25 - Manuskripta

Sbírka	Sbírka Muzea Cheb
Předměty	Skrovná podsbírka je torzem předválečné kolekce rukopisů, která utrpěla neobjasněnými ztrátami po roce 1945, mezi nimiž dominují lidové rukopisné knihy 18. a 19. století. Z původní sbírky zůstal dodnes dochován soubor pěti pozdně středověkých chorálních rukopisů z chebského kláštera klarisek, který se v muzeu nacházel již před jeho požárem roku 1907, a dále několik rukopisů z bohaté, po roce 1945 bohužel rozptýlené etnografické sbírky františkolázeňského lékaře a vlastivědného badatele Michaela Müllera. Z ní se dochovala knížka zvířecího lékařství a zaříkání z doby před rokem 1677 a část Müllerovy kolekce iluminovaných modlitebních knih, zahrnující především práce regionálních venkovských výrobců 18. a 19. století, např. Johanna Zubera z Lipové-Lindenhau. Několik jednotlivin (lidové modlitební knihy) pochází ze sbírky roku 1938 založeného chebského národopisného muzea (Museum für Volkskunde), rozpuštěné na počátku 50. let 20. století. Pergamenové chorální rukopisy z kláštera klarisek (nocturnale, graduál, antifonář) byly svázány v dílně „Blütenstern frei“, považované za pozdně středověkou knihvazačskou dílnu chebských františkánů. Poměrně sporá výzdoba těchto liturgik je kuriózně doplněna o malované miniatury vyřezané z jiných rukopisů a všité přes některé z iniciál. Neobvyklým dokladem ženského vzdělávání (ovšem pro Bavorsko) je objemná rukopisná početnice z roku 1809 s vlastnickým záznamem majitelky. V přítomné době byly z dosud odborně nezpracované podsbírky vyřazeny archiválie po roce 1945 prokazatelně vytržené z fondů chebského archivu a rovněž v minulosti do ní vřazené tisky.

Sbírka

Sbírka Muzea Cheb

Předměty

Skrovná podsbírka je torzem předválečné kolekce rukopisů, která utrpěla neobjasněnými ztrátami po roce 1945, mezi nimiž dominují lidové rukopisné knihy 18. a 19. století. Z původní sbírky zůstal dodnes dochován soubor pěti pozdně středověkých chorálních rukopisů z chebského kláštera klarisek, který se v muzeu nacházel již před jeho požárem roku 1907, a dále několik rukopisů z bohaté, po roce 1945 bohužel rozptýlené etnografické sbírky františkolázeňského lékaře a vlastivědného badatele Michaela Müllera. Z ní se dochovala knížka zvířecího lékařství a zaříkání z doby před rokem 1677 a část Müllerovy kolekce iluminovaných modlitebních knih, zahrnující především práce regionálních venkovských výrobců 18. a 19. století, např. Johanna Zubera z Lipové-Lindenhau. Několik jednotlivin (lidové modlitební knihy) pochází ze sbírky roku 1938 založeného chebského národopisného muzea (Museum für Volkskunde), rozpuštěné na počátku 50. let 20. století. Pergamenové chorální rukopisy z kláštera klarisek (nocturnale, graduál, antifonář) byly svázány v dílně „Blütenstern frei“, považované za pozdně středověkou knihvazačskou dílnu chebských františkánů. Poměrně sporá výzdoba těchto liturgik je kuriózně doplněna o malované miniatury vyřezané z jiných rukopisů a všité přes některé z iniciál. Neobvyklým dokladem ženského vzdělávání (ovšem pro Bavorsko) je objemná rukopisná početnice z roku 1809 s vlastnickým záznamem majitelky.

V přítomné době byly z dosud odborně nezpracované podsbírky vyřazeny archiválie po roce 1945 prokazatelně vytržené z fondů chebského archivu a rovněž v minulosti do ní vřazené tisky.