4 - Paleontologická

  1. Sbírkalupa Sbírka Západočeského muzea v Plzni
    ÚzemíPřevážná část sbírky Čechy, zejména západní a střední. Část sbírky Kanada, Německo, Francie.
    ObdobíFosílie byly ve sbírkách plzeňského muzea zastoupeny významnou měrou již od jeho založení. Na popud Cyrila Purkyně, profesora učitelského ústavu v Plzni, bylo v roce 1897 při historickém muzeu založeno mineralogicko-geologické oddělení. Po odchodu Cyrila Purkyně do Prahy v roce 1908 převzal správu sbírek významný geolog Rudolf Sokol, který jako nehonorovaný pracovník zde působil až do roku 1922. V následujícím roce se stal správcem sbírek Bohdan Bayer. Díky jemu byly sbírky obohaceny především o fosílie permokarbonu z Plzeňska. Po jeho odchodu v roce 1951 nepracoval v muzeu, až na několikaměsíční působení Anny Horákové, žádný geolog. Od roku 1965 byl kurátorem sbírek paleontolog Jaroslav Kraft. Začátkem roku 1995 nastoupila na poloviční úvazek dokumentátorka Eva Kmochová, která se posílí na zpracování sbírky. Od roku 1996 pracuje v oddělení Josef Pšenička, fytopaleontolog specializovaný na flóru permokarbonu. V roce 2000 bylo paleontologické oddělení rozšířeno o jednu zoopaleontoložku Mgr. Zdeňku Brabcovou se specializací na konulárie.Největší část sbírky tvoří fosílie z paleozoika. Částečně sbírky jsou fosílie z terciéru a kvartéru.
    PředmětyNejvětší část sbírky tvoří fosílie z paleozoika. Starší paleozoikum je zastoupené především Barandienem - trilobiti, konulárie, graptolity, ramenonožce aj..Mladší paleozoikum je zastoupené rozsáhlou sbírkou fosilních rostlin, především z oblasti plzeňské uhelné pánve. Nicméně jsou zastoupené fosílie i některých Karbonských lokalit z Kanady (Nova Scotia). Sbírka čítá několik desítek originálů a holotypů. Pozn. S-. - Starší paleozoikum - Zoopaleontologie M-.- Mladší paleozoikum - Zoopaleontologie F-. - Paleobotanika
    Obor4 - Paleontologická
    Datum zápisu do CES13.09.2001
    Počet předmětů32827
    4 - Paleontologická
      S 465 - cephalon trilobita Zbirovia arata, lokalita Starý Plzenec F 15622 - vějíř kapradiny Acitheca polymorpha, lokalita Plzeň-Vinice S 2478 – neúplný jedinec trilobita Emmrichops planicephalus, lokalita Praha, Veleslavín, ze sbírky J. Vaňka S 2788 – neurčený ostnokožec, lokalita U Kříže, ze sbírky J. Boušky SE 91 - fragmenty rabdosomů graptolitů Bryograptus kyerulfi, lokalita Argentina, ze sbírky B.D.Erdtmanna F 16125 - neurčené osy, lokalita Doubrava u Nýřan S 43 - úplný jedinec mlže Redonia bohemica, lokalita Osek, proti Hůrce Depozitář v objektu Bolevecká náves F 3953 - kmen plavuně Syringodendron sp., lokalita Mirošov F 4030 - neurčený kmínek, lokalita důl Krimich I, Nýřany F 12043 - vějíř kapradiny Pecopteris sp., lokalita ZOO Plzeň F 14171- vějíř kapradiny Mariopteris sp., lokalita Donbas F 16414 - neurčené vějíře kapradiny, lokalita Osnabrück, FP 78 - zkřemenělý kmen Dadoxylon, lokalita Líně K 18 - záprstní kost Equus sp., lokalita Kyšice K 65 - horní čelist Equus hemionus, lokalita Košutka M 60 - neúplný jedinec Pyritocephalus sculptus, lokalita Nýřany K 149 - lebka Marmota Boba, lokalita Doudlevce M 120 - fragment kostry Urocordylus scalaris, lokalita Nýřany M 350 - neurčený fragment kostry, lokalita Boskovice S 1157- shluk jedinců břichonožce Tropidodiscus pusillus, lokalita Osek, proti Hůrce S 2048 - stočený kompletní jedinec trilobita Ectillaenus katzeri, lokalita Díly u Rokycan SE 1392 - shluk rabdosomů graptolitů Rhabdinopora praeparabola, lokalita Belgie, ze sbírky B.D.Erdtmanna SE 2526 - fragment rabdosomu graptolita Bryograptus sp., lokalita Bolivie, ze sbírky B.D.Erdtmanna SE 4330 – fragmenty větví graptolita Didymograptus sp., lokalita Čína, ze sbírky B.D.Erdtmanna F 389 - úplná šištice přesličky Calamostachys tuberculata, lokalita důl Růžena, Sulkov Depozitář v objektu Bolevecká náves Depozitář v objektu Tylova F 4024 – lístky kapradiny Pecopteris arborescens, lokalita důl Krimich I, Nýřany F 7529 - vějíř kapradiny Corynepteris sternbergii, lokalita Újezd u Svatého Kříže F 12076 - šiška kapradiny Calamostachys germania, lokalita ZOO Plzeň F 14203 - vějíř kapradiny Acitheca polymorpha, Manebach, lokalita Německo F 15656 - vějíř kapradiny Pecopteris sp., lokalita Wuda F 16232 - list kapradiny Neuropteris sp., lokalita Doubrava u Nýřan F 16242 - kořeny plavuně Stigmaria sp., lokalita Doubrava u Nýřan FP 23 - zkřemenělý kmen Dadoxylon, lokalita Líně FP 100 - zkřemenělý kmen Dadoxylon, lokalita Líně K 48 – zánártní kost Megaloceros giganteus., lokalita Božkov K 133 - paroh mláděte Rangifer tarandus, lokalita Plzeň M 28 - shluk jedinců Palaeorbis vorax, lokalita Nýřany M 108 - fragment kosti Acrolepis krejcii, lokalita Malesice M 153 - poškozený jedinec Prolimulus woodwardi, lokalita Nýřany M 211 - neúplný jedinec Amblypterus verrucosus, lokalita Třemešná S 19 - fragment schránky hlavonožce Bathmoceras complexum, lokalita Díly u Rokycan S 209 - cephalon trilobita Deanaspis parviporus, lokalita Rumpál S 641 - fragmenty větví graptolita Holograptus tardifurcatus, lokalita Rokycany, Valcha S 1373 – jedinec ramenonožce Paterula circina, lokalita Starý Plzenec S 1581 - poškozený jedinec trilobita Ctenocephalus coronatus, lokalita Skryje S 2574 - cephalon trilobita Onnia abducta, lokalita Velká Chuchle, ze sbírky J. Vaňka S 4123- pygidium trilobita Kosovopeltis lacerata, lokalita Damil, ze sbírky V. Vokáče S 6292 – neurčený ostnokožec Ceratocystites perneri, lokalita Jahn, ze sbírky V. Korduleho SE 380 - fragment rabdosomu graptolita Isograptus sp., lokalita Austrálie, ze sbírky B.D.Erdtmanna SE 504 - shluk rabdosomů graptolitů Orthograptus sp., lokalita Austrálie, ze sbírky B.D.Erdtmanna Období10. - 18. stoletíSbírka pravěké archeologie Západočeského muzea v Plzni Sbírka dokumentuje nejstarší dějiny od paleolitu po vznik českého státu, tj. zhruba období 40.000 př.n.l. až 1.000 našeho letopočtu. Výjimečně jsou zastoupeny i mladší předměty, které jsou součástí starších souborů. Archeologická sbírka vznikla společně se zřízením muzea v roce 1878, nejstarší dosud platné zápisy v inventárních knihách pochází z počátku minulého století. Sbírka narůstala vlastní výzkumnou činností i dary a již v roce 1909 obsahovala 309 nádob, 13 zlatých předmětů, 84 kamenných, 692 bronzových a 76 železných předmětů. V roce 1920 byla ze zámku Kozlu předána waldsteinská sbírka, která obsahovala 582 celých nebo doplnitelných nádob, 7 506 střepů, 11 zlatých předmětů, 589 bronzových, 603 kamenných, 74 železných, 205 hliněných, 113 kostěných, 2 předměty jantarové, 2 skleněné a další, celkem 10.367 ks předmětů. Archeologické sbírky se nadále rozrůstaly vlastní činností muzea, především systematickými výzkumy, jako např. mohylové pohřebiště v Plzni-Nové Hospodě, ve Vrhavči, Zeleném, hradišti Radná u Plané. Takto vytvořená sbírka byla ve své době jednou z nejlepších, protože byla vytvářena především výzkumy, které byly dokumentovány, takže přinášely plně vypovídající a plně hodnotný materiál, dokumentující vývoj pravěkého a slovanského osídlení západních Čech. Léta 1939-1945 jsou temnou stránkou dějin sbírky, v roce 1943 byly veškeré archeologické výzkumy zakázány a činnost se přenesla na zpracování a evidenci starších nálezů. Koncem roku 1944 a začátkem 1945 byly na Plzeň podniknuty nálety, které bohužel poznamenaly i budovu muzea. Tlaková vlna vzniklá při zásahu sousedního hotelu Continentál nejvíce postihla pravěké sbírky uložené v lapidáriu muzea. Po válce se do muzea vrátil V. Čtrnáct a spolu s J. Salákem se oba věnovali konzervaci materiálu a zpracování části Francovy sbírky. V roce 1956 získalo muzeum budovu františkánského kláštera a po stavebních úpravách tam byly prehistorické sbírky v roce 1957 přestěhovány ze suterénu muzea. Teprve po částečné adaptaci kláštera a díky mimořádnému vypětí zaměstnanců prehistorického oddělení M. Anderlové-Doubové a V. Čtrnácta, se dostalo sbírkovým předmětům prehistorického oddělení přijatelného uložení a možnosti se sbírkami pracovat.Prehistorické oddělení zahájilo svoji novou výzkumnou a odbornou činnost v roce 1974 příchodem Dary Soukupové-Baštové do muzea. Po mnoha letech byly znovu zahájeny rozsáhlejší práce v terénu. Intenzivními průzkumy v regionu celých západních Čech přinesly nárůst sbírek a rozšíření pramenné základny pro studium pravěkých dějin západních Čech. D. Baštová byla kurátorem sbírky do svého odchodu na nové pracoviště v Muzeu hlavního města Prahy v únoru 1993 a od března téhož roku ji zpravuje vedoucí oddělení Milan Metlička. Nový vedoucí musel již při svém nástupu během jednoho roku přestěhovat všechny archeologické sbírky, laboratoře a pracovny z budovy františkánského kláštera do náhradních prostor v ne zcela vyhovujících objektech mimo centrum Plzně. Současně byl pověřen prováděním záchranných archeologických výzkumů v rámci západních Čech. Zejména rozsáhlé plošné záchranné výzkumy přinesly vedle kvantitativního nárůstu i zhodnocení a zkvalitnění sbírkového fondu. Souběžně probíhá i laboratorní zpracovávání a evidence nových přírůstků.Sbírka pravěké archeologie Západočeského muzea v Plzni Sbírka dokumentuje nejstarší dějiny od paleolitu po vznik českého státu, tj. zhruba období 40.000 př.n.l. až 1.000 našeho letopočtu. Výjimečně jsou zastoupeny i mladší předměty, které jsou součástí starších souborů. Archeologická sbírka vznikla společně se zřízením muzea v roce 1878, nejstarší dosud platné zápisy v inventárních knihách pochází z počátku minulého století. Sbírka narůstala vlastní výzkumnou činností i dary a již v roce 1909 obsahovala 309 nádob, 13 zlatých předmětů, 84 kamenných, 692 bronzových a 76 železných předmětů. V roce 1920 byla ze zámku Kozlu předána waldsteinská sbírka, která obsahovala 582 celých nebo doplnitelných nádob, 7 506 střepů, 11 zlatých předmětů, 589 bronzových, 603 kamenných, 74 železných, 205 hliněných, 113 kostěných, 2 předměty jantarové, 2 skleněné a další, celkem 10.367 ks předmětů. Archeologické sbírky se nadále rozrůstaly vlastní činností muzea, především systematickými výzkumy, jako např. mohylové pohřebiště v Plzni-Nové Hospodě, ve Vrhavči, Zeleném, hradišti Radná u Plané. Takto vytvořená sbírka byla ve své době jednou z nejlepších, protože byla vytvářena především výzkumy, které byly dokumentovány, takže přinášely plně vypovídající a plně hodnotný materiál, dokumentující vývoj pravěkého a slovanského osídlení západních Čech. Léta 1939-1945 jsou temnou stránkou dějin sbírky, v roce 1943 byly veškeré archeologické výzkumy zakázány a činnost se přenesla na zpracování a evidenci starších nálezů. Koncem roku 1944 a začátkem 1945 byly na Plzeň podniknuty nálety, které bohužel poznamenaly i budovu muzea. Tlaková vlna vzniklá při zásahu sousedního hotelu Continentál nejvíce postihla pravěké sbírky uložené v lapidáriu muzea. Po válce se do muzea vrátil V. Čtrnáct a spolu s J. Salákem se oba věnovali konzervaci materiálu a zpracování části Francovy sbírky. V roce 1956 získalo muzeum budovu františkánského kláštera a po stavebních úpravách tam byly prehistorické sbírky v roce 1957 přestěhovány ze suterénu muzea. Teprve po částečné adaptaci kláštera a díky mimořádnému vypětí zaměstnanců prehistorického oddělení M. Anderlové-Doubové a V. Čtrnácta, se dostalo sbírkovým předmětům prehistorického oddělení přijatelného uložení a možnosti se sbírkami pracovat.Prehistorické oddělení zahájilo svoji novou výzkumnou a odbornou činnost v roce 1974 příchodem Dary Soukupové-Baštové do muzea. Po mnoha letech byly znovu zahájeny rozsáhlejší práce v terénu. Intenzivními průzkumy v regionu celých západních Čech přinesly nárůst sbírek a rozšíření pramenné základny pro studium pravěkých dějin západních Čech. D. Baštová byla kurátorem sbírky do svého odchodu na nové pracoviště v Muzeu hlavního města Prahy v únoru 1993 a od března téhož roku ji zpravuje vedoucí oddělení Milan Metlička. Nový vedoucí musel již při svém nástupu během jednoho roku přestěhovat všechny archeologické sbírky, laboratoře a pracovny z budovy františkánského kláštera do náhradních prostor v ne zcela vyhovujících objektech mimo centrum Plzně. Současně byl pověřen prováděním záchranných archeologických výzkumů v rámci západních Čech. Zejména rozsáhlé plošné záchranné výzkumy přinesly vedle kvantitativního nárůstu i zhodnocení a zkvalitnění sbírkového fondu. Souběžně probíhá i laboratorní zpracovávání a evidence nových přírůstků. Předmětykeramické, skleněné, dřevěné, kožené, kovové, kamenné a kostěnné artefaktylidské a zvířecí kosti, rostlinné zbytkySbírka pravěké archeologie Západočeského muzea v Plzni Sbírka obsahuje veškerý archeologický materiál, nepočetněji je zastoupena zlomková keramika, mazanice, zvířecí kosti, keramické nádoby, štípaná a broušená industrie, bronzové a železné šperky, zbraně, výrobní nástroje a kování. V menší míře předměty z kostí (šídla, hřebeny, zdobené kosti), jantaru (perly, korály), skla (korálky, náramky), stříbra (šperky- ozdoby), švartny (náramky, přesleny), kamene (drtidla, drtiče, přesleny), zlata (šperky), zubovina, struska, kůže, keramické přesleny a plastiky, bronzové nádoby či jejich části a zuhelnatělé zbytky dřev. Většina inventárních čísel obsahuje více předmětů (jedná se zejména o střepový materiál, mazanici a zvířecí kosti), takže sbírka zahrnuje více jak 300.000 ks sbírkových předmětů.Sbírka pravěké archeologie Západočeského muzea v Plzni Sbírka obsahuje veškerý archeologický materiál, nepočetněji je zastoupena zlomková keramika, mazanice, zvířecí kosti, keramické nádoby, štípaná a broušená industrie, bronzové a železné šperky, zbraně, výrobní nástroje a kování. V menší míře předměty z kostí (šídla, hřebeny, zdobené kosti), jantaru (perly, korály), skla (korálky, náramky), stříbra (šperky- ozdoby), švartny (náramky, přesleny), kamene (drtidla, drtiče, přesleny), zlata (šperky), zubovina, struska, kůže, keramické přesleny a plastiky, bronzové nádoby či jejich části a zuhelnatělé zbytky dřev. Většina inventárních čísel obsahuje více předmětů (jedná se zejména o střepový materiál, mazanici a zvířecí kosti), takže sbírka zahrnuje více jak 300.000 ks sbírkových předmětů. Obor9 - Archeologická Datum zápisu do CES13.09.2001 Počet předmětů33081