3 - Mineralogická

  1. Sbírkalupa Sbírka Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně
    ÚzemíMineralogická podsbírka je rozdělená na samostatnou světovou mineralogickou sbírku pocházející z lokalit celého světa a regionální sbírku minerálů oblasti jihovýchodní Moravy.
    ObdobíMineralogická podsbírka je soubor tvořený nerosty z původní kolekce firmy Baťa (Studijního ústavu od roku 1936), sbírky hraběte Františka a jeho syna Artura Des Fours Walderode (A. D. F. W.), hraběte Seilerna z Lešné u Zlína a z Muzea J. A. Komenského v Uherském Brodě (minerály z regionu Jihovýchodní Moravy).

    Kam až se dá vysledovat původ mineralogické podsbírky MJVM? Hrabě Franz Vincenc Des Fours Walderode (1806 - 1869) založil na počátku 19. století mineralogickou sbírku na zámku v Horních Beřkovicích u Litoměřic. Po něm sbírku spravoval a rozšiřoval syn Arthur Vincenc (1852 – 1917). Rozsáhlá kolekce minerálů byla následně převezena do Potštátu u Hranic na Moravě. Na potštátském zámku se po smrti svého otce o sbírku staral Arthurův syn Sigmund Michael (1882 – 1936). Dcera Arthura, MUDr. Marie (1880 – 1963) ji pak v roce 1938 prodala firmě Baťa. Bohužel se nepodařilo dohledat seznam odprodaných exponátů. Firma Baťa ji doplnila o své sbírky nerostů a sbírku uložila na zámku v Napajedlích. Poté, co se do napajedelského zámku nastěhovala německá armáda, byla sbírka konečně nainstalována tam, kam byla původně určena, tedy do nedávno dokončeného Studijního ústavu I. ve Zlíně. V roce 1940 měla výstavní sbírka cca 4500 exemplářů. O rozšíření sbírek nerostů ve Studijním ústavu firmy Baťa se zasloužil majitel firmy Jan Antonín Baťa nákupy početných kolekcí minerálů (např. krystalových drúz fluoritu z Cumberlandu v Anglii nebo hematitových drúz krystalů z italského ostrova Elby).

    Po americkém bombardování Baťových závodů 20. listopadu 1944 byly z bezpečnostních důvodů sbírky převezeny (bohužel ne kompletní) z obou Studijních ústavů do několika místností na zámku ve Zdislavicích a na Lešnou do Tyrolského domu. Mineralogický a geologický ústav se nestěhoval. Dne 2. května 1945 při osvobozování Zlína sovětskou a rumunskou královskou armádou byl dělostřeleckým granátem, který vystřelili příslušníci německého Volkssturmu, zasažen také Studijní ústav I. a následným požárem budovy byla řada sbírkových exponátů velmi poškozena. Po válce byly minerály uloženy nejprve na Lešné v Tyrolském domě, následně převezeny v roce 1973 do depozitáře na hrad Malenovice.

    Velká část geologického sbírkového fondu se do tehdy Městského muzea ve Zlíně dostala v roce 1947, kdy zde byly převezeny sbírky hraběte Josefa Seilerna ze zámku Lešná. Regionální mineralogická sbírka byla vytvářena od převzetí sbírek z bývalého Studijního ústavu firmy Baťa v r. 1953 a největším přínosem do ní bylo převzetí celé sbírky nerostů z Muzea J. A. Komenského v Uherském Brodě r. 1985. Zakladatelem a kurátorem této sbírky byl v uvedeném muzeu Svatopluk Krause.

    V roce 2016 byla podsbírka převezena do nové budovy depozitáře muzea MJVM v Otrokovicích.

