24 - Archeologie středověká

Sbírka	Sbírka Husitského muzea v Táboře
Předměty	Sbírka středověké archeologie obsahuje předměty (keramika, kovy, sklo, dřevo, kůže atd.) pocházející nálezově (až na výjimky) z území současného táborského okresu. Obsahuje přes 200 000 nálezových jednotek a představuje tak jednu z nejpočetnějších sbírek Husitského muzea v Táboře. Díky dlouholetému odbornému záměru muzea na problematiku husitství a středověkých dějin jsou hmotné artefakty z tohoto období získávány průběžně, a tak má sbírka středověké archeologie tradici více než 100 let. Mezi nejpřednější soubory patří nálezy, získané archeologickými výzkumy lokalit, spojených s husitstvím – do první poloviny 20. století to byly převážně aktivity Josefa Švehly, jež položily základ současné sbírce především nálezy ze zaniklého středověkého Sezimova Ústí, Kozího hrádku, tvrze Sedlce, atd. Výjimečný soubor ze zaniklého levobřežního předměstí Sezimova Ústí (výzkum Miroslava Richtera) získalo v osmdesátých letech 20. století Husitské muzeum převedením fondu z Archeologického ústavu AV ČR v Praze. Rozsáhlé nálezové celky představují i soubory ze zaniklých středověkých vesnic, hradů na Táborsku, měst Tábora, Soběslavi, Sezimova Ústí a Bechyně. Jde o archeologické nálezy - keramika, kovy, sklo, dřevo, kůže atd. jež jsou výsledkem archeologických výzkumů, prováděných Husitským muzeem v posledních desetiletích.

Sbírka

Sbírka Husitského muzea v Táboře

Předměty

Sbírka středověké archeologie obsahuje předměty (keramika, kovy, sklo, dřevo, kůže atd.) pocházející nálezově (až na výjimky) z území současného táborského okresu. Obsahuje přes 200 000 nálezových jednotek a představuje tak jednu z nejpočetnějších sbírek Husitského muzea v Táboře. Díky dlouholetému odbornému záměru muzea na problematiku husitství a středověkých dějin jsou hmotné artefakty z tohoto období získávány průběžně, a tak má sbírka středověké archeologie tradici více než 100 let. Mezi nejpřednější soubory patří nálezy, získané archeologickými výzkumy lokalit, spojených s husitstvím – do první poloviny 20. století to byly převážně aktivity Josefa Švehly, jež položily základ současné sbírce především nálezy ze zaniklého středověkého Sezimova Ústí, Kozího hrádku, tvrze Sedlce, atd. Výjimečný soubor ze zaniklého levobřežního předměstí Sezimova Ústí (výzkum Miroslava Richtera) získalo v osmdesátých letech 20. století Husitské muzeum převedením fondu z Archeologického ústavu AV ČR v Praze. Rozsáhlé nálezové celky představují i soubory ze zaniklých středověkých vesnic, hradů na Táborsku, měst Tábora, Soběslavi, Sezimova Ústí a Bechyně. Jde o archeologické nálezy - keramika, kovy, sklo, dřevo, kůže atd. jež jsou výsledkem archeologických výzkumů, prováděných Husitským muzeem v posledních desetiletích.