Předměty | Od vzniku muzea v roce 1888 to byly pÅedevÅ¡Ãm archeologické nálezy, které položily základ celé dneÅ¡nà sbÃrce OkresnÃho muzea MÄlnÃk. Mezi prvnà badatele, kteÅà se vÄnovali územà dneÅ¡nÃho okresu MÄlnÃk patÅili V. Krolmus, J. L. PÃÄ a J. Matiegka. Jejich nálezy se staly základem archeologické sbÃrky muzea. Z lokálnÃch badatelů to pak byli zejména uÄitelé, kteÅà se zasloužili o záchranu mnoha archeologických památek a rozÅ¡ÃÅenà muzejnÃch sbÃrek. Ti provádÄli nejen nahodilé sbÄry v okolÃ, ale také již systematiÄtÄjÅ¡Ã záchranné Äinnosti. Mezi nimi vynikali R. Å anovec a B. Äermák, který byl autorem popisu muzejnà pravÄké sbÃrky. Prvnà popis pÅed nÃm provedl kustod Jan Welzl v prvnà zprávÄ muzejnÃho spolku. V 90. letech byly zÃskány pÅedmÄty z výzkumů v HoÅÃnÄ a v Brozánkách. Na zaÄátku 20. stoletà poÄala muzejnà Äinnost ochabovat a k oživenà v archeologii doÅ¡lo až ve 30. letech. Situace se podstatnÄ zmÄnila po roce 1960, kdy vznikl okres MÄlnÃk pÅibližnÄ v dneÅ¡nà rozloze. SouÄástà muzejnÃch archeologických sbÃrek se stala sbÃrka z muzea v Kralupech nad Vlt. a z muzea v LibÄchovÄ. TÃm byla sbÃrka muzea v MÄlnÃku podstatnÄ rozmnožena. K 1. 1. 1966 byla provedena podrobná inventarizace a ve sbÃrce zůstaly pouze nálezy z územà dneÅ¡nÃho okresu MÄlnÃk. V 60. letech pÅibyly nálezy paleolotického materiálu z Mlazic, rozsáhlejÅ¡Ã neolitické sbÄry z LibÄchova a Jenichova, knovÃzský sÃdliÅ¡tnà materiál z Nelahozevsi, Brozánek a Vysoké LibnÄ, dále materiál z halÅ¡tatského a laténského sÃdliÅ¡tÄ u VlinÄvse - Posadovic a z hrobů u HoÅÃna. NejrozsáhlejÅ¡Ãm pÅÃrůstkem se vÅ¡ak staly sbÃrky ze zruÅ¡eného muzea v Kostelci nad Labem. Na MÄlnÃk vÅ¡ak pouze pÅiÅ¡ly nálezy z územà okresu MÄlnÃk, ostatnà nálezy pÅeÅ¡ly do muzea v Brandýse nad Labem. Do sbÃrek se v té dobÄ pÅevodem a výmÄnou dostaly také pÅedmÄty z MÄlnicka, které byly v jiných institucÃch (NM Praha, Muzeum hl. m. Prahy, muzea LitomÄÅice, PÅelouÄ a také AU ÄSAV).VýmÄnou za vyÅazený materiál byla zÃskána Å¡kolnà sbÃrka z VepÅku a dalÅ¡Ã pÅÃrůstek tvoÅily dary jednotlivců (F. PorÅ¡, V MaÅ¡talÃÅ, J. KubeÅ¡, J. NÄmec). KoneÄnÄ významným zdrojem byla i vlastnà sbÄrná Äinnost muzea a jeho dobrovolných pracovnÃků (V. Fencl, O. Sobota, M. MacháÄek). Následná 70. léta byla pÅedevÅ¡Ãm ve znamenà bohaté průzkumné, záchranné a akviziÄnà Äinnosti V. Fencla a jeho spolupracovnÃků, která významným způsobem obohatila fond muzea. VÄtÅ¡Ã celky pÅineslo mÄlnickému muzeu dále pÅevzetà školnà sbÃrky z Neratovic - 1. ZDÅ , Äásti sbÃrky dr. J. VaÅka z Prahy a sbÃrky J. Kostky z Neratovic. V tomto obdobà vynikajà celky eneolitu z Nových Ouholic, záchranný výzkum sÃdliÅ¡tÄ kultury mohylové/knovÃzské z HornÃch PoÄapel, bohatý materiál z knovÃzských sÃdliÅ¡Å¥ v Nelahozevsi, v DuÅ¡nÃkách nad Vlt. a ve VepÅku a nálezy z výstavby sÃdliÅ¡tÄ v Kralupech.V 80. letech tvoÅil hlavnà pÅÃrůstek neslovanský materiál z výzkumů ARà ÄSAV Praha na Hradsku a pÅevzatá sbÃrka PamátnÃku J. L. PÃÄe ve MÅ¡enÄ. O dalÅ¡Ã výrazné pÅÃrůstky se zasloužil pÅedánÃm své sbÃrky uÄitel J. NÄmec ze MÅ¡ena, který pÅedal i kolekci z LobÄe, vytvoÅenou Åed. Å¡koly A. Jechem a jeho synem dr. Ä. Jechem. Z muzea v Roztokách byla pÅedána Äást mÄlnické sbÃrky dr. J. VaÅka z Prahy. Z dobrovolných spolupracovnÃků obohacovali dále sbÃrky V. Fencl, a J. Kastka. Z muzea v LitomÄÅicÃch byly pÅedány vÄci mÄlnického původu. Tyto akvizice doplnila vlastnà záchranná výzkumná Äinnost. V následujÃcÃm obdobà tvoÅà poslednà významné pÅÃrůstky pÅevod mÄlnických sbÃrek z Ãstavu archeologické památkové péÄe severozápadnÃch Äech v MostÄ.
|
---|