11 - Etnografická

Sbírka	Sbírka Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm
Odkaz na www stránky	https://www.nmvp.cz/
Území	Etnografická sbírka Valašského muzea v přírodě pokrývá území, charakterizované jako sběrná oblast muzea ve zřizovací listině. Její centrální částí je již od založení muzea v roce 1925 etnografický region Moravské Valašsko, hranice jsou definovány v publikaci Štika, Jaroslav: Etnografický region Moravské Valašsko jeho vznik a vývoj, Ostrava 1974, str. 49. V letech 1970 - 1974, kdy byl připravován plán dostavby muzea, bylo jeho sbírkové zaměření rozšířeno na celé území výskytu karpatského roubeného domu na východní Moravě a Slezsku. Proto byly k původnímu území dokumentačního zájmu přičleněny další dva geograficky navazující etnografické regiony - Těšínské Slezsko a Moravské Kopanice. Tato situace určuje územní rozsah etnografické sbírky až do současné doby a odpovídá dokumentačním a expozičním záměrům v oblasti lidové architektury a bydlení. Mapa sběrné oblasti v současné podobě byla publikována jako příloha článku Veselská, Jiřina: "Museum v přírodě nebylo by úplné...", in Almanach k 75. výročí Valašského muzea v přírodě, Rožnov 2000, str. 40-47.
Období	Převážná část předmětů, tvořících etnografickou sbírku, pochází z druhé poloviny 19. a 1. poloviny 20. století, jak odpovídá dokumentačním záměrům muzea a také náplni expozic jednotlivých areálů. Počátek sběratelské činnosti se vztahuje k činnosti Valašského musejního a národopisného spolku v Rožnově, založeného v roce 1911, jehož členové se zajímali zejména o esteticky působivé krojové součástky, řemeslnické nářadí a také roubené stavby, jimž hrozil zánik. Založení muzea v městském parku a přenesení prvních objektů rozšířilo sbírkový zájem o předměty denní potřeby, které by bylo možné v interiéru staveb instalovat a vytvořit tak obraz způsobu života předků. Zvláště zajímavým projektem této doby je Jaroňkův program prezentace všech oblastí každodenního života od obdělávání půdy až po slavnosti, obřady a obyčeje. Z poloviny 30. let 20. století pochází také návrh B. Jaroňka na vytvoření pobočky Zemědělského muzea, zaměřené na komplexní dokumentaci hospodaření na půdě. Od poloviny 60. let se s příchodem Ing. J. R. Bečáka formuloval nový sbírkotvorný program, zaměřený na jedné straně na kompletaci sbírkových kolekcí vztahujících se k jednotlivým úsekům života obyvatel - členů vesnického společenství na Valašsku, Těšínsku a Kopanicích, na druhé straně na život obyvatel městečka Rožnova. Obě rovnocenné části sbírkového programu byly formulovány na základě změny obsahu programu dokumentace lidové architektury. Komplexní program sbírkové dokumentace zaměřený na život obyvatel byl v závěru 20. století rozšířen do období konce 60. let 20. století s možnými časovými přesahy. V některých oborech pokračuje sbírková dokumentace až do současnosti - např. tradiční lidová řemesla, řezbářství a betlémářství, folklór. Osobnosti spojené s tvorbou sbírky: Bohumír a Alois Jaroňkovi - národopisná sbírka se zaměřením na vybavení domácnosti, oděv, porcelán a lidová keramika, dřevoryty, gobelíny; lékárník František Klauda - historický nábytek, militaria; Ing. J. R. Bečák - zakladatel sbírky zemědělského nářadí, keramiky, betlémů, ex libris a výtvarného umění; Dr. Arnošt Kubeša, Marie Salichová, Mgr. Marie Brandstettrová - tvůrci sbírky lidového oděvu založené v letech 1965-1968, stále doplňované, Mgr. Emilie Haroková - vytvořila sbírku lidového nábytku, Mgr. Marie Brandstettrová - budovatelka zemědělské sbírky, navazující na sbírku vytvořenou J. R. Bečákem, PhDr. J. Krba dlouholetý kurátor sbírky řemesel, zvl. kovářství.
Předměty	Významnou část sbírky tvoří originální objekty lidové roubené architektury a vědecké rekonstrukce nedochovaných nebo poškozených památek lidového stavitelství, které byly umístěny v areálech jako zástupci určitých konstrukčních postupů, tektoniky staveb a jejich funkce. V podsbírce jsou zařazeny soubory trojrozměrných a dvojrozměrných předmětů, které jsou výsledkem terénní dokumentace z různých oborů lidské činnosti. Etnografickou sbírku tvoří v současné době tyto nejvýznamnější sbírkové kolekce: dokumentace způsobu obživy (zemědělská práce, řemesla, podomácká výroba), dokumentace způsobu života (bydlení, strava, příprava jídel), lidový oděv zejména z Moravského Valašska, keramika a sklo včetně kolekce malovaného porcelánu z rožnovských dílen, sbírky lidové keramiky Aloise Jaroňka, nábytek včetně nábytkových souborů, lidové umění (malby na skle, plastika), zvykoslovné předměty (betlémy, kraslice aj.), staré tisky, výtvarné sbírky (včetně souboru děl Aloise a Bohumíra Jaroňkových a souboru ex libris) a sakrální sbírky. Z nábytku patří k unikátům chebský sekretář z 1. čtvrtiny 18. století, jehož výzdobu tvoří reliéfní intarzie podle rytin J. Gallota, získaného z odkazu lékárníka Františka Klaudy, mecenáše Musejního spolku. Z téže pozůstalosti pak dva majolikové renesanční talíře z Urbina kolem roku 1550-1570. Ve sbírce textilií jsou významnými předměty např.: šátek na hlavu bohatě vyšívaný, zdobený krajkou, z Rožnova, součást ženského svátečního kroje z poloviny 19. století; rukávce - bohatě zdobené výšivkou, datované rokem 1828, z Rožnova, součást ženského svátečního kroje, plachta - úvodnice s pásy výšivky, datovaná 1751, z Rožnova, součást ženského obřadního kroje. Z předmětů keramické sbírky si zaslouží zvláštní pozornost kolekce ručně malovaného porcelánu včetně návrhů z dílen sourozenců Bohumíra a Aloise Jaroňkových, vztahující se ke specifickému uměleckému řemeslu, ovlivněnému stylem secese, sbírka lidové keramiky z konce 18. a počátku 19. století vytvořená Bohumírem Jaroňkem, kolekce obrazů a dřevorytů včetně návrhů Bohumíra Jaroňka.
Obor	11 - Etnografická
Počet předmětů	69197