25 - Judaika

Sbírka	Sbírka Židovského muzea v Praze
Předměty	Sbírka byla shromažďována od roku 1906, kdy bylo Židovské muzeum v Praze založeno. Základ tvořily liturgické předměty z některých zrušených pražských synagog obohacené o předměty z některých českých židovských náboženských obcí. Největší část kolekce byla shromážděna v období 1942–1945 v rámci tzv. válečných svozů. Do Ústředního židovského musea byla tehdy svezena převážná část synagogálních judaik z existujících židovských náboženských obcí a sbírky židovských muzeí v Mikulově a Mladé Boleslavi. Menšinu tvoří domácnostní předměty a umělecká díla ze soukromého majetku, získávaná převážně ze skladů majetku deportovaných Židů (tzv. treuhandstelle). Roku 1950 bylo Židovské muzeum postátněno. Hlavní přírůstky do roku 1994 tvoří judaika a umělecká tvorba především terezínských autorů. Ze sbírkového fondu Židovského muzea byly po 2. světové válce zapůjčovány obnoveným židovským náboženským obcím liturgické předměty, knihy apod. Část těchto předmětů byla podchycena formou kartotéky s inventárními čísly, o další části však bohužel nemáme přesný přehled. Tyto předměty jsou soustavně dohledávány jednak archivními rešeršemi a dále spoluprací se židovskými náboženskými obcemi, stále jsou však vnímány jako součást sbírkového fondu Židovského muzea v Praze. V 60. letech 20. století byly na pokyn státu odprodávány sbírkové předměty jednotlivě i v souborech do zahraničí. Od roku 1994 funguje Židovské muzeum jako zájmové sdružení právnických osob. Sbírkový fond rozšiřuje zejména cílenými nákupy v intencích svého sběrného programu. Základ sbírky tvoří synagogální a domácnostní předměty z textilu (synagogální opony, pláštíky na Tóru, povijany, draperie, pokrývky apod.) a kovů (nástavce na Tóru, koruny, štít, ukazovátka, kořenky, misky, pokladničky atp.). Třetí rozsáhlý soubor tvoří vizuální umění (malba, kresba, grafika, fotografie, nová média).

Sbírka

Sbírka Židovského muzea v Praze

Předměty

Sbírka byla shromažďována od roku 1906, kdy bylo Židovské muzeum v Praze založeno. Základ tvořily liturgické předměty z některých zrušených pražských synagog obohacené o předměty z některých českých židovských náboženských obcí. Největší část kolekce byla shromážděna v období 1942–1945 v rámci tzv. válečných svozů. Do Ústředního židovského musea byla tehdy svezena převážná část synagogálních judaik z existujících židovských náboženských obcí a sbírky židovských muzeí v Mikulově a Mladé Boleslavi. Menšinu tvoří domácnostní předměty a umělecká díla ze soukromého majetku, získávaná převážně ze skladů majetku deportovaných Židů (tzv. treuhandstelle). Roku 1950 bylo Židovské muzeum postátněno. Hlavní přírůstky do roku 1994 tvoří judaika a umělecká tvorba především terezínských autorů. Ze sbírkového fondu Židovského muzea byly po 2. světové válce zapůjčovány obnoveným židovským náboženským obcím liturgické předměty, knihy apod. Část těchto předmětů byla podchycena formou kartotéky s inventárními čísly, o další části však bohužel nemáme přesný přehled. Tyto předměty jsou soustavně dohledávány jednak archivními rešeršemi a dále spoluprací se židovskými náboženskými obcemi, stále jsou však vnímány jako součást sbírkového fondu Židovského muzea v Praze. V 60. letech 20. století byly na pokyn státu odprodávány sbírkové předměty jednotlivě i v souborech do zahraničí. Od roku 1994 funguje Židovské muzeum jako zájmové sdružení právnických osob. Sbírkový fond rozšiřuje zejména cílenými nákupy v intencích svého sběrného programu. Základ sbírky tvoří synagogální a domácnostní předměty z textilu (synagogální opony, pláštíky na Tóru, povijany, draperie, pokrývky apod.) a kovů (nástavce na Tóru, koruny, štít, ukazovátka, kořenky, misky, pokladničky atp.). Třetí rozsáhlý soubor tvoří vizuální umění (malba, kresba, grafika, fotografie, nová média).