Sbírka | Sbírka Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm
|
---|
Území | Etnografická sbírka Valašského muzea v přírodě pokrývá území, charakterizované jako sběrná oblast muzea ve zřizovací listině. Její centrální částí je již od založení muzea v roce 1925 etnografický region Moravské Valašsko. Jeho hranice jsou definovány v publikaci Štika, Jaroslav: Etnografický region Moravské Valašsko jeho vznik a vývoj, Ostrava1974, str. 49 a n.V letech 1970-1974, kdy byl připravován plán dostavby muzea, bylo jeho sbírkové zaměření rozšířeno na celé území výskytu karpatského roubeného domu na východní Moravě a Slezsku. Proto byly k původnímu území dokumentačního zájmu přičleněny další dva, geoegraficky navazující, etnografické regiony - Těšínské Slezsko a Moravské Kopanice. Tato situace určuje územní rozsah etnografické sbírky až do současné doby a odpovídá dokumentačním a expozičním záměrům v oblasti lidové architektury a bydlení. Mapa sběrné oblasti v současné podobě byla publikována jako příloha článku Veselská, Jiřina: "Museum v přírodě nebylo by úplné.." in Almanach k 75. výročí Valašského muzea v přírodě, Rožnov 2000, str. 40-47.
|
---|
Období | Převážná část předmětů, tvořících etnografickou sbírku, pochází z druhé poloviny 19. a 1. poloviny 20. století, jak odpovídá dokumentačním záměrům muzea a také náplni expozic jednotlivých areálů.Počátek sbírkové činnosti se vztahuje k činnosti Musejního spolku v Rožnově, založeného v roce 1910, jehož členové se zajímali zejména o esteticky působivé krojové součástky, řemeslnické nářadí a také roubené stavby, jimž hrozil zánik.Založení muzea v městském parku a přenesení prvních objektů, rozšířilo sbírkový zájem o předměty denní potřeby, které by bylo možné v interiéru staveb instalovat a vytvořit tak obraz způsobu života předků. Zvláště zajímavým projektem této doby je Jaroňkův program prezentace všech oblastí každodenního života od obdělávání půdy až po slavnosti, obřady a obyčeje. Z poloviny 30.tých let 20. století pochází také návrh B. Jaroňka na vytvoření pobočky Zemědělského muzea, zaměřené na komplexní dokumentaci hospodaření na půdě. Od poloviny 60.tých let se s příchodem Ing. J.R. Bečáka formuloval nový sbírkotvorný program, zaměřený na jedné straně na kompletaci sbírkových kolekcí vztahujících se k jednotlivým úsekům života obyvatel - členů vesnického společenství na Valašsku, Těšínsku a Kopanicích, na druhé straně na život obyvatel městečka Rožnova . Obě rovnocenné části sbírkového programu byly formulovány na základě změny obsahu programu dokumentace lidové architektury.Komplexní program sbírkové dokumentace zaměřený na život obyvatel byl v závěru 20. století rozšířen o období do konce 60.tých let 20. století. V některých oborech pokračuje sbírková dokumentace až do současnosti - např. tradiční lidová řemesla, řezbářství a betlemářství, folklór.Osobnosti spojené s tvorbou sbírky:Bohumír a Alois Jaroňkovi - národopisná sbírka se zaměřením na vybavení domácnosti, oděv. Sbírka porcelánu a lidové keramiky, dřevorytů, gobelinů.Lékárník František Klauda - historický nábytek, militaria, Ing. J.R.Bečák - zakladatel sbírky zemědělského nářadí, keramiky, betlémů, ex librisa výtvarného umění Dr. Arnošt Kubeša, Marie Salichová, Mgr. Marie Brandstettrová - tvůrci sbírky lidového oděvu založené v letech 1965-1968, stále doplňovanéMgr. Emilie Haroková - vytvořila sbírku lidového nábytkuMgr. Marie Brandstettrová - budovatelka zemědělské sbírky, navazující na sbírku vytvořenou J.R.Bečákem, PhDr. J. Krba – dlouholetý kurátor sbírky řemesel, zvl. kovářství.
|
---|
Předměty | Etnografickou sbírku tvoří v současné době tyto nejvýznamnější sbírkové kolekce:dokumentace způsobu obživy (zemědělská práce, řemesla, podomácká výroba) - cca 11 000 položekdokumentace způsobu života (bydlení, strava, příprava jídel) cca 7500 položeklidový oděv , zejména z Moravského Valašska cca 15500 položekkeramika, sklo včetně kolekce malovaného porcelánu z rožnovských dílen a sbírky lidové keramiky Aloise Jaroňka cca 5500 položek nábytek včetně nábytkových souborů 2900 položek lidové umění (malby na skle, plastika) cca 600 položekzvykoslovné předměty (betlémy, kraslice aj.) cca 1500 položek jiné (staré tisky) cca 600 položekvýtvarné sbírky (včetně souboru děl Aloise a Bohumíra Jaroňkových a souboru ex libris) cca 6400 položeksakrální sbírky 4100 položekZ nábytku patří k unikátům chebský sekretář, z 1. čtvrtiny 18. století jehož výzdobu tvoří reliefní intarzie podle rytin J. Gallota z odkazu lékárníka Františka Klaudy, mecenáše Musejního spolku. Inv.č. ZF 35 834Z téže pozůstalosti pak dva majolikové renesanční talíře z Urbina kolem roku 1550-1570Ve sbírce textilií jsou významnými předměty : šátek na hlavu bohatě vyšívaný, zdobený krajkou, z Rožnova, součást ženského svátečního kroje z poloviny 19. století; rukávce - bohatě zdobené výšivkou, datované rokem 1828, z Rožnova, součást ženského svátečního kroje plachta - úvodnice, s pásy výšivky, datovaná 1751, z Rožnova, součást ženského obřadního krojeZ předmětů keramické sbírky si zaslouží zvláštní pozornosti kolekce ručně malovaného porcelánu včetně návrhů z dílen sourozenců Jaroňkových, podle návrhů A. Jaroňka, vztahující se ke specifickému uměleckému řemeslu, ovlivněnému stylem seceseSbírka lidové keramiky z konce 18. a počátku 19. století vytvořená Bohumírem Jaroňkem Ze sbírky výtvarného umění kolekce obrazů a dřevorytů včetně návrhů Bohumíra Jaroňka
|
---|
Obor | 11 - Etnografická
|
---|
Počet předmětů | 69203
|