    Veřejnosti byla ve větším rozsahu světová mineralogická sbírka prezentována poprvé v r. 1988, dále ve stejném rozsahu byla tato sbírka zapůjčena v r. 1992 pro výstavu v muzeu Prostějovska a naposledy byla na výstavě ve Zlíně v r. 1998. K velmi atraktivnímu propojení zoologické a mineralogické podsbírky došlo v roce 2018 ve výstavě Létající drahokamy. Část minerálů a hornin obsahující železo bylo vystaveno v roce 2020 ve výstavě Příběh železa, aneb železo v přírodě, dějinách a experimentu. Nejen jedinečné ukázky řezů meteoritů z Canyonu Diablo byly vystaveny v roce 2021 ve výstavě Poslové z vesmíru – meteority a tektity.
    PředmětySvětová mineralogická sbírka je systematickou sbírkou nerostů (podle mineralogického systému H. Strunze) a obsahuje minerály z lokalit celého světa. Nejpočetněji jsou v ní zastoupeny již výše uvedené fluority, hematity, dále pak různé odrůdy křemene a velmi početný je kalcit. Celkově tuto sbírku tvoří 4 884 jednotlivých kusů minerálů. Regionální sbírka minerálů jihovýchodní Moravy je opět uspořádána podle stejného systému jako světová sbírka, ale je výhradně zaměřená na lokality v oblasti jihovýchodní Moravy. Jejich převážnou část tvoří nerosty z lokalit výskytů trachyandezitů a čedičů v širším okolí Uherského Brodu (např. Komňa, Nezdenice, Bánov aj.), které byly také z velké části převzaté v r. 1985 (jak je už výše uvedené) z Muzea J. A. Komenského v Uherském Brodě. Tuto sbírku tvoří přes 1 300 jednotlivých kusů minerálů.
    Obor3 - Mineralogická
    Počet předmětů8379
      Moldavit - Dukovany; podlouhlý valoun s hrubě dolíčkovaným povrchem Ametyst - Komňa - na východojihovýchod od Uherského Brodu a jižně od Bojkovic; ametystové krystaly tvoří vyrostlice v puklinkových geodách uvnitř matečné nazelenale šedavé hornině z kontaktu s trachy Zlato - Witwatersrand; zlato v drúze spolu s krystaly křemene v křemenném slepenci Diamant - Sopouch Mir (Trubka Mir), rep. Sacha (Jakutsko); oktaedr diamantu na matečné hornině kimberlitu Stříbro - Freiberg; drátkovito - vláknitý agregát uložení sbírkových předmětů mineralogické podsbírky 1 uložení sbírkových předmětů mineralogické podsbírky 2 uložení sbírkových předmětů mineralogické podsbírky 3 otevřený masivní kruh, ke koncům zúžený, rytá výzdoba, Rejkovice - Plešivec, Malá Vrata, knovízská kultura mladší doby bronzové zploštěná, mírně vyhraněná bronzová jehla - rydlo, Rejkovice - Plešivec, Malá Vrata, knovízská kultura mladší doby bronzové bronzový hrot oštěpu, listovitý esovitého profilu, tulej v dolní části přeražena na 2 kusy, Rejkovice - Plešivec, Malá Vrata, knovízská kultura mladší doby bronzové bronzový hrot oštěpu s tulejí, hrot široký, listovitý esovitého profilu, tulej s 1 otvorem, Rejkovice - Plešivec, knovízská kultura mladší doby bronzové bronzová sekerka se silně uzavřenými laloky uprostřed mezi břitem a týlem, Rejkovice - Plešivec, knovízská kultura mladší doby bronzové bronzová sekerka s laloky uprostřed mezi břitem a týlem, Rejkovice - Plešivec, knovízská kultura mladší doby bronzové torzo bronzového spínadla sestávající ze dvou spirál spojených roztepaným ramenem, Rejkovice - Plešivec, knovízská kultura mladší doby bronzové torzo ramene bronzového spínadla, Rejkovice - Plešivec, knovízská kultura mladší doby bronzové železný „ježek“ k obraně proti jízdě, 4 hroty, Valdek - hrad, 15. století čtyřboké vyhranění šídlo, Rejkovice - Plešivec, knovízská kultura mladší doby bronzové polotovar kamenného nástroje ze světle šedé horniny, s nedokončeným vrtáním, Rpety, V Lánech, ppč. 146, neolit velká mísa s rovným okrajem vytaženým do 4 laloků a se širokým páskovým uchem pod okrajem, Zdice, ppč. 738/2, mohylová kultura střední doby bronzové miska s okrajem, který je rozčleněn protilehlými, ven vytaženými žlábky, Hořovice, Háj, mohyla, mladší doba bronzová malý hrneček, štíhlý, esovitý profil, otevřené hrdlo, okraj mírně přehnut ven, 1 ouško pod okrajem (uražené), Hořovice, Háj, mohyla, mohylová kultura střední doby bronzové šedá břidlicová sekerka, Rpety, V Lánech, ppč. 146, neolit tmavohnědá obráceně konická hlubší mísa, velmi silně doplněná, se širokým páskovým uchem při okraji, nezdobená, Hořovice, Háj, mohyla, mohylová kultura střední doby bronzové polokulovitá nádoba s rovným okrajem a plochým dnem, Žebrák, ppč. 322/1, neolit -  kultura s lineární keramikou přeslen - na bocích s řadou příčných vrypů, u otvoru 4 vrypy sestavené do kříže, otvor velmi malý, Lážovice - na vrahu, ppč. 201, knovízská kultura mladší doby bronzové miniaturní nádobka s nízkým hrdlem a baňatou spodní částí a zbytky ucha, spodek nepravidelně kanelován 3 skupinami soustředěných obloučků, Lážovice - na vrahu, ppč. 201, eneolit tmavošedá miska s 1 ouškem, obráceně kónická, Lážovice, ppč. 201, starší doba železná - halštat polokulovitá nezdobená nádobka se slabě vyznačeným dnem, povrch drsný, nehlazený, Žebrák, ppč. 322/1 a 323/1, neolit - kultura s lineární keramikou zlomek (přední část) kamenného sekeromlatu tmavě šedozeleného, Rpety, V Lánech, ppč. 146, neolit otevřená obráceně konická miska, slabší a tuhovaná, s nepatrně prohnutými stěnami, rovným dnem a okrajem, Lážovice - vepřín, knovízská kultura mladší doby bronzové vejčitý bezuchý hrnec s vyhlazeným prohnutým hrdlem a zdrsněným spodkem, pod hrdlem horizontální pupky, Lážovice - vepřín, únětická kultura starší doby bronzové mírně konická miska s rovným okrajem, dno nepatrně odsazeno, Lážovice - vepřín, únětická kultura starší doby bronzové Uložení nevystavené oborové části Hořovické sbírky MČK – podsbírky: archeologická Uložení nevystavené oborové části Hořovické sbírky MČK – podsbírky: archeologická Uložení nevystavené oborové části Hořovické sbírky MČK – podsbírky: archeologická