25 - Judaika

  1. Sbírkalupa Sbírka Židovského muzea v Praze
    Odkaz na www stránkyhttp://www.jewishmuseum.cz
    ÚzemíPředevším historické území Protektorátu Čechy a Morava, předměty z prostoru Sudet pouze výjimečně. Takto vymezená sběrná oblast odpovídá prostoru, v němž byly předměty používány, z hlediska původu materiálů nebo výrobců se jedná o středoevropský prostor.
    ObdobíNejstarší předměty pocházejí ze 16.století, nejmladší z 1.poloviny 20.století. Největší konvolut pokrývá 18.a 19.století.
    PředmětySbírka byla shromažďována od roku 1906, kdy bylo Židovské muzeum v Praze založeno. Základ tvořily liturgické předměty z některých zrušených pražských synagog obohacené o předměty z některých českých židovských náboženských obcí. Největší část kolekce byla shromážděna v období 1942–1945 v rámci tzv. válečných svozů. Do Ústředního židovského musea byla tehdy svezena převážná část synagogálních judaik z existujících židovských náboženských obcí a sbírky židovských muzeí v Mikulově a Mladé Boleslavi. Menšinu tvoří domácnostní předměty a umělecká díla ze soukromého majetku, získávaná převážně ze skladů majetku deportovaných Židů (tzv. treuhandstelle). Roku 1950 bylo Židovské muzeum postátněno. Hlavní přírůstky do roku 1994 tvoří judaika a umělecká tvorba především terezínských autorů. Ze sbírkového fondu Židovského muzea byly po 2. světové válce zapůjčovány obnoveným židovským náboženským obcím liturgické předměty, knihy apod. Část těchto předmětů byla podchycena formou kartotéky s inventárními čísly, o další části však bohužel nemáme přesný přehled. Tyto předměty jsou soustavně dohledávány jednak archivními rešeršemi a dále spoluprací se židovskými náboženskými obcemi, stále jsou však vnímány jako součást sbírkového fondu Židovského muzea v Praze. V 60. letech 20. století byly na pokyn státu odprodávány sbírkové předměty jednotlivě i v souborech do zahraničí. Od roku 1994 funguje Židovské muzeum jako zájmové sdružení právnických osob. Sbírkový fond rozšiřuje zejména cílenými nákupy v intencích svého sběrného programu. Základ sbírky tvoří synagogální a domácnostní předměty z textilu (synagogální opony, pláštíky na Tóru, povijany, draperie, pokrývky apod.) a kovů (nástavce na Tóru, koruny, štít, ukazovátka, kořenky, misky, pokladničky atp.). Třetí rozsáhlý soubor tvoří vizuální umění (malba, kresba, grafika, fotografie, nová média).
    Obor25 - Jiná
    Počet předmětů43688
    Podsbírka obsahuje kulturní památky
    25 - Judaika
      Robert Guttmann, Zapalování chanukových světel, 1941 Alfréd Justitz, Autoportrét, 1904 Isidor Kaufmann, Portrét mladého muže v synagoze, kolem roku 1900 Fiedl Dicker-Brandeis, Dáma v automobilu (autoportrét), po roce 1934 Pesachová hagada, 1728-1729 Svitek Ester, 18. století Malba z cyklu 19 maleb pražského pohřebního bratrstva Kryštof Wild, Štít na Tóru, 1781 Volební urna pohřebního bratrstva, pol. 18. stol. Ukazovátko na Tóru s kořenkou, po. 18. stol. Cechovní znamení židovských řezníků, 1620 Richard Fleischmann, Štít na Tóru, 1785 Machzor, 1347 (Modlitby pro svátky) Pláštík na Tóru, 1740 - 1742 Pláštík na Tóru, 1759 Pouzdro na macesy, 1904 Synagogální opona, 1834 Synagogální opona Mordechaje Maisela, 1592 (1767) Obřízkové křeslo, kolem 1805, používáno v synagoze při obřízce, jedno místo pro kmotra držícího dítě, druhé místo symbolicky vyhrazeno pro proroka Eliáše Povijan na Tóru, 1750, zhotoven pravděpodobně v jedné z významných rakouských židovských obcí, v Rechnici, dílo profesionála Pláštík na Tóru, Čechy, 1820 depozitář vizuálního umění Machzor, 1347, jeden z nejstarších rukopisů ve sbírce obsahuje modlitby západního aškenázského (německého) ritu pro Vysoké svátky restaurátorská dílna textilu Rituální kořenky, 19. století, stříbro, tvary kořenek nejsou přesně předepsány a řídí se především místní oblíbeností a tradicí Svitek Ester, 17.-18. století, předčítání biblické knihy Ester je jádrem synagogální liturgie svátku Purim, kniha bývá psána ve formě svitku Synagogální opona, 1590-1592, nejstarší dochovaná synagogální textilie ve sbírkách ŽMP a pravděpodobně i v Evropě, zřejmě dílo Šeloma Perlstickera Pokrývka sešitá z povijanu na Tóru, 1761 Pláštík na Tóru, 1761 pohled do expozice, Maiselova synagoga 100 předmětů ze Židovského muzea v Praze Alexander Jakesch, Prodej mléka v Kostečné ulici v Praze, 1889, žánrový výjev z Josefova, obraz vznikl pouhých osm let před asanací této části města Dětské kresby z Terezína, 1943-1944, vznikly v rámci hodin kreslení výrazné avantgardní návrhářky a pedagožky Friedericke Dicker-Brandeisové Emil Orlik, Portrét Alberta Einsteina, kolem 1930, portrét vznikl krátce před Orlikovou smrtí a Einsteinovým odchodem do Spojených států Holba pohřebního bratrstva, 1786-7, na plášti umístěn dedikační nápis a výjev dokumentující poslání pohřebního bratrstva - odnášení zemřelého na hřbitov Hračky z terezínského ghetta, 1942-1945 Jošua Coref, Štít na Tóru, 1753, jeden z mála dochovaných příkladů práce židovských zlatníků a stříbrníků ze staršího období, coref je hebrejsky zlatník Neznámý autor, Portrét Relle Moschelesové, kolem 1780, portréty manželů Moschelesových jsou nejstaršími dochovanými podobiznami ve sbírkách ŽMP Svitek haftarot, 18. století, pro veřejné předčítání Pentateuchu uchovává židovská tradice z úcty starobylou formu pergamenového svitku Synagogální pokrývka a polštář, 1707, soubor představující unikát ve sbírkách muzea, předměty jsou po celé ploše zdobeny aplikací kůže několika barev evidenční záznam, povijan na Tóru Roucho Šeloma Molcha Prapor Šeloma Molcha Drapérie, Praha, 1720 Karel Fleischmann, Sprchy Pohár na kiduš, přelom 16. - 17. stol. Pokladnička pohřebního bratrstva, 18. stol. Skleněný pohár pro Pesach, 19. stol. Rituální předměty z terezínského ghetta, 1945 - čepička (kipa) Neznámý autor, Portrét Wolfa Moschelese, kome roku 1780 Antonín Machek, Pražský vrchní rabín Šelomo Jehuda Lejb Rapoport, 1840 - 1844 Ignác Pereles (Perlsee), Portrét mladé dámy s pivoňkou, 1862 Kniha požehnání, 1. pol. 18. stol./Birkat ha-mazon, berachot, kriat Šema al hamita (Modlitba po jídle, požehnání a čtení Šema na loži) Max Liebermann, Zahradní restaurace Nikolskoe ve Wannsee (Gartenlokal an der Havel), kolem roku 1932