volného času, jež jsou dlouhodobě podceňovány.
|
|---|
Sbírka Národního zemědělského muzea Praha
