Předměty | NejstarÅ¡Ã souÄást podsbÃrky tvoÅà pÅedmÄty zÃskané Karlem JaromÃrem Bukovanským v poslednà tÅetinÄ 19. stoletÃ. V dalÅ¡Ãch letech se archeologická podsbÃrka rozrostla zásluhou důlnÃho inženýra a amatérského archeologa Ing. Jana Folprechta o paleolitické a halÅ¡tatské nálezy z Landeku. V souÄasné dobÄ je z jeho akvizic v depozitáÅi Ostravského muzea pouze kolekce pÅedmÄtů pocházejÃcà ze starÅ¡Ã doby železné. Paleolitické nálezy byly v 90. letech pÅevedeny do sbÃrek Moravského zemského muzea v BrnÄ. TÄsnÄ pÅed druhou svÄtovou válkou byly do sbÃrek Ostravského muzea pÅevedeny pÅedmÄty z orlovského muzea a i mezi nimi bylo nÄkolik artefaktů následnÄ zaÅazených do archeologické podsbÃrky (kamenné artefakty z Rychvaldu, sedm různÄ velikých keramických nádob a mamutà stoliÄka). Po druhé svÄtové válce byly sbÃrky Ostravského muzea obohaceny o pÅedmÄty, které patÅà mezi dodnes hojnÄ vystavované, a to bronzový meÄ z Koblova a obsah jÃmky z konce 13. stoletÃ, který J. Král vyzdvihl v centru Ostravy. PrvnÃm archeologem systematicky pracujÃcÃm v Ostravském muzeu byla Dr. Lea Wiegandová. Za jejÃho působenà byl proveden v nÄkolika sezónách (v letech 1971â1973) archeologický výzkum na Slezskoostravském hradÄ. Nálezy z tÄchto výzkumů jsou dodnes souÄásti archeologické podsbÃrky, podobnÄ i z výzkumů jejÃho následnÃka Dr. Rostislava JanoÅ¡Ãka na Landeku (v letech 1976 a 1977). V 90. letech nastoupila do Ostravského muzea na ÄásteÄný úvazek PhDr. ZdeÅka MÄchurová. V té dobÄ byly do sbÃrek pÅijÃmány pÅedmÄty zÃskané z povrchových sbÄrů (Slezskoostravský hrad, VikÅ¡tejn, CvilÃn, Vartnov,aj.) a výzkumu na hradu Landeku, který vedl doc. Pavel KouÅil. V roce 2003 působila v muzeu Mgr. Johana StÅÃlková, která se podÃlela na záchranném archeologickém výzkumu v budovÄ Ostravského muzea. Nálezy z tohoto výzkumu i z dalÅ¡Ãch, které byly po odchodu J. StÅÃlkové v OstravÄ provádÄny v poslednÃch dvaceti letech jsou z velké Äásti v Ostravském muzeu rovnÄž deponovány (soubory nálezů z historického jádra Moravské Ostravy od 13. do 20. stoletÃ). SbÃrky Ostravského muzea lze rozdÄlit na prehistorckou, stÅedovÄkou a novovÄkou Äást. Akvizice prehistorické Äásti probÃhaly zejména v dobÄ pÅed rokem 1989. NejpoÄetnÄji je zastoupen soubor zejména keramických úlomků nádob z návrÅ¡Ã Landek, a to z výzkumů Ing. J. Folprechta. KromÄ stÅepového materiálu odtud pocházà i závažà tkalcovského stavu a nÄkolik kamenných artefaktů. Hojná je rovnÄž brouÅ¡ená a vrtaná industrie z náhodných nálezů na Ostravsku, napÅ. z návrÅ¡Ã Landek, ZábÅehu nad Odrou nebo Krásného Pole. Vyzdvihnout lze pÅedevÅ¡Ãm sekerku z jadeititu ze ZábÅehu nad Odrou, s datacà do doby okolo 4000 pÅ. n. l. Mimo oblast Ostravska se v archeologické podsbÃrce objevujà i artefakty z jižnà Moravy (Klobouky â akvizice K. J. Bukovanského) a zahraniÄà (napÅ. silicitová sekerka z Rossoy v Norsku). Mezi unikátnà nálezy pak patÅà bronzový meÄ z Koblova s datacà okolo 1100 pÅ. n. l. K dalÅ¡Ãm prehistorickým pÅedmÄtům z barevného kovu lze poÄÃtat mladoeneolitickou sekerku nalezenou mezi HluÄÃnem a JileÅ¡ovicemi a sekerku se schůdkem bez známé lokality, kterou lze klást do doby okolo 1400 pÅ. n. l. NejpoÄetnÄjÅ¡Ã Äást podsbÃrky archeologie ovÅ¡em tvoÅà stÅedovÄký nálezový fond. Ze souborů lze zmÃnit pÅedevÅ¡Ãm nálezy z nÄkolika výzkumných sezón na hradÄ Landek (znaÄné množstvà keramických úlomků nádob, konvolut pÅedmÄtů z železa a barevného kovu â stavebnà kovánÃ, výbava konÄ a jezdce, militaria, nástroje, pak také zlomky sklenÄných nádob, kostÄné artefakty jako napÅ. hÅebeny, kamenné artefakty Äi keramické pÅesleny) a povrchové sbÄry V. Pajurka a inventáŠz výzkumů L. Wiegandové, Z. Moravce a P. MalÃka na Slezskoostravském hradÄ. ZatÃmco hrad Landek zahrnoval nálezy od 8. stoletà do stoletà 15., ze Slezskoostravského hradu jsou dochovány artefakty okrajovÄ od 13. stoletÃ, ale zejména od stoletà 16. KromÄ fragmentů keramických nádob se zde objevujà komorové kachle s reliéfnÄ zdobenou Äelnà vyhÅÃvacà stÄnou a dále také kovové artefakty (udidlo, podkova, hrot stÅely, aj.), Äi zlomky skla. V poslednÃch nÄkolika desetiletÃch probÃhajà v centru Ostravy Äetné archeologické výzkumy, a to se projevuje i na znaÄném množstvà nálezů z areálu historického jádra tohoto mÄsta. ZmÃnit lze pÅedevÅ¡Ãm rozsáhlý soubor z Masarykova námÄstÃ, který pÅinášà Äetné doklady kamnáÅské produkce (nádobkové i komorové kachle, kadlub), pÅedmÄtů každodennÃho užÃvánà (železné nástroje jako sekera, srpy, nůžky, nože aj., zlomky keramických nádob), pÅedmÄtů souvisejÃcÃch s obchodem (závažÃ, mince), dokladů práce ÅeznÃka i Å¡evce (kožedÄlný a Åeznický odpad), apod. Mezi nejatraktivnÄjÅ¡Ã artefakty patÅà olovÄný poutnà odznak z Bari, nůž s dochovanou dÅevÄnou stÅenkou, souÄástà opasku z barevného kovu, kachle s bohatÄ zdobenou reliéfnà Äelnà vyhÅÃvacà stÄnou a zlomky hraÄek v podobÄ konÃÄků a ženských figurek. KromÄ souboru z Masarykova námÄstà se v archeologické podsbÃrce Ostravského muzea nacházà fond z výzkumu v budovÄ Ostravského muzea, ulice MuzejnÃ, Pivovarské, KostelnÃho námÄstà a ulice a také ulice Puchmajerovy. Hmotná kultura stÅedovÄkých mÄÅ¡Å¥anů je tak obohacena o dalÅ¡Ã unikátnà pÅedmÄty, aÅ¥ se jedná o doklad výroby hracÃch kostech z ulice Pivovarské, nebo o výjimeÄný kachlový soubor z KostelnÃho námÄstà Äi kožedÄlných výrobků z ulice Muzejnà (Äásti dÄtských bot, vyÅ¡Ãvaného opasku Äi témÄÅ kompletnÃho koženého mÄÅ¡ce z pÅelomu 13. a 14. stoletÃ). KromÄ pÅedmÄtů dennà potÅeby jsou v podsbÃrce pÅechovávány také konstrukÄnà prvky z různých staveb: jako Äásti výdÅevy nÄkolika jÃmek, dÅevÄné vrtané potrubà nebo dendrochronologicky datované Åezy trámového vÄnce z Pivovarské ulice z 2. poloviny 14. stoletÃ. Soubor doplÅujà i paleobotanické nálezy a archeozoologicky urÄené (i neurÄené) kosternà ostatky zvÃÅat. NovovÄkou Äást archeologické podsbÃrky opÄt reprezentujà nálezy zÃskané pÅedevÅ¡Ãm v poslednÃch nÄkolika desetiletÃch. Nejprve lze zmÃnit hromadný mincovnà nález z Ostravy â Nové Vsi (95 inventárnÃch jednotek), který byl do zemÄ zakopán po roce 1691. Z prostoru historického jádra Ostravy lze zmÃnit hlavnÄ výzkumy na Biskupské ulici a KostelnÃm námÄstà z roku 2008 a pak také výzkum na PuchmajerovÄ ulici, který dvÄma sondami zachytil novovÄký hÅbitov u sv. Lukáše. KromÄ Äetného materiálu každodennÃho užÃvánà (napÅ. zlomky nádob Äi i celé nádoby) byl také vyzvednuty artefakty funerálnÃho charakteru (devodionálie, kovánà rakve, zbytky rakve) a pÅedevÅ¡Ãm kosternà ostatky pohÅbených lidÃ. KromÄ nálezů z hÅbitova u Lukáše jsou v podsbÃrce také uloženy kosternà ostatky z hromadných hrobů na KostelnÃm námÄstà (cca 16. stoletÃ). Vývoj archeologické podsbÃrky byl publikován v Äasopisu spoleÄnosti pÅátel starožitnostà 120 (2/2012), s. 99â118. PodsbÃrka archeologie je dále zpÅÃstupÅována odborné i laické veÅejnosti v sérii vydávané Ostravským muzeem PÅedmÄty ze sbÃrek Ostravského muzea v letech 2018 až 2022.
|
---|