24 - Zemědělství a umění (fond Obrazy, Numizmatika, Chotkové (O)

Sbírka	Sbírka Národního zemědělského muzea Praha
Předměty	Podsbírka O (obrazárna)Podsbírka O obsahuje přibližně 1635 sbírkových předmětů. Tvoří ji několik podskupin předmětů, pro něž je společné, že se jedná o výtvarné dílo. Podsbírka obsahuje malby i kresby zhotovené řadou technik. S určitými výjimkami z doby vzniku tuto podsbírku sjednocuje její námět - blíže či šířeji se dotýká venkova, zemědělství a dalších témat typických pro venkovský prostor. Základy sbírky byly položeny ve druhé polovině 30. let, kdy zemědělské muzeum dostalo darem od Agrární strany tzv. Šrobárovu sbírku. Ta ji získala jako bankovní záruku za dluhy bývalého ministra pro Slovensko Vavro Šrobára, který část sbírky koupil od knížete Furstenberka. Tato sbírka čítá 155 obrazů. Jedná se zpravidla o olejomalby na plátně, méně na dřevě, tvrzeném papíru či plechu. Tato Šrobárova sbírka zčásti vybočuje ze zemědělsky tématicky zaměřených obrazů. Týká se totiž i námětů volněji svázaných s problematikou venkova. Jsou zde nečetná vyobrazení měst zobrazující především lidské typy stejně jako několik portrétů. Poměrně hojně jsou zde zastoupeni angličtí, nizozemští a francouzští autoři, jejichž dílo umožňuje srovnávat poměry v těchto zemích s českými zeměmi. Sbírka obsahuje i několik velmi zdařilých kopií obrazů slavných autorů. Co do umělecko-historického hodnocení představuje Šrobárova sbírka nejcennější část podsbírky O. Tuto část podsbírky volně doplňuje dvanáct portrétních olejomaleb presidentů Vlasteneckohospodářské společnosti a později Zemědělské rady pro Čechy, jež muzeu darovala před svým vynuceným zánikem během německé okupace Zemědělská rada. Skupina rozměrných maleb se později rozrůstala již jen sporadicky Počátkem 50. let muzeum získalo cyklus 12 měsíců od A. Zahela, později již jen několik jednotlivých obrazů, obvykle s budovatelskou tématikou. Mnohem rozsáhlejší část podsbírky E tvoří etnografické kresby. I když co do kunsthistorické hodnoty jsou se Šrobárovou sbírkou jen stěží srovnatelné, po dokumentární stránce ji dalece předčí. V podsbírce O se jich nachází více jak devět set. Tyto kresby pocházejí od několika autorů. Prvním a zřejmě nejvýznamnějším je Julius Špirhanzl Ďuriš.V meziválečných letech, i v letech po druhé světové válce vytvořil početnou kolekci kreseb jihočeských chalup. Většinu představují perovky, menšinu pak akvarely. Část náčrtů případně některé další kresby obsahuje autorův osobní fond ve Sbírce písemných dokladů NZM. Špirhanzlovy kresby muzeum získalo postupně v průběhu 30. až 50. let. Další část etnografických z části kolorovaných kreseb vytvořil V. Šebele. Byly nakresleny v meziválečném období a vztahují se především k Písecku. Vedle zemědělských usedlostí se jedná i o některé jiné venkovské stavby včetně sakrálních a o několik interiérů. NZM tuto sbírku získalo v roce 1947 a několik jednotlivostí i v 70. letech. Třetím významným autorem etnografických kreseb je V.Beneš. Kreslil opět chalupy, na Vysočině i jinde. Vznikly opět v meziválečném období a muzeum je získalo opět v průběhu 30. let. Kresby kapliček J. Gruse koupilo NZM v roce 1971. Součástí podsbírky O je ještě několik menších souborů etnografických kreseb získaných obvykle do 50. let. Poté nastala dlouholetá pauza. Další etnografické kresby, tentokrát ovšem zhotovené přímo na zakázku NZM se dostaly do sbírek muzea až v roce 2000-01.S etnografickými kresbami volně souvisí co do počtu pouze několik desítek kusů obnášející skupinka reprodukcí rytin a litografií zobrazující českou krajinu, venkov i města z 18. a zejména z 19. století, které muzeum kupovalo v průběhu 60-70. let postupně po antikvariátech. Menší kolekci čítající přes 170 kusů tvoří litografie českých krojů z druhé poloviny 19. století, jíž muzeum získalo v meziválečném období. Uceleným souborem je i Riedingerova Vysoká škola jezdecká z 19. století muzeem zakoupená v 50. letech. Doplňkovým pramenem k etnografickým kresbám jsou nečetné litografie uložené v SPD a rozsáhlý soubor fotografií zobrazující český venkov v jeho bohatých proměnách uložený ve fotoarchívu NZM.Podsbírka O bývala obvykle přičleněna k etnografickým sbírkám. Stávala však zcela na okraji zájmu jejich kurátora. Po smrti dr. V. Šmelhause počátkem 80. let již tuto podsbírku nikdo nespravoval. To se odrazilo v minimálním poválečném růstu této sbírky i v dlouholeté absenci péče o tyto sbírky. Teprve v současnosti se začíná sbírka opět rozrůstat a postupně je konzervována a restaurována. Do budoucna předpokládáme systematický růst etnografických kreseb (dokumentují i jevy, které etnografy nezajímají) a ojedinělé přírůstky obrazů s tématikou venkova.

Sbírka

Sbírka Národního zemědělského muzea Praha

Předměty

Podsbírka O (obrazárna)Podsbírka O obsahuje přibližně 1635 sbírkových předmětů. Tvoří ji několik podskupin předmětů, pro něž je společné, že se jedná o výtvarné dílo. Podsbírka obsahuje malby i kresby zhotovené řadou technik. S určitými výjimkami z doby vzniku tuto podsbírku sjednocuje její námět - blíže či šířeji se dotýká venkova, zemědělství a dalších témat typických pro venkovský prostor. Základy sbírky byly položeny ve druhé polovině 30. let, kdy zemědělské muzeum dostalo darem od Agrární strany tzv. Šrobárovu sbírku. Ta ji získala jako bankovní záruku za dluhy bývalého ministra pro Slovensko Vavro Šrobára, který část sbírky koupil od knížete Furstenberka. Tato sbírka čítá 155 obrazů. Jedná se zpravidla o olejomalby na plátně, méně na dřevě, tvrzeném papíru či plechu. Tato Šrobárova sbírka zčásti vybočuje ze zemědělsky tématicky zaměřených obrazů. Týká se totiž i námětů volněji svázaných s problematikou venkova. Jsou zde nečetná vyobrazení měst zobrazující především lidské typy stejně jako několik portrétů. Poměrně hojně jsou zde zastoupeni angličtí, nizozemští a francouzští autoři, jejichž dílo umožňuje srovnávat poměry v těchto zemích s českými zeměmi. Sbírka obsahuje i několik velmi zdařilých kopií obrazů slavných autorů. Co do umělecko-historického hodnocení představuje Šrobárova sbírka nejcennější část podsbírky O. Tuto část podsbírky volně doplňuje dvanáct portrétních olejomaleb presidentů Vlasteneckohospodářské společnosti a později Zemědělské rady pro Čechy, jež muzeu darovala před svým vynuceným zánikem během německé okupace Zemědělská rada. Skupina rozměrných maleb se později rozrůstala již jen sporadicky Počátkem 50. let muzeum získalo cyklus 12 měsíců od A. Zahela, později již jen několik jednotlivých obrazů, obvykle s budovatelskou tématikou. Mnohem rozsáhlejší část podsbírky E tvoří etnografické kresby. I když co do kunsthistorické hodnoty jsou se Šrobárovou sbírkou jen stěží srovnatelné, po dokumentární stránce ji dalece předčí. V podsbírce O se jich nachází více jak devět set. Tyto kresby pocházejí od několika autorů. Prvním a zřejmě nejvýznamnějším je Julius Špirhanzl Ďuriš.V meziválečných letech, i v letech po druhé světové válce vytvořil početnou kolekci kreseb jihočeských chalup. Většinu představují perovky, menšinu pak akvarely. Část náčrtů případně některé další kresby obsahuje autorův osobní fond ve Sbírce písemných dokladů NZM. Špirhanzlovy kresby muzeum získalo postupně v průběhu 30. až 50. let. Další část etnografických z části kolorovaných kreseb vytvořil V. Šebele. Byly nakresleny v meziválečném období a vztahují se především k Písecku. Vedle zemědělských usedlostí se jedná i o některé jiné venkovské stavby včetně sakrálních a o několik interiérů. NZM tuto sbírku získalo v roce 1947 a několik jednotlivostí i v 70. letech. Třetím významným autorem etnografických kreseb je V.Beneš. Kreslil opět chalupy, na Vysočině i jinde. Vznikly opět v meziválečném období a muzeum je získalo opět v průběhu 30. let. Kresby kapliček J. Gruse koupilo NZM v roce 1971. Součástí podsbírky O je ještě několik menších souborů etnografických kreseb získaných obvykle do 50. let. Poté nastala dlouholetá pauza. Další etnografické kresby, tentokrát ovšem zhotovené přímo na zakázku NZM se dostaly do sbírek muzea až v roce 2000-01.S etnografickými kresbami volně souvisí co do počtu pouze několik desítek kusů obnášející skupinka reprodukcí rytin a litografií zobrazující českou krajinu, venkov i města z 18. a zejména z 19. století, které muzeum kupovalo v průběhu 60-70. let postupně po antikvariátech. Menší kolekci čítající přes 170 kusů tvoří litografie českých krojů z druhé poloviny 19. století, jíž muzeum získalo v meziválečném období. Uceleným souborem je i Riedingerova Vysoká škola jezdecká z 19. století muzeem zakoupená v 50. letech. Doplňkovým pramenem k etnografickým kresbám jsou nečetné litografie uložené v SPD a rozsáhlý soubor fotografií zobrazující český venkov v jeho bohatých proměnách uložený ve fotoarchívu NZM.Podsbírka O bývala obvykle přičleněna k etnografickým sbírkám. Stávala však zcela na okraji zájmu jejich kurátora. Po smrti dr. V. Šmelhause počátkem 80. let již tuto podsbírku nikdo nespravoval. To se odrazilo v minimálním poválečném růstu této sbírky i v dlouholeté absenci péče o tyto sbírky. Teprve v současnosti se začíná sbírka opět rozrůstat a postupně je konzervována a restaurována. Do budoucna předpokládáme systematický růst etnografických kreseb (dokumentují i jevy, které etnografy nezajímají) a ojedinělé přírůstky obrazů s tématikou venkova